5 C 19/2025-38 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala proti žalovanému zaplacení částky celkem 47 760 Kč, kterou jí žalovaný dluží ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , uzavřené dne , datum, na úvěrový limit až do 20 000 Kč. V žalobním návrhu žalobkyