11 C 140/2023-71 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 20 760 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], dříve pod názvem [právnická osoba] anebo [právnická osoba] anebo [právnická osoba] anebo [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“) uzavřela se žalovaným dne 15. 2. 2000 smlouvu o finančním leasingu - leasingovou smlouvu [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy původní věřitel přenechal žalovanému jakožto leasingovému nájemci k užívání předmět leasingu [anonymizována tři slova] – [anonymizováno] -použitý předmět na dobu 36 měsíců. Žalovaný se ve smlouvě zavázal za užívání předmětu leasingu uhradit původnímu věřiteli celkem 36 pravidelných měsíčních leasingových splátek. Žalovaný uhradil poslední splátku dne 25. 1. 2001. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek leasingu. Tímto podstatně porušil ustanovení smlouvy. Původní věřitel z tohoto důvodu smlouvu předčasně ukončil ke dni 31. 10. 2001. V souladu se smlouvou byl původní věřitel oprávněn požadovat po žalovaném zaplacení souhrn všech splátek za dobu, na kterou byla smlouva původně sjednána, veškerých nákladů a poplatků spojených s ukončením smlouvy včetně případného pojištění a smluvních pokut. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Dlužná částka ke dni postoupení činila 20 760 Kč s příslušenstvím. 2. Soud věc projednal bez přítomnosti žalovaného, který se k jednání nedostavil ani se neomluvil. 3. Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy, ze kterých zjistil následující. 4. Dle leasingové smlouvy [číslo] ze dne 15. 2. 2000, všeobecných obchodních podmínek finančního leasingu původního věřitele, splátkového kalendáře původní věřitel přenechal do užívání žalovanému jako leasingovému nájemci motorové vozidlo [anonymizováno 5 slov] – použitý předmět na dobu 36 měsíců. Žalovaný se zavázal uhradit původnímu věřiteli zálohu na splátky ve výši 22 000 Kč a celkem 36měsíčních splátek po 2 595 Kč Tyto pravidelné splátky nájemného se skládaly z pevné části splátky ve výši 1 638,89 Kč a z finančních služeb ve výši 1 342,66 Kč, ponížené o měsíční zálohy na splátky ve výši 584,87 Kč. Do měsíčních splátek bylo rovněž zahrnuto také pojištění odpovědnosti ve výši 198 Kč. Řádné měsíční splátky byly splatné vždy k 20. dni kalendářního měsíce, počínaje dnem 20. 2. 2000 s tím, že poslední splátka byla splatná dne 20. 1. 2003. Dále bylo sjednáno, že po uplynutí sjednané doby a řádném a včasném splacení veškerých závazků žalovaného ze smlouvy vznikne žalovanému právo koupě předmětu leasingu za dohodnutou kupní cenu. Dle smluvních podmínek za podstatné porušení smlouvy se považuje zejména prodlení žalovaného se zaplacením leasingové splátky nebo jiné platby po dobu delší než 30 dnů a v tomto případě je původní věřitel oprávněn smlouvu výpovědí předčasně ukončit. Dále bylo sjednáno, že pokud je leasingový nájemce v prodlení se splátkou, je původní věřitel oprávněn odebrat nebo znemožnit jeho užívání. Dočasné odebrání nezbavuje leasingového nájemce zaplatit leasingové splátky, které se staly splatnými v době odebrání předmětu leasingu. Dle výslovného ujednání byla leasingová smlouva uzavřena dle ustanovení § 269 odst. 2 a § 262 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb. Dle předávacího protokolu ze dne 15. 2. 2000 žalovaný převzal předmět leasingu dne 15. 2. 2000. 5. Dle pohybu na bankovních účtech a faktur za období od března 2001 do října 2001 žalovaný uhradil 13 splátek po 2 595 Kč a smluvní pokutu ve výši 600 Kč, byly mu vyúčtovány splátky 14 až 21, tj. 8 splátek po 2 595 Kč, když 14. splátka byla splatná dne 20. 3. 2001 a 21. splátka byla splatná dne 20. 10. 2001, celkem ve výši 20 760 Kč. Dle protokolu o ukončení leasingové smlouvy byla smlouva ukončena ke dni 31. 10. 2001 pro neplacení splátek a předmět leasingu nebyl odebrán. 6. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2019 včetně přílohy, dohody ze dne 12. 3. 2019, potvrzení a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 3. 2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena původním věřitelem žalobkyni a postoupení bylo oznámeno žalovanému. Dle podacího lístku bylo oznámení o postoupení podáno k poštovní přepravě dne 7. 4. 2019. 7. Dopisem ze dne 29. 4. 2020, podaným dle podacího lístku téhož dne k poštovní přepravě, byl žalovaný upomenut o zaplacení zástupcem žalobkyně. 8. Shora zjištěný stav soud posoudil podle práva. 9. Dle ustanovení § 262 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku strany si mohou dohodnout, že jejich závazkový vztah, který nespadá pod vztahy uvedené v § 261, se řídí tímto zákonem. Jestliže taková dohoda směřuje ke zhoršení právního postavení účastníka smlouvy, který není podnikatelem, je neplatná. 10. Dle ustanovení § 269 odst. 2 obchodního zákoníku účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není. 11. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena tzv. nepojmenovaná smlouva v souladu s ustanovením § 269 obchodního zákoníku, ve které si strany dostatečně určitým a srozumitelným způsobem určily svá vzájemná práva a povinnosti a podřídily své vztahy režimu obchodního zákoníku v souladu s ustanovením § 262 odst. 1 obchodního zákoníku. Na základě smlouvy převzal žalovaný do užívání předmětné vozidlo a zavázal se hradit sjednané splátky. Žalovaný splátky řádně nehradil a původnímu věřiteli vznikl nárok na zaplacení dlužných splátek za období od března 2001 do října 2001, celkem ve výši 20 760 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný dlužnou částku uhradil. Žalovaný se k jednání nedostavil a žádnou námitku proti žalovanému nároku neuplatnil. Pohledávka byla následně postoupena v souladu s ustanovením § 524 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku žalobkyni a postoupení bylo oznámeno žalovanému. Soud proto shledal nárok žalobkyně za důvodný a návrhu vyhověl včetně nároku na zákonný úrok z prodlení. Žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením každé jednotlivé splátky vždy den následující po splatnosti splátky, ke dni 1. 11. 2001 byl žalovaný v prodlení se zaplacením všech žalovaných splátek. 12. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla plný úspěch. Žalobkyni soud přiznal náklady řízení v celkové výši 10 499 Kč, které tvoří náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši 831 Kč, odměna za zastupování účastníka advokátem za tři úkony právní služby po 1 940 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, účast u jednání dne 7. 9. 2023), jeden úkon v poloviční výši (jednoduchá výzva k plnění), čtyři režijní paušály po 300 Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (§ 14b) a 21 % DPH ve výši 1 697,90 Kč. Soud posoudil předžalobní upomínku jako jednoduchou výzvu k plnění, když výzva má formulářový charakter, kdy do využitého vzoru s právním hodnocením je doplněn pouze údaj o leasingové smlouvě a dlužné částce. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za doplnění skutkových tvrzení, když tato tvrzení měla být již obsažena v žalobě. Žalovaný je povinen zaplatit náklady řízení k rukám zástupkyně žalobkyně dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 13. Lhůtu k plnění soud určil dle ustanovení § 160 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.