ECLI: ECLI:CZ:OSLN:2024:9.C.42.2022.1 Datum: 2024-03-20 Předmět: o zaplacení 70 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 545 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2055 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2390 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2393 z. č. 89/2012 Sb."] ["smlouva darovací""smlouva o dílo""smlouva o zápůjčce"]
O co šlo: o zaplacení 70 000 Kč s příslušenstvím (["§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 545 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2055 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2390 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2393 z. č. 89/2012)
1. Žalobce se svou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 70 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 70 000 Kč od 1. 10. 2021 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnil tím, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena ústní smlouva o zápůjčce na základě které žalobce převedl na účet žalované dne 19. 10. 2015 částku 50 000 Kč a dne 8. 11. 2015 částku 20 000 Kč. Splatnost zápůjčky měla být dohodnuta tak, že peníze budou vráceny po nastěhování žalované do domu, na jehož dostavbu měla být zápůjčka poskytnuta. Žalobce nicméně následně v rámci řízení uvedl, že výslovná lhůta splatnosti zápůjčky stanovena nebyla. Následně pak dne 30. 9. 2019 měl žalované zaslat SMS zprávu ohledně vrácení zápůjčky, což však žalovaná odmítla. Údajně měla ústně tvrdit, že peníze vrátí, až obdrží od jiného dlužníka finanční prostředky, případně že zápůjčku vrátí ve splátkách. Dne 4. 8. 2021 zaslal žalobce znovu SMS zprávu se žádostí o vrácení zápůjčky s uvedením čísla účtu, přičemž v reakci na toto žalovaná měla uvést, že se z jeho strany jednalo o dar ve výši 70 000 Kč a z toho důvodu tuto částku vracet nebude. Dopisem ze dne 8. 8. 2021 pak žalovanou vyzval k zaplacení závazku ve výši 70 000 Kč, a to nejpozději do 31. 8. 2021. Vzhledem k tomu, že žalovaná tento závazek ani zčásti nezaplatila, zaslal jí předžalobní upomínku ze dne 14. 9. 2021, aby svůj závazek uhradila nejpozději do 30. 9. 2021. Na toto žalovaná rovněž reagovala tak, že částku nevrátila ani zčásti a tvrdila, že tuto částku vracet nebude, neboť původně byla uzavřena darovací smlouva a nikoliv smlouva o zápůjčce.2. Žalovaná se v průběhu řízení k věci samé vyjádřila v tom smyslu, že v době poskytnutí finančních prostředků byla s žalobcem v partnerském vztahu, který trval až do roku 2018, kdy byl tento vztah ukončen ke značné nelibosti žalobce. Dále pak uvedla, že v průběhu partnerského vztahu od něj dostávala různé hodnotnější dary, z čehož nabyla dojmu, že se jedná o zámožného muže a poté, kdy se v roce 2015 zranila a musela být na následném dlouhodobém léčení, ji žalobce sám poskytl jako dar finanční prostředky ve výši 70 000 Kč k dostavbě jejího domu. O této částce vždy hovořil v tom smyslu, že se jedná o dar, což takto vnímala i její rodina, a nikoliv že by tyto finanční prostředky chtěl někdy vrátit, tedy že by se mělo jednat o zápůjčku. Pokud však žalobce poskytnutí těchto finančních prostředků vnímá jako zápůjčku, vznáší tímto námitku promlčení, neboť tuto začal uplatňovat až po více než 5 letech, což rovněž shledává jako rozpor s dobrými mravy.3. Z výpisu z účtu žalobce z období od , datum, do , datum, má soud za prokázáno, že dne 19. 10. 2015 byla na účet č. , č. účtu, převedena částka 50 000 Kč a dne 8. 11. 2015 byla na tentýž účet převedena částka 20 000 Kč. Z výpisu SMS komunikace mezi účastníky soud zjistil, že 30. 9. 2019 zaslal žalobce žalované SMS zprávu s tím, že „by chtěl vyřešit ty peníze“, aniž by bylo patrné, o jakých penězích se mluví. Dále byla doručena žalované zpráva, kde žalobce požaduje vrácení 70 000 Kč na jeho číslo účtu, přičemž zde není uvedeno datum, kdy tato zpráva byla zaslána a žalovaná na toto reaguje ve smyslu, že si je vědoma, že jí peníze dal, ale o půjčce nic neví. Z výzev ze dne 8. 8. 2021 a 14. 9. 2021 včetně dodejek a podacích lístků soud zjistil, že těmito se žalobce domáhal po žalované vrácení částky 70 000 Kč. Z následné reakce žalované ze dne 5. 10. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná připouští obdržení částky 70 000 Kč, nicméně se jednalo o dar, a nikoliv o zápůjčku a dále že uvedla, že tato fiktivní pohledávka žalobce je promlčena. Z účastnické výpovědi žalobce soud zjistil, že on měl záležitost ohledně zaslaných finančních prostředků vnímat jako výpomoc žalované v době, kdy prováděla výstavbu rodinného domu, o což jej měla požádat s tím, že mu peníze vrátí nejpozději až se do domu nastěhuje, k čemuž mělo fakticky dojít, dle záznamu v katastru nemovitostí, dne , datum, . Žalobce jí peníze zaslal na účet ve dvou platbách, ale chtěl je údajně vrátit z toho důvodu, protože v té době měl před majetkovým vypořádáním s bývalou manželkou a nemohl si dovolit se zbavovat větších částek. Z tohoto pohledu považuje za logické, že zaslané peníze žalované byly z titulu zápůjčky a nikoli daru, neboť tyto peníze potřeboval následně pro své vlastní potřeby. Jelikož byl s žalobkyní v partnerském vztahu teprve cca půl roku, přišlo by mu nelogické, aby jí peníze věnoval, a proto se rozhodl že peníze budou poskytnuty formou zápůjčky s čímž měla žalovaná souhlasit, nicméně písemná smlouva uzavřena nebyla. Nedisponuje však od žalované žádným hmatatelným důkazem (dopis, e-mail, SMS apod.), kde by výslovně uvedla, že si je vědoma toho, že se nejedná o dar a že je povinna mu zaslané peníze vrátit a do kdy. V průběhu partnerského vztahu s žalovanou této poskytoval dále různé drobné dary nebo nakupoval a zařizoval věci potřebné k výstavbě rodinného domu. Z účastnické výpovědi žalované vyplynulo, že v roce 2015 započala se stavbou rodinného domu bez povolení, projektové dokumentace a smlouvy o dílo. Všechny potřebné náležitosti si poté vyřizovala dodatečně, nicméně s řemeslníky žádnou písemnou smlouvu neměla a platila jim v hotovosti. Na stavbu používala výlučně vlastní prostředky plynoucí ze zaměstnání, výplaty invalidního důchodu a dvou úvěrů ve výši 500tis Kč a 100tis. Kč, které následně splácela. Vždy byla schopná se svými financemi vyjít a neměla nikdy potřebu si půjčovat od někoho jiného, ani od svých dětí. Rovněž tak i nikdy nežádala žalobce o poskytnutí nějakých finančních prostředků. Žalobce jí zaslal na účet částku 20tis. Kč o kterých jí tvrdil, že je má k narozeninám a částku 50tis. jí měl zaslat jako kompenzaci za to, že k ní pravidelně jezdí a ona se o něj stará. Nadále trvá na tom, že jí tyto částky žalobce zaslal jako dar a takto to po celou dobu vnímala, tedy že není nijak povinna mu tyto částky vracet. Pouze v určitém období, kdy se již rozešli a on po ní měl požadovat vrácení peněz mu měla říct, že mu je vrátí, protože na ni začal vyvíjet nátlak a vyhrožovat, ale potom si to rozmyslela, že nic vracet nebude, protože to byl od samého počátku dar. Žalobce se vždy prezentoval tak, že pro něj nejsou peníze žádný problém a že si jich vydělá dost. Rovněž potvrdila, že v průběhu vztahu jí žalobce dával dárky, občas nakoupil potraviny a zařizoval některé věci a nákupy ohledně výstavby domu. Ze svědecké výpovědi synů žalované , jméno FO, a , Jméno žalované, soud zjistil, že v době, kdy žalovaná realizovala stavbu rodinného domu se jí opakovaně nabízeli s finanční pomocí, neboť již v té době byli finančně soběstační se slušným zázemím. Žalovaná však jejich návrhy vždy odmítala a nikdy od nich žádnou pomoc v tomto směru nežádala. Rovněž tak neměla nikdy požadovat finanční výpomoc od nikoho jiného včetně žalobce. Oba svědci rovněž shodně uvedli, že jim žalovaná v době převodu peněz od žalobce o tomto říkala s tím, že se z jeho strany jednalo o finanční dar, neboť ona sama jej o nic nežádala. Žalobce se měl vždy prezentovat jako schopný člověk pro kterého nejsou finance žádný problém, proto ani jeden z nich nepochyboval o tom, že se ze strany žalobce jednalo o dar. Za dobu trvání partnerského vztahu neměl žalobce nikdy požadovat vrácení těchto peněz. K tomu mělo dojít až následně, údajně v souvislosti s jejich rozchodem. Na tomto místě soud uvádí, že svědecké výpovědi je sice potřeba hodnotit s ohledem na přímý příbuzenský vztah svědků s žalovanou, nicméně v průběhu výslechu nebyl zaznamenán žádný náznak možné křivé výpovědi ze samotného chování svědků a rovněž je potřeba zdůraznit, že zvláště v případě svědka , jméno FO, lze těžko předpokládat, že by svou křivou výpovědí ohrozil své služební zařazení ve službách PČR, zejména pokud se jedná o umístění na letišti , jméno FO, . Soud proto výpověď svědků hodnotí jako věrohodnou. Dále pak z provedených výpisů z účtu žalované za měsíce říjen a listopad 2015 soud pro věc samou nezjistil žádné relevantní informace kromě toho, že v těchto měsících došlo k připsání plateb od žalobce v celkové výši 70tis. Kč a že zde žalované byla připsána mzda a částečný invalidní důchod a byly prováděny standardní platební operace včetně občasného výběru vyšších částek zřejmě v souvislosti s výstavbou domu.4. Podle § 545 z.č. 89/2012 Sb. právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.5. Podle 553 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.6. Podle 1725 z.č. 89/2012 Sb. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.7. Podle § 2055 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převé