13 C 22/2023-15 — Okresní soud v Lounech

Manželka podala návrh na rozvod manželství. Manžel s návrhem souhlasil. Z oddacího listu bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před [stát. instituce]. Z manželství se narodily dvě děti, v současné době již zletilé. Manželé za příčinu rozvratu manželství označili vzájemné odcizení, ke kterému došlo po prodělané nemoci syna a následně finančních problémech rodiny, kdy účastníci tuto situaci psychicky nezvládli. Manželka se před měsícem ze společné domácnosti odstěhovala. Oba uvedli, že se mají rádi, přesto vyloučili možnost obnovení manželského soužití. Podle § 755 Občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že manželství účastníků je v současné době zcela formálním svazkem, jelikož netvoří rodinné společenství, ani jeden z manželů nechce manželské soužití obnovit a v manželství setrvat. Pokud se jedná o příčinu rozvratu manželství, tuto soud shledal ve vzájemném citovém odcizení účastníků a z toho plynoucího nezájmu o společné soužití. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 23 z.ř.s..