9 C 277/2023-20 — Okresní soud v Lounech

1. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.2. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u Okresního soudu v Lounech vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 115 715,85 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází z té skutečnosti, že žalovaná s žalobkyní uzavřely dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě které měla žalovaná možnost opakovaného čerpání finančních prostředků v rámci smluveného úvěrového rámce ve výši 120 000 Kč a takto vyčerpané částky se zavázala řádně a včas vrátit způsobem sjednaným ve smlouvě tj. v pravidelných měsíčních splátkách v jednotlivé výši 4 % z aktuální dlužné částky, přičemž splatnost každé splátky byla stanovena na 20. den příslušného kalendářního měsíce. Dále se žalovaná zavázala společně s vyčerpanou jistinou vrátit žalobkyni i smluvené obchodní úroky. V průběhu smluvního vztahu žalovaná vyčerpala celkem částku 141 924,05 Kč, přičemž uhradila pouze 45 857 Kč. Jelikož žalovaná následně řádným způsobem nehradila své závazky, žalobkyně po předchozích marných výzvách úvěr zesplatnila ke dni 10. 11. 2022, neboť žalovaná se dostala do prodlení se splacením splátky déle než tři měsíce. Žalobkyně současně s tímto zesplatněním žalovanou vyzvala k okamžitému doplacení celé dlužné částky, která představovala výši 115 715,85 Kč, která se skládá z dlužné jistiny ve výši 113 968,85 Kč, dále dlužných poplatků ve výši 147 Kč, nákladů spojených s vymáháním ve výši 600 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. Žalovaná však na tento svůj závazek nic neuhradila a žalobkyni nezbylo, než se svého nároku domáhat soudní cestou.3. Žalovaná se v průběhu řízení k celé záležitosti nijak nevyjádřila a současně byla nekontaktní.4. Ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl smluvní vztah podle § 2395 a následující občanského zákoníku a podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, na základě kterého žalobkyně poskytla žalované úvěr tzv. revolvingového typu, který umožňoval žalované opakované čerpání finančních prostředků v rámci stanoveného limitu. Z přiložených důkazů, zejména pak z úvěrové smlouvy a úvěrových podmínek má soud za prokázáno, že žalovaná byla povinna tyto vyčerpané částky řádně a včas splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve výši odvislé od aktuální výše dlužné částky. Splatnost jednotlivých splátek byla stanovena ke 20. dni následujícího měsíce po čerpání úvěru. Z platební historie poté plyne, že žalovaná se dostala do prodlení s řádným splácením svých závazků, čímž žalobkyně následně využila svého oprávnění a zbytek nesplaceného úvěru ke dni 10. 11. 2022 zesplatnila, když žalovaná načerpala celkem částku 141 924,05 Kč, přičemž uhradila pouze 45 857 Kč, přičemž tato částka byla započítána na úroky, poplatky a jistinu. Po zesplatnění pak zůstala dlužná částka ve výši 115 715,85 Kč, která sestávala z dlužné jistiny ve výši 113 968,85 Kč, dále z tří poplatků za výpis z účtu po 49 Kč v celkové výši 147 Kč, z nákladů na vymáhání v celkové výši 600 Kč, jakožto náhradu za náklady vzniklými v souvislosti s opakovaným upomínáním žalované k plnění jejích smluvních povinností a dále ze smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč. Dále pak soud shledává oprávněným nárok žalobkyně na příslušenství pohledávky, které představuje kapitalizovaný obchodní úrok ve výši 16 702,98 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 499,55 Kč a dále obchodní úrok ve výši 15 % ročně z částky 113 968,85 Kč od 21. 3. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 115 715,85 Kč od 21. 3. 2023 do zaplacení. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla po celou dobu řízení nekontaktní a nečinná a k žalobě samé se žádným způsobem nevyjádřila, soud v rámci hodnocení věci vycházel tedy pouze ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a z přiložených důkazů s tím, že tvrzení a důkazy jsou ve vzájemné shodě a tvrzení žalobkyně jsou tedy náležitě důkazně podložena, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.5. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalované zaplatit žalobkyni celkem částku 26 554,20 Kč, což je odměna za 3 úkony právní služby po 5 740 Kč, 3x režijní paušál po 300 Kč, 21 % DPH 3 805,20 Kč a soudní poplatek ve výši 4 629 Kč.