11 C 118/2021-85 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni po částečném zpětvzetí žaloby (pro částku 0,14 Kč) částku 5 787,12 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že původní věřitel [anonymizováno] [právnická osoba] uzavřel se žalovaným dne 27. 11. 2017 účastnickou smlouvu [číslo] o poskytování služeb elektronických komunikací, kterou se zavázal poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a platebních služeb a žalovaný se zavázal za tyto služby hradit sjednanou cenu. V rámci předmětné účastnické smlouvy bylo žalovanému poskytnuto zařízení [anonymizována tři slova] - [anonymizována dvě slova] [číslo] Cena zařízení činila 7 489 Kč, přičemž na dané zařízení byla poskytnuta podmíněná sleva ve výši 2 000 Kč, cena zařízení po slevě tedy činila 5 488 Kč. Dále bylo poskytnuto zařízení [anonymizována dvě slova] [rok] – [anonymizována dvě slova] [číslo] Cena zařízení činila 3 489 Kč, přičemž na dané zařízení byla poskytnuta podmíněná sleva ve výši 3 488 Kč, cena zařízení po slevě tedy činila 1 Kč. Částka 3 487,99 Kč vyúčtovaná opravným daňovým dokladem [číslo] (ze dne 3. 9. 2019, splatný ke dni 17. 9. 2019) představuje částku podmíněné slevy, která byla poskytnuta na zařízení v rámci účastnické smlouvy [číslo]. Částka 1 999,99 Kč vyúčtovaná opravným daňovým dokladem [číslo] (ze dne 3. 9. 2019, splatný ke dni 17. 9. 2019) představuje částku podmíněné slevy, která byla poskytnuta na zařízení v rámci účastnické smlouvy [číslo]. Žalovaný nedodržel podmínku spočívající v dodržení sjednané doby trvání účastnické smlouvy (zde 24 měsíců), když ke dni 3. 7. 2019 došlo k výpovědi účastnické smlouvy a původní věřitel byl oprávněn požadovat vrácení poskytnuté podmíněné slevy na zařízení. Částka 300 Kč pak představuje náklady spojené s vymáháním pohledávky, kdy se jedná o rozpočet režijních nákladů mezi jednotlivé pohledávky, které byly na žalobkyni postoupeny. Tyto náklady jsou pak stanoveny v paušalizované výši, kdy se jedná o režijní náklady, které průměrně připadají na každou z pohledávek. Konkrétně se pak jedná o náklady specifikované v přiloženém sazebníku žalobkyně, obecně řečeno jde o náklady vzniklé v rámci procesu správy jednotlivého případu v jeho předsoudní fázi. Žalovaný ničeho neuhradil. 2. Soud v řízení postupoval a rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 3. Z účastnické smlouvy [číslo] ze dne 27. 11. 2019, všeobecných podmínek, ze shora uvedených vyúčtování lze učinit závěr, že se původní věřitel zavázal poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací k tel. [číslo] včetně služeb třetích stran a platebních služeb a žalovaný se zavázal řádně a včas hradit ceny služeb dle ceníku služeb platného v době poskytnutí služby. V rámci smlouvy byla sjednána i dohoda, podle které původní věřitel poskytl žalovanému slevu na shora uvedená zařízení v rozsahu uvedeném v žalobě za podmínky dodržení sjednané doby trvání účastnické smlouvy (24 měsíců). V případě, že nebude dodržena doba trvání smlouvy (i důvodu předčasného ukončení ze strany původního věřitele), je žalovaný povinen poskytnutou slevu vrátit. Dopisem ze dne 3. 7. 2019 původní věřitel vypověděl smlouvu z důvodu neplnění závazků. Shora uvedenými daňovými doklady byly vyúčtovány poskytnuté slevy kupní ceny. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 12. 11. 2020, potvrzení o úhradě kupní ceny a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 11. 2020 lze učinit závěr, že původní věřitel postoupil pohledávky za žalovaným žalobkyni a postoupení oznámil žalovanému. V oznámení o postoupení byl žalovaný vyzván k zaplacení novému věřiteli, nebyl upozorněn na možnost soudního vymáhání. Výzva byla podána k poštovní přepravě dne 9. 12. 2020. Žalobkyně předložila ceník služeb žalobkyně obsahující rozpočet dílčích nákladů spojených se správou případu zahrnující režii oddělení provozu, oddělení IT, oddělení správy pohledávek, oddělní Call centra v celkové výši 300 Kč. 4. Mezi účastníky byla uzavřena v souladu s ustanovením § 2079 ve spojení s § 2085 zákona č. 89/2012 Sb. kupní smlouva, na základě které se žalovaný zavázal uhradit kupní cenu za shora uvedená zařízení za sjednaných podmínek. Soud shledal nárok žalobkyně ve výši 5 487,98 Kč za důvodný a návrhu v této části vyhověl. Žalovaný nedodržel smluvní ujednání a žalobkyně má nárok na plnou kupní cenu. Soud přiznal žalobkyni i nárok na úrok z prodlení, který má oporu v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. Soud zamítl žalobu co do částky 300 Kč, když nárok na paušální režijní náklady žalobkyně dle sazebníku nemá oporu ani ve smluvním ujednání ani v zákoně. Ustanovení § 115a o. s. ř. nestanoví nic o tom, že by soud při rozhodnutí bez nařízení jednání měl žalobě vyhovět. Jeho smyslem je zajistit hospodárnost řízení v případě, že všechna skutková zjištění lze zjistit z účastníky předložených důkazů (viz obdobně rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 5270/2009). 6. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci neúspěch pouze v nepatrné výši. Žalobkyni tak soud přiznal náklady řízení v celkové výši 1 126 Kč, které tvoří náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastupování účastníka advokátem za dva úkony právní služby po 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby), dva režijní paušály po 100 Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (§ 14b) a 21 % DPH ve výši 126 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit náklady řízení k rukám zástupkyně žalobkyně dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. Soud přiznal žalobkyni náklady řízení, i když žalobkyně nezaslala žalovanému předžalobní upomínku, tj. upomínku s upozorněním na možnost soudního vymáhání. Jak vyplývá např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 506/2015, není-li dlužník ochoten (nebo schopen) existující dluh ve lhůtě odpovídající ustanovení § 142a o. s. ř. zaplatit (respektive jinak zajistit, aby věřitel dosáhl účelu, pro který podal žalobu o zaplacení), není dán důvod sankcionovat„ pochybení“ věřitele, jde-li o absenci předžalobní výzvy. Je zřejmé, že žalovaný svůj dluh ani po doručení žaloby ve lhůtě 7 dnů nesplnil. 7. Lhůtu k plnění soud určil dle ustanovení § 160 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.