11 C 120/2018-691 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u Obvodního soudu pro , adresa, žalobu postoupenou Okresnímu soudu v Lounech jako soudu místně příslušnému, kterou se domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 112 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný byl na základě kupní smlouvy nabyvatelem objektu denního baru, a to s účinností od 14. 7. 2016. Uvedený objekt byl stavbou na cizím pozemku pč. , adresa, do 31. 12. 2016, tedy za 4,5 měsíce po 25 000 Kč měsíčně, celkem ve výši 112 500 Kč. Žalobkyně nárokovala bezdůvodné obohacení za 250 m2, když dvůr byl zastavěn zámkovou dlažbou s obrubníky, byly zde vysázené keře, které žalovaný nabyl též kupní smlouvou od insolvenčního správce.2. Žalovaný nárok uplatněný žalobou neuznal. Skutečnost, že žalovaný koupil objekt denního baru a byl jeho vlastníkem, neznamená vznik bezdůvodného obohacení na úkor vlastníka pozemku. Pozemek tvoří vnitřní dvůr ze všech stran obestavěný budovami. Součástí pozemku par. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, je budova čp. , Anonymizováno, . Přes tuto budovu (průchodem) je přístup do dvora k objektu denního baru. Žalobkyně nikdy neposkytla žalovanému klíče od vrat, kterými je tento průchod uzavřen, respektive tyto klíče poskytla až při odstraňování objektu denního baru v lednu 2018. Žalovaný tudíž v předmětném období, za které se žalobkyně touto žalobou domáhá vydání bezdůvodného obohacení, objekt denního baru neužíval a ani užívat nemohl. Dále z důvodu zamezení přístupu k nemovitosti nemohl žalovaný objekt zbourat a odstranit, a to až do ledna 2018, ač byla žalobkyně žalovaným opakovaně o přístup žádána. Z tohoto důvodu mu nevzniklo žádné bezdůvodné obohacení. Dále žalovaný nesouhlasil s výší bezdůvodného obohacení, která neodpovídá ani žalobkyní předloženému znaleckému posudku , adresa, . Žalobkyně dále nárokuje bezdůvodné obohacení za celý pozemek, avšak stavbou byl zastavěn pozemek o výměře 90 m2. Pokud by soud přes výše uvedené dospěl k závěru, že žalobkyně má právo na vydání bezdůvodného obohacení, uplatnil žalovaný proti pohledávce žalobkyně svou pohledávku k započtení. Učinil tak procesně pouze do výše žalované částky jako obranu, nikoli vzájemný návrh. Jelikož se jednalo o stavbu dočasnou, měl žalovaný zájem tuto stavbu demontovat a prodat , jméno FO, , Anonymizováno, . Za tím účelem s ním také uzavřel dne 28. 7. 2016 kupní smlouvu na prodej za částku 700 000 Kč. Jelikož žalobkyně neumožnila vstup na pozemek, byla kupní smlouva zrušena, neboť žalovaný nemohl dostát svému závazku předat J. , Anonymizováno, dočasnou stavbu. Tím vznikla žalovanému škoda ve výši 750 000 Kč, za kterou odpovídá žalobkyně. Ke zrušení smlouvy došlo z toho důvodu, že zástupce žalobkyně do objektu opakovaně odmítal vpustit firmu, která měla odstranit stavbu. Žalovaný nemohl objekt užívat, protože je ve vnitrobloku a nemohl jej odstranit a zabránit tak, aby tam stavba nadále stála. Žalovaný požádal stavební úřad dne 13. 9. 2017 o vyjádření k charakteru stavby a jakým způsobem stavbu odstranit. Na tuto žádost nebylo písemně reagováno, pouze ústně sděleno, že není nutné rozhodnutí.3. Soud ve věci vydal v pořadí druhý rozsudek čj. 11 C 120/2018-528 dne 27. 4. 2023, kterým uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 8 290 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od 28. 10. 2017 do zaplacení (výrok I.), v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 104 210 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 104 210 Kč od 28. 10. 2017 do zaplacení, zamítl a rozhodl o nákladech řízení a nákladech státu. K odvolání obou účastníků byl rozsudek Okresního soudu v Lounech usnesením Krajského soudu v , adresa, č.j. 10 Co 169/2023-564 ze dne 6. 3. 2024 zrušen a věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení. Krajský soud se v odůvodnění ztotožnil s úvahami okresního soudu o nedostatku předpokladů pro aplikaci ustanovení § 6 odst. 2 občanského zákoníku. Uvedl, že požadavku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení je možné vyhovět, když vlastník pozemku, na němž stojí stavba jiného vlastníka, je na svém vlastnickém právu omezen a vlastníka stavby tak stíhá povinnost takové užívání cizího pozemku jeho vlastníkovi nahradit. Dodatek ke znaleckému posudku otázku výše bezdůvodného obohacení žalovaného „už ze samotného titulu vlastnického práva“, resp. bezdůvodného obohacení odvíjejícího se „jen“ z prosté existence stavby na pozemku jiného vlastníka (když užívání stavby k