21 C 4/2024-17 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala, aby soud uložil žalované zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdce společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , uzavřela s žalovanou prostřednictvím elektronické komunikace dne , datum, smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, . Na základě této smlouvy čerpala žalovaná úvěr ve výši , částka, , který jí původní věřitel vyplatil na účet č. , č. účtu, . Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky předchůdce žalobkyně, na něž smlouva odkazovala. Žalovaná měla úvěr vrátit původně do , datum, , ale na základě dodatků ke smlouvě byla splatnost prodloužena do , datum, . Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalovaná na svůj dluh ničeho nezaplatila. Poslední upomínka byla žalované zaslána dne , datum, .2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdila ani neprokazovala žádné skutečnosti.3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalobkyni i žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřily, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání a žalovaná se k této výzvě nevyjádřila. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemají námitek a souhlasí s ním. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.4. Soud z předložených listin zjistil, že dne , datum, byla mezi předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru číslo, tel. číslo, , a to podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky předchůdce žalobkyně a sazebník. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že na základě této smlouvy poskytl předchůdce žalobkyně žalované převodem na její účet úvěr bezhotovostní platbou ze dne , datum, ve výši , částka, . Žalovaná se dle smlouvy zavázala uhradit částku ve výši , částka, a , částka, (úrok) původně do , datum, , ale na základě dodatku k této smlouvě ze dne , datum, byla splatnost prodloužena do , datum, . Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Z dopisu ze dne , datum, bylo zjištěno, že změna v osobě věřitele byla žalované oznámena. Z předžalobní upomínky a podacího archu bylo zjištěno, že před podáním žaloby pak žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku ze dne , datum, . Žalovaná na upomínku nijak nereagovala. Žalobkyně má nárok na úhradu nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, , smluvního úroku, který v době zesplatnění činil , částka, a dále smluvní pokuty ve výši , částka, .5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle ustanovení § 559 zák. č. 89/2012 Sb., tzv. nového občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Dle § 562 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.6. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.7. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.8. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem.9. Dle ustanovení § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis.10. Žalobkyně je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimována k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o.z.). Předmětná pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno.11. Předmětná smlouva o úvěru byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou uzavřena distančním způsobem prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku (§ 1824 o.z.). Bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalované, který měla žalovaná vrátit. Na základě včleňovací doložky ve smlouvě se její součástí staly i obchodní podmínky předchůdce žalobkyně a sazebník (§ 1751 o.z.). Žalovaná tyto předložené listiny nezpochybnila, ani nenamítala, že by se s nimi neseznámila a nebyly součástí smlouvy. Bylo na žalované, aby prokázala, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátila, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaná nic takového v řízení netvrdila, žádné námitky nevznesla a vrácení úvěru neprokázala.12. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaná neprokázala, že dluh splnila řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení.13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).14. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.