17 C 19/2025-124 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se obrátila dne 26. 6. 2024 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 31 528,76 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž mohla žalovaná čerpat úvěr až do výše 14 000 Kč, a žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s položkou ve výši 17 190 Kč, kterou žalobkyně souhrnně označuje jako poplatek a která sestává z kapitalizovaného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 29 % ročně v částce 4 290 Kč, částky 5 610 Kč za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení, částky ve výši 4 290 Kč za vedení zákaznického účtu a komfortního splácení a poplatku za pojištění ve výši 3 000 Kč, a to ve 100 pravidelných týdenních splátkách ve výši 312 Kč. Žalovaná úvěr čerpala ve výši 14 000 Kč, nedodržela však řádně podmínky pro splácení, když uhradila celkem pouze 9 020 Kč. Pohledávka byla dne , datum, postoupena na žalobkyni. Žalovanou částku 31 528,76 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 12 111,36 Kč, dlužný poplatek ve výši 8 717,40 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ve výši 7 000 Kč a sankční poplatky spojené se prodlením žalované ve výši 3 700 Kč. Příslušenství tvoří kapitalizované zákonné úroky z prodlení do 1. 2. 2022 ve výši 821,26 Kč a zákonné úroky z prodlení z částky 12 111,36 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, a dále smluvní úrok ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny od 18. 3. 2022 do zaplacení. Žalobkyně se podrobně vyjádřila k procesu zkoumání úvěruschopnosti v daném případě ze strany její právní předchůdkyně. U žalované byla provedena komplexní a důkladný analýza její schopnosti splácet úvěr, byla provedena lustrace žalované v BRKI, NRKI, databázi SOLUS, v Centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku, v interní databázi právní předchůdkyně žalobkyně v databázi neplatných dokladů atp., byly podrobně zkoumány příjmy a výdaje žalované. Ohledně příjmu bylo vycházeno ze sděleného příjmu žalované ve výši 11 774 Kč a dalšího příjmu domácnosti ve výši 8 000 Kč, kdy tyto skutečnosti byly zjištěny a ověřeny vázanou zástupkyní právní předchůdkyně žalobkyně paní , jméno FO, . Výdaje žalované byly taktéž zjišťovány a ověřovány, přičemž v dané věci žalovaná sdělila odhadované výdaje ve výši 1 500 Kč, k čemuž měla právní předchůdkyně žalobkyně připočíst částku životního minima a takto zjištěná částka byla navýšena dle ekonomického modelu.2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.3. Ve věci bylo nařízeno jednání. Žalobkyně výslovně žádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná, ač řádně a včas předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti obou účastníků řízení.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:5. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku právní předchůdkyně žalobkyně, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalované úvěrový rámec až do výše 14 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet spolu s položkou ve výši 17 190 Kč, kterou žalobkyně souhrnně označuje jako poplatek a která sestává z kapitalizovaného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 29 % ročně v částce 4 290 Kč, částky 5 610 Kč za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení, částky ve výši 4 290 Kč za vedení zákaznického účtu a komfortního splácení a poplatku za pojištění ve výši 3 000 Kč, a to ve 100 pravidelných týdenních splátkách ve výši 312 Kč. Ve smlouvě o úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a to pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek. Strany si dále sjednaly náhradu nákladů za odeslání upomínek v paušální výši 300 Kč za každou jednotlivou upomínku a dále poplatek ve výši 1 000 Kč za vymáhání dluhu /viz smlouva o úvěru na č. l. 29, standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 30/. Žalovaná úvěr čerpala ve výši 14 000 Kč, se splácením splátek se však dostávala do prodlení, přičemž celkově uhradila na svůj dluh dosud částku ve výši 9 020 Kč /viz přehled úhrad na č. l. 76-79/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka vůči žalované z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalované oznámena /viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 47-51, seznam postoupených pohledávek na č. l. 52-71, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 38 p. v./. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou /viz výzva včetně dokladu o odeslání na č. l. 37-38, předžalobní upomínka včetně dokladu o odeslání na č. l. 80-81/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.6. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnosti o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala, neboť soudu předložila pouze formulář nazvaný karta zákazníka, v kterém právní předchůdkyně žalobkyně zaznamenala jednotlivé údaje a dále 2 výplatní pásky žalované. Dle údajů uvedených v kartě zákazníka byla žalovaná svobodná, bezdětná, se základním vzděláním, bydlela v nájmu, byla zaměstnána jako dělní v elektronice u společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, . Její čistý měsíční příjem činil částku 11 774 Kč, další příjmy domácnosti měly činit 8 000 Kč. Běžné měsíční výdaje měly činit celkem částku 1 500 Kč, z čehož 500 Kč představovaly externí splátky zápůjček a 1 000 Kč představovaly odhadované měsíční výdaje žalované. Ve formuláři bylo křížkem u příslušné kolonky vyznačeno, že příjmy žalované měly být ověřeny na základě pracovní smlouvy a dvou výpisů z bankovního účtu. Formulář zákaznické karty s žalovanou vyplnila zástupkyně právní předchůdkyně žalobkyně , jméno FO, /viz zákaznická karta na č. l. 28, výpis z registru vázaných zástupců na č. l. 74/. Dále žalobkyně předložila soudu kopii dvou výplatních pásek žalované, z nichž se podává, že čistá mzda žalované za měsíc červen 2019 činila 10 697 Kč a za měsíc červenec 2019 částku 12 851 Kč /viz výplatní pásky na č. l. 18/.7. K návrhu žalobkyně byla ve věci slyšena svědkyně , jméno FO, , Anonymizováno, , z jejíž výpovědi soud zjistil, že svědkyně si na konkrétní okolnosti uzavírání smlouvy s žalovanou v dané věci již nevzpomíná, byť osobu žalované si vybavuje. Pro právní předchůdkyni žalobkyně činnost nevykonává již od roku 2022. Svědkyně se tak obecně vyjádřila ke způsobu, jakým s klienty uzavírala úvěrové smlouvy. Svědkyně se vždy osobně setkala s klientem a s ním vyplnila formulář zákaznické karty. Klient musel předložit přinejmenším pracovní smlouvu, výplatní pásky a občanský průkaz. V zákaznické kartě se vyplnily údaje o příjmu dle předložené pracovní smlouvy a výplatních pásek. Pokud se vyplnil i další příjem domácnosti, většinou šlo o příjem partnera nebo například rodičů. Další příjem se nijak neověřoval a vycházelo se pouze ze sdělení klienta. Pokud jde o výdaje, ty se také nijak neověřovaly a svědkyně vycházela pouze ze sdělení klienta, což platí jak o externích splátkách, o odhadovaných výdajích tak i o výdajích na bydlení. Zda se ověřovala úvěrová historie, si svědkyně nevzpomněla. Po vyplnění zákaznické karty se provedl tzv. skóring, což prováděl automatizovaný systém na základě údajů ze zákaznické karty, které svědkyně vložila do mobilní aplikace ihned po vyplnění formuláře zákaznické karty. Následně za pár minut mobilní aplikace zobrazila výsledek skóringu, tj. zda bude úvěr poskytnut či nikoli a v kladné případě byla zobrazena i maximální výše úvěru.8. Žádné další důkazy k tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany žalobkyně označeny nebyly. V řízení tak nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně prováděla lustraci žalované v jakékoli databázi klientských informací, tj. zejména v databázi NRKI, BRKI, SOLUS. Žalobkyně pak k důkazu přeložila výpis z centrální evidence exekucí, který však byl pořízen až dne , datum, , z něhož soud zjistil, že proti žalované byly v tu dobu vedeny 4 exekuční řízení zahájené mezi roky 2021 a 2022 /viz výpis z Centrální evidence exekucí/.9. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění plat