11 C 164/2023-51 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u Okresního soudu v Lounech žalobu, kterou se domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 37 129 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu o úvěru [číslo] dne 23. 2. 2022, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 27 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni poskytnutou částku spolu s poplatky. Žalovaný se zavázal zaplatit úvěr v týdenních splátkách. Žalovaný nezaplatil ničeho. Částka ve výši 34 699 Kč se tak skládá z nesplacené půjčené jistiny 27 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 7 230 Kč a dalších poplatků v celkové výši 469 Kč. Žalobkyně dále požaduje 980 Kč za náklady na vymáhání pohledávky. Dále požaduje smluvní pokutu ve výši 2 430 Kč. Žalobkyně prověřovala žalovaného zejména kontrolou v databázi neplatných dokladů, kontrolou rodného čísla, náhledem do záznamu insolvenčního rejstříku, kontrolou zaměstnání telefonicky, kontrolou platební historie žalovaného u žalobkyně, vyhodnocení aktuální finanční situace dle vyplněných podkladů klienta. 2. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti účastníků. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru variabilní symbol [číslo] dne 23. 2. 2022, údajů o poskytovateli úvěru, sazebníku, všeobecných obchodních podmínek soud nevzal za prokázané, že mezi účastníky došlo k dohodě o poskytnutí úvěru ve výši 27 000 Kč s termínem splacení dne 25. 3. 2022, kdy měla být zaplacena celkem částka 34 054 Kč, když smlouva není podepsána žalovaným a nebyl doložen SMS kód ze strany žalovaného, kterým měla být dle textu obsaženého ve smlouvě žalovaným podepsána. Dle výpisu o posouzení úvěruschopnosti bez podpisu žalovaného činila výše příjmu žalovaného 20 200 Kč a vypočítané minimální výdaje 1 910 Kč. Dle přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli a sdělení [právnická osoba] ze dne 7. 8. 2023, které soud vyžádal, byly na účet žalovaného uvedený ve smlouvě připsány částky ve výši 20 000 Kč a 7 000 Kč dne 23. 2. 2022. Dle výzvy k úhradě ze dne 30. 11. 2022 včetně podacího lístku byl žalovaný před podáním žaloby upomenut o zaplacení zástupcem žalobkyně a vyzván k zaplacení ve lhůtě tří dnů. Výzva byla podána k poštovní přepravě dne 30. 11. 2022. 4. V daném případě je řízení ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Dokazování provádí soud při jednání. Následky spojené s nesplněním povinnosti tvrzení a důkazní v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí nese účastník, který ač poučen soudem, tyto povinnosti v potřebném rozsahu nesplnil. V souladu s ustanovením § 118a odst. 3 o. s. ř. poskytuje poučení soud zásadně při jednání. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy, když nebyl prokázán způsob uzavření smlouvy popsaný v žalobě ani zaslání SMS kódu uvedeného ve smlouvě ze strany žalovaného. Dále nemohlo být poskytnuto poučení o označení důkazů o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalovaný, který se také k jednání nedostavil, netvrdil jiný důvod poskytnutí částky 27 000 Kč. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. Při aplikaci ustanovení o bezdůvodném obohacení pak důkazní břemeno ohledně titulu pro převzetí sporné částky tíží žalovaného. Bylo-li tedy doloženo provedení platby na jeho účet, aniž byl prokázán právní důvod, o nějž by se tato platba mohla opírat, je možné přiznání požadované částky žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 27 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Výzva byla podána dne 30. 11. 2022 k poštovní přepravě a v souladu s fikcí doručení dle občanského zákoníku došla třetí pracovní den po odeslání, třídenní lhůta od doručení určená k plnění uplynula dne 8. 12. 2022 a od 9. 12. 2022 je žalovaný v prodlení. Ve zbývající výši soud žalobu zamítl. I v případě, že by bylo prokázáno uzavření smlouvy, nebylo prokázáno, že by žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného a z tohoto důvodu by byla smlouva neplatná absolutně v souladu s ustálenou judikaturou k zákonu č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, která vychází z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -679/18. Na výši bezdůvodného obohacení by se ničeho neměnilo. 5. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při posuzování úspěchu a neúspěchu soud přihlíží k požadovanému příslušenství. Dle nálezu Ústavního soudu ČR I ÚS 2717/08 při absenci výslovného pravidla soud vezme v úvahu výši úroku z prodlení požadovaného účastníkem„ do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení svého rozhodnutí. V řízení měla žalobkyně úspěch pouze v rozsahu 68 %, žalovaný měl úspěch v rozsahu 32 %. Žalobkyni tak soud přiznal náklady řízení v celkové výši 1 072 Kč, tj. 36 % (68 – 32 %) z celkových nákladů řízení ve výši 2 977 Kč, které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 525 Kč, odměna za zastupování účastníka advokátem podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za dva úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba), dva režijní paušály po 100 Kč a 21 % DPH ve výši 252 Kč. Předžalobní upomínku soud posoudil jako hmotněprávní výzvu k plnění. Soud přiznal náhradu nákladů řízení, i když žalobkyně nezaslala žalovanému po hmotněprávní výzvě ještě další předžalobní upomínku. Jak vyplývá např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 506/2015, není-li dlužník ochoten (nebo schopen) existující dluh ve lhůtě odpovídající ustanovení § 142a o. s. ř. zaplatit (respektive jinak zajistit, aby věřitel dosáhl účelu, pro který podal žalobu o zaplacení), není dán důvod sankcionovat„ pochybení“ věřitele, jde-li o absenci předžalobní výzvy. Je zřejmé, že žalovaný svůj dluh ani po doručení žaloby ve lhůtě 7 dnů neplnil. 6. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.