činnosti, k níž stavba byla svým účelem určena, nebylo v posuzované věci prokázáno) neposkytl dostatečnou oporu. Znalec v doplnění znaleckého posudku dospěl ke stanovení výše úplaty za zajištění nezbytného přístupu ke stavbě žalovaného v rozhodném období, čímž však znalecký úkol beze zbytku nenaplnil. V řízení nebylo prokázáno, že stavba byla užívána k hostinské činnosti. Vedle shora uvedeného závěru dodatku znaleckého posudku bude pro určení výše bezdůvodného obohacení žalovaného třeba doplnit dokazování tak, aby okresní soud mohl vycházet z více údajů o náhradě poskytované v rozhodném období vlastníkům za užívání jejich pozemků ve srovnatelných či obdobných situacích v daném místě; jde např. o důkazy, z nichž bude vyplývat nájemné za uskladnění věcí na pozemku apod. (dotazem na realitní kanceláře či obdobné místní firmy) či cena vyžadovaná v rozhodném období příslušnou městkou částí za zábor prostranství atd., včetně případných důkazních návrhů účastníků v naznačeném směru. Na základě hodnocení všech provedených důkazů pak okresní soud může určit výši bezdůvodného obohacení, která obstojí v testu přezkoumatelnosti.4. Soud v řízení před zrušením rozsudku zjistil následující skutečnosti.5. Z informace o pozemku pořízené prostřednictvím internetu, z nájemní smlouvy ze dne 14. 1. 2011 včetně kopie katastrální mapy, výpisu z katastru nemovitostí (obsažen ve znaleckém posudku znaleckého ústavu), z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalobkyně je vlastnicí pozemku par. č. , hodnota, , na kterém se nachází budova s čp. , Anonymizováno, , objekt k bydlení, v katastrálním území , adresa, a v žalovaném období se zde nacházel objekt denního baru bez čísla popisného postavený , jméno FO, . Ze souhrnné technické zprávy zpracované , jméno FO, v listopadu 2011 s dodatkem prosinec 2011 pro dodatečné stavební povolení, včetně výkresu situace stavby „Vnitroblok , adresa, a , Jméno advokáta B, “ soud zjistil, že zastavěná plocha objektem denního baru bude činit 89,22 m2 , venkovní sezení dlažba BEST. Z rozhodnutí Úřad městského obvodu , adresa, č. j. , Anonymizováno, ze dne 18. 5. 2012 soud zjistil, že bylo vydáno dodatečné stavební povolení na stavbu denního baru a venkovního sezení, , adresa, na parcele par. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, . Dle podmínek dodatečného stavebního povolení pak přístup a zásobování bude objektem , Jméno advokáta B, .6. Ze spisu Okresního soudu v , adresa, , Anonymizováno, sp. zn. 38 C 606/2014, a to ze žaloby, návrhu na změnu účastníků, rozsudku Okresního soudu , adresa, -, Anonymizováno, č.j. 38 C 606/2014-154 ze dne 17. 10. 2017, usnesení Krajského soudu v , Anonymizováno, čj. 18 Co 79/2018-171 ze dne 18. 4. 2018 soud zjistil, že žalobkyně se žalobou podanou dne 15. 12. 2014 domáhala původně po žalovaném , jméno FO, uložení povinnosti vyklidit pozemek par. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, . , jméno FO, postavil na pozemku objekt denního baru bez čísla popisného. , jméno FO, po skončení nájmu dne 28. 10. 2014 předmět nájmu nevyklidil. V řízení bylo rozhodnuto o pokračování na straně žalované s , Jméno žalovaného, , žalovaným i v tomto řízení. Soud žalobě na vyklizení rozsudkem Okresního soudu , adresa, -město čj. 38 C 606/2014-154 ze dne 17. 10. 2017 vyhověl a žalovanému uložil povinnost vyklidit pozemek par. č. , hodnota, v kat. území , adresa, do 30 dnů od právní moci rozhodnutí. Pouze proti výroku o náhradě nákladů řízení podal žalovaný odvolání a usnesením Krajského soudu v , Anonymizováno, , čj. 18 Co 79/2018-171 ze dne 18. 4. 2018 byl rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení potvrzen.7. Ze spisu Obvodního soudu pro , adresa, sp. zn. 12 C 256/2016, a to ze žaloby, platebního rozkazu a usnesení vzal soud za prokázané, že žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání pozemku p.č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , na kterém byl objekt denního baru bez čp. ve výši 25 000 Kč (dle vyjádření žalobkyně se jednalo o období od 15.7.2016 do 15. 8. 2016). Řízení bylo skončeno vydáním platebního rozkazu Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 31. 10. 2016, kterým byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení a náhrada nákladů řízení. Platební rozkaz nabyl právní moci dne 29. 11. 2018, když odpor podaný žalovaným byl odmítnut usnesením Obvodního soudu pro , adresa, pro opožděnost.8. Dle nájemní smlouvy ze dne 14. 1. 2011 žalobkyně pronajala neoddělenou část pozemku par.č. , hodnota, vyznačenou na přiložené