22 C 33/2025-17 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit částku 12 292,77 Kč a úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 292,77 Kč od 2. 2. 2024 do zaplacení z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne , datum, pro odběrné místo , adresa, . Žalovaný se zavázal odebírat dodanou elektřinu a hradit žalobci řádně a včas platby za dodanou elektřinu a distribuční služby dle zaslaných vyúčtování. Podpisem smlouvy žalovaný souhlasil se zněním VOPDE, které jsou přílohou smlouvy. Žalovaná částka představuje:- dlužnou částku za dodávku elektřiny za období 18. 7. 2023 – 2. 1. 2024, vyúčtovanou žalovanému fakturou s variabilním symbolem , var. symbol, na částku 20 722,50 Kč, která byla splatná dne 1.2.2024,- dlužnou částku za poplatek za upomínku, daňový doklad č. , hodnota, , splatný dne 27. 12. 2023, vystavený na 240 Kč.2. Žalovaný vyúčtované dlužné částky žalobci neuhradil, resp. uhradil pouze částečně platbou ze dne 23.4.2024 ve výši 8 669,73 Kč, kterou žalobce započetl na daňový doklad č. , hodnota, , proto zbývající dlužná částka činí 12 292,77 Kč. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku ze dne 25.9.2024.3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil a neprokazoval žádné skutečnosti.4. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny bylo zjištěno, že žalobce jako obchodník a žalovaný jako zákazník uzavřeli dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny pro odběrné místo na adrese , adresa, . Součástí smlouvy byly Všeobecné podmínky dodávky elektřiny. Z Všeobecných podmínek dodávky elektřiny bylo zjištěno, za jakých podmínek žalobce žalovanému dodával elektřinu, včetně způsobu plateb a fakturace. Dle sekce poplatky se žalovaný zavázal platit poplatek ve výši 240 Kč za každou odeslanou upomínku. Z faktury č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalobce vystavil žalovanému fakturu na částku 20 722,50 Kč, která byla splatná dne 1.2.2024 za dodávku elektřiny za období od 18. 7. 2023 – 2. 1. 2024. Na tuto fakturu žalovaný uhradil 8 669,73 Kč. Z upomínky bylo zjištěno, že žalobce zaslal žalovanému upomínku, kterou žalovaného vyzval k úhradě dohodnutých, splatných plateb.6. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), dle kterého povinnosti výrobce nebo obchodníka s elektřinou ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby koresponduje povinnost zákazníka zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Podle všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny, bod poplatky, činí poplatek za doporučenou upomínku s výzvou k úhradě jakékoliv splatné platby částku 240 Kč.7. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o.z., ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. Protože v řízení nebylo zjištěno, že žalovaný zaplatil žalobci uvedené částky, ani že tento nárok žalobce jinak zanikl, soud důvodné žalobě vyhověl.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 292,77 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.10. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř.