7 C 100/2021-31 — Okresní soud v Lounech

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 2 900 Kč s příslušenstvím s tím, že jí vznikla pohledávka na základě převozu sanitním vozem na záchytnou stanici ze zdravotnického zařízení [role v řízení] dne 20. 10. 2020. Žalované byla vystavena faktura [číslo] se splatností 23. 11. 2020, kterou žalovaná neuhradila. Žalobkyně zaslala fakturu na adresu uvedenou žalovanou, tato byla vrácena žalobkyni zpět, předžalobní výzva zaslaná žalované dne 15. 3. 2021 byla vrácena dne 21. 4. 2021. Ve věci byl vydán zdejším soudem platební rozkaz, který byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Věc bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyni bylo usnesení č. j. 7 C 100/2021-23 ze dne 5. 10. 2021 doručeno do datové schránky dne 6. 10. 2021, zásilka žalované byla uložena a připravena k vyzvednutí dne 11. 10. 2021, zásilku připravenou k vyzvednutí si v úložní době nevyzvedla a 10. dnem od tohoto data se má za doručenou. Ve stanovené lhůtě se účastníci nevyjádřili, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Z faktury [číslo] ze dne 9. 11. 2020 se splatností 23. 11. 2020 na částku 2 900 Kč, účtu za dopravu [číslo] žadatele [anonymizováno] dne 20. 10. 2020 z [anonymizováno] [obec] do ZS [anonymizováno] [obec] (s poznámkou žena alkohol na letišti), příkazu ke zdravotnímu transportu na den 20. 10. 2020, ceníku převozu sanitním vozem na záchytnou stanici platného od 1. 4. 2020, předžalobní upomínky ze dne 10. 3. 2021, dodejky lze učinit závěr, že dne 20. 10. 2020 byl uskutečněn převoz žalované sanitním vozem, důvod alkohol, nehrazeno ze z veřejného zdravotního pojištění, na záchytnou stanici, dle ceníku byla fakturovaná za převoz sanitním vozem na záchytnou stanici částka 2 650 Kč a za doprovod- sanitář částka 250 Kč. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení předžalobní výzvou ze dne 10. 3. 2021, zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí dne 17. 3. 2021, tuto si žalovaná nevyzvedla. Podle ustanovení § 37 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů ze zdravotního pojištění se hradí indikovaná přeprava lékaře a ostatních zdravotnických pracovníků za pojištěncem. Podle ustanovení § 2 odst. 2 písm. i) zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování se zdravotními službami se rozumí protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služba. Podle ustanovení § 38 odst. 7 bez souhlasu lze poskytnout též jiné zdravotní služby, stanoví-li tak zákon o ochraně veřejného zdraví, a záchytnou službu. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni vznikly náklady v souvislosti s převozem žalované ze zdravotnického zařízení do záchytné stanice uskutečněný dne 20. 10. 2020 dle příkazu ke zdravotnímu transportu, který nespadá pod hrazené služby ze zdravotního pojištění (§ 37 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění), kdy transport musí být vždy indikován pouze z prokazatelně zdravotních důvodů. Náklady za převoz sanitním vozem na záchytnou stanici a doprovod byly stanoveny dle ceníku platného od 1. 4. 2020. Soud s ohledem na uvedené uznal návrh žalobkyně důvodným a návrhu vyhověl včetně požadovaného úroku z prodlení. Nárok na požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, tedy dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a požadovala náhradu nákladů řízení. Soud proto uložil v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. žalované povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení paušální náhradu ve výši 200 Kč, kterou tvoří dva úkony dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. (§ 2 odst. 1 za podání žalob a výzvu k plnění) a uhrazený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, tedy celkem 1 200 Kč. Lhůtu k plnění soud určil dle ustanovení § 160 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.