29 C 197/2022-96 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se v řízení zahájeném dne , datum, domáhala po žalované zaplacení 205 500 Kč s příslušenstvím, dále 37 000 Kč s příslušenstvím a 183 800 Kč s příslušenstvím. Všech částek se žalobkyně domáhala z titulu smluv o zápůjčce.2. Vzhledem k tomu, že u žalobkyně byly shledány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (§ 138 o.s.ř.) a vzhledem k tomu, že požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů, bylo jí usnesením podepsaného soudu č. j. 29 C 197/2022-43 vyhověno s tím, že usnesení nabylo právní moci dne , datum, .3. Zástupce z řad advokátů upravil žalobu tak, že žalobkyně se domáhala zaplacení 205 000 Kč s příslušenstvím, dále částky 641 000 Kč a 183 800 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce tvrdila, že v průběhu rou , Anonymizováno, si žalovaná od ní zapůjčila na základě ústního jednání tyto dílčí částky: , datum, částku 50 000 Kč, , datum, částku 52 000 Kč, , datum, částku 78 000 a , datum, částku 25 000 Kč.4. Žalobkyně tvrdila, že uvedený závazek žalovaná potvrdila listinou označenou jako čestné prohlášení a to jak, co do důvodu tak, co do výše. Splatnost závazků byla žalovanou přislíbena v termínu , Anonymizováno, , tedy do , Anonymizováno, . Vzhledem k tomu, že dle tvrzení žalobkyně žalovaná svůj závazek nesplnila, zaslala jí žalobkyně dopisem ze dne , datum, písemnou výzvu, ale žalovaná nijak nereagovala.5. Dále žalobkyně tvrdila, že dne , datum, uzavřela jako nájemce nájemní smlouvu na pronájem obytných prostor v domě , adresa, s pronajímatelem , právnická osoba, Jedná se o společnost, která označený dům od žalobkyně odkoupila, a to jako zástavu v rámci realizace zástavního práva, které žalobkyně zřídila zástavní smlouvu z , datum, ve prospěch společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . k zajištění úvěru, který získala žalovaná od jmenované společnosti dle úvěrové smlouvy č. , Anonymizováno, ze dne , datum, . Žalobkyně tvrdila, že musela v rámci realizace zástavního práva své nemovitosti odprodat a nabyvatel pak uzavřel s žalobkyní jako nájemcem nájemní smlouvu na základě které nemovitostech ponechal žalobkyni dále bydlet, a to za nájemné 37 000 Kč měsíčně. Žalobkyně tvrdila, že mezi ní a žalovanou byla uzavřena ústní smlouva, že toto uvedené nájemné bude žalovaná po dobu pěti let žalobkyni plně refundovat. Žalovaná svůj závazek refundovat žalobkyni nájemné ve shora uvedené výši splnila jen za měsíce , Anonymizováno, a ještě za , Anonymizováno, uhradila částku 25 000 Kč, ale dále neplatila ničeho. Dlužné nájemné pak vyčíslila za období od , Anonymizováno, částkou 641 000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že vše lze doložit audionahrávkou, kterou na datovém nosiči předala policii ČR.6. Dále žalobkyně žalované půjčila ještě dalších 183 800 Kč, a to ve dnech , datum, , v , Anonymizováno, , v , Anonymizováno, a v , Anonymizováno, . Všechny uvedené zápůjčky byly uskutečněny na základě ústního ujednání s tím, že žalovaná odmítla písemné potvrzení.7. Žalovaná se nijak nevyjádřila a k žádnému z nařízených jednání se nedostavila8. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z listiny označené jako četné prohlášení (viz. č. l. 12 spisu) bylo zjištěno, že byla žalobkyní vystavená listina, jejímž obsahem bylo čestné prohlášení, že dne , datum, byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce v hotovosti na částku 50 000 Kč, se splátkami dle dohody max. do , Anonymizováno, , tj. do , Anonymizováno, , dále byla uzavřena další půjčka ve výši 52 00 Kč dne , datum, , další půjčka ve výši 78 000 dne , datum, a konečně , datum, půjčka ve výši 25 000 Kč. Na čestném prohlášení je podpis žalované, že uznává svůj závazek ze zápůjček, co do důvodu a výše a že se jej zavazuje splatit ve lhůtě , Anonymizováno, do , Anonymizováno, .9. Žalobkyní tvrzený flashdisk, na němž by měl být rozhovor mezi žalobkyní a žalovanou, kde žalovaná přiznává všechny své závazky vůči žalobkyni, nebyl soudu předložen a na výslovný dotaz u příslušného orgánu Policie ČR bylo soudu sděleno, že žádný takový flashdisk neexistuje.10. Podle § 101 odst. 1 o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem.11. Žalobkyni tíží tzv. důkazní břemeno v rámci dokazování jí tvrzeného sutkového stavu. Žalobkyně svůj klíčový důkaz – zvukovou nahrávku nepředložila, a proto svou verzi v plném rozsahu neprokázala.12. Podle § 2053 OZ uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.13. Po právní stránce soud zhodnotil věc tak, že žalovaná žalobkyni podepsala uznání dluhu, co do důvodu a výše, na základě kterého se zavázala vrátit žalobkyni z titulu smluv o zápůjčce částku 205 000 Kč do , Anonymizováno, , což nesplnila. Žalobkyně prokázala existenci písemného uznání dluhu, které založilo vyvratitelnou právní domněnku dluhu žalované.14. Bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že žalobkyni ničeho nedluží, a ani v době podpisu písemného uznání dluhu nedlužila.15. V tomto rozsahu bylo žalobě vyhověno, ve zbytku byla žaloba zamítnuta.16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení nenáleží, neboť žalobkyně byla sice ve sporu převážně neúspěšná, ale žalované žádné náklady nevznikly.17. O odměně opatrovníka bylo rozhodnuto podle § 140 odst. 2 o.s.ř. podle kterého byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platil hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též za daň z přidaného hodnoty, stát ; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosoudní odměně a náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů podle sazby daně z přidaného hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem. Podle § 8 odst.1 není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká. Podle § 9 odst. 1 advokátního tarifu nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi a není-li dále stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu částka 10 000 Kč.18. V daném případě si ustanovený zástupce z řad advokátů vyčíslil odměnu v listině – vyúčtování nákladů a odměny advokáta z nichž je zřejmé, že pro účely rozhodnutí o odměně učinil, tyto úkony právní služby: převzetí věci na základě ustanovení dne , datum, , dále prostudování spisu, první poradu dne , datum, od , Anonymizováno, hod. do , Anonymizováno, hod. (dva úkony) další poradu dne , datum, od , Anonymizováno, hod. do , Anonymizováno, hod. (dva úkony) a za dvě jednání u soudu dne , datum, a , datum, . Tyto úkony soud shledal za důvodně uplatněné z tarifní hodnoty 205 000 Kč, která byla žalobkyni přiznána. Tam činí odměna za každý úkon právní služby 9 100 Kč dle § 7 a ve spojení s § 11 advokátního tarifu. U odměny za právní úkon – odvolání proti usnesení o ustanovení opatrovníka však soud dospěl k závěru, že toto odvolání se netýkalo peněžitého plnění a bylo pouze odvoláním procesní povahy, u něhož nelze stanovit hodnotu peněžitého plnění, a proto pro stanovení odměny za tento úkon soud vycházel z tarifní hodnoty 10 000 Kč.19. Celkem tedy soud přiznal na odměně zástupci z řad advokátů 77 000 Kč (8 x 9 100 Kč + 1500 + 9 x 300 Kč). Advokát není plátce DPH.20. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla osvobozena od soudních poplatků, bylo rozhodnuto tak, že stát nemá právo na náhradu nákladů opatrovníka (viz. § 148 odst. 1 o. s. ř.)