22 C 285/2024-19 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým soud uložil žalovanému zaplatit mu částku 33 482,29 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalovaným a předchůdcem žalobce , právnická osoba, . došlo dne , datum, k uzavření Smlouvy o půjčce č. , hodnota, , jejíž součástí byly obchodní podmínky a Ceník poplatků banky. V této smlouvě se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v 24 pravidelných měsíčních splátkách v celkové výši 2 277 Kč dle smlouvy vždy ke dni v měsíci, který má stejné pořadové číslo jako den, kdy byla půjčka převedena na účet tj. k 14. dni v měsíci, spolu se smluvním úrokem ve výši 22,90 % p.a., měsíčním poplatkem za pojištění ve výši 184 Kč a s dalšími poplatky dle této smlouvy a obchodních podmínek, přičemž bude dodržovat dohodnuté podmínky. Původní věřitel svou povinnost z úvěrové smlouvy splnil a žalovanému předmětný úvěr poskytl. Žalovaný však úvěr nesplácel dle dohodnutých podmínek, tedy řádně a včas. Žalovaný se dostal do prodlení, a proto banka v souladu s obchodními podmínkami přistoupila dne 15.12.2023 k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky. Žalovaný tak dluží jistinu 32 562,29 Kč, úrok ve výši 2 873,36 Kč, úrok z prodlení ve výši 275,06 Kč a poplatky ve výši 920 Kč. Žalovaný byl žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění, ani přesto však nebyla dlužná částka uhrazena.2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.4. Dle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.5. Dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., tzv. nového občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.7. Dle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.8. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ust. § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.10. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru. V souladu s ustanovením § 1751 odst. 1 o. z. účastníci určili část obsahu smlouvy odkazem na obchodní podmínky. Soud vzal za prokázané, že dle platně uzavřené smlouvy o poskytnutí úvěru předchůdce žalobce umožnil žalovanému čerpat úvěr ve výši 40 000 Kč mimo jiné za podmínky, že bude řádně splácen spolu s úrokem a všemi souvisejícími poplatky. Protože však ze strany žalovaného došlo k porušení dohodnutých podmínek, tedy hradit splátky v řádné výši a včas, což bylo zjištěno z výpisu z úvěrového účtu, předchůdce žalobce dopisem ze dne 15.12.2023 úvěr zesplatnil. Z výpisy z úvěrového účtu je patrno, že žalovaný neuhradil ani část svého dluhu. Žalobce je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimován k podání žaloby. Předmětná pohledávka byla nejprve postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce , Anonymizováno, -, Anonymizováno, a.s. a společností , právnická osoba, . na společnost , Anonymizováno, -, Anonymizováno, a.s.. Následně byla pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce , Anonymizováno, -, Anonymizováno, a.s. a žalobcem na společnost žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisy ze dne 12.3.2024 a 15.4.2024. S ohledem na shora uvedené soud shledal žalobu důvodnou, žalobce prokázal existenci pohledávky i její výši a žalovaný neprokázal, že by jeho závazek zcela zanikl zaplacením či jiným způsobem.11. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení se zaplacením peněžitého závazku, má žalobce nárok i na úrok z prodlení z dlužné částky. Žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny 32 562,29 Kč od 13.2.2024 do zaplacení. Nárok žalobce je i v této části a výši v souladu se zákonem, soud proto žalobě i v tomto směru vyhověl.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 358,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 340 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 482,29 Kč sestávající z částky 2 460 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 280 Kč ve výši 1 738,80 Kč.13. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř.