14 C 96/2025-62 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně, která uzavřela s žalovaným dne , datum, Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo , hodnota, , kterou poskytla žalovanému částku ve výši 20 000 Kč, se svým návrhem domáhala proti žalovanému zaplacení částky 20 000 Kč. Žalobu zdůvodnila tím, že úvěr byl vyplacen v souladu s článkem IV. odst. 4.3 smlouvy o úvěru, když žalovaný měl hradit svůj dluh v měsíčních splátkách po 4 000 Kč. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se tak do prodlení, když neuhradil žádnou částku.2. Soud věc rozhodl za splnění podmínek dle ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě a žalovanému bylo doručeno uložením usnesení Okresního soudu v Lounech k postupu podle ustanovení § 115a o. s. ř. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil a v průběhu řízení tak zůstal zcela pasivní.3. Mezi účastníky řízení byla dne , datum, uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , kterou poskytla žalobkyně žalovanému částku ve výši 20 000 Kč dle smlouvy, přičemž na jeho účet byla připsána částka ve výši 20 000 Kč. Žalovaný byl zavázán dluh hradit v měsíčních splátkách. Vzhledem k tomu, že žalovaný dluh nehradil, byla žalovanému doručena předžalobní upomínka, avšak bezúspěšně.4. Shora zjištěný skutkový stav posoudil soud podle práva. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Z doložených listinných důkazů bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl platně smluvní vztah, a to na základě Smlouvy o úvěru, kterou účastníci uzavřeli dne , datum, pod číslem , hodnota, a na základě které žalobkyně jako věřitel poskytla žalovanému jako dlužníku částku 20 000 Kč dle smlouvy a na účet byla poslána splátka ve výši 20 000 Kč, když tato skutečnost vyplývá i ze sdělení , právnická osoba, ., ze které má soud za prokázané, že žalovaný je majitelem předmětného účtu a příslušná částka na tento účet byla připsána. V průběhu řízení bylo prokázáno, že žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je po právu a uložil žalovanému zaplacení částky 20 000 Kč.5. Vzhledem k tomu, že žalovaný je s plněním v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení činí jak shora ve výroku I. uvedeno.6. Při stanovení lhůty k plnění soud vycházel z výše dlužné částky, doby prodlení a uložil žalovanému zaplatit vše v zákonné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).7. Výrok o nákladech řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, důsledně tomu jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v částce 2 040 Kč, když tato částka je tvořena soudním poplatkem ve výši 840Kč a nákladů právního zastoupení podle vyhlášky číslo 177/96 Sb. z punkta 20 000 Kč, a to za 3 úkony po 300 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč a 21 % DPH. Soud nemohl vyhovět návrhu žalobkyně na zaplacení náhrady nákladů řízení ve výši 7 560 Kč, neboť v tomto případě se jedná o formulářovou žalobu a soud by se tak přiznáním takovéto částky dostal do rozporu se zavedenou judikaturou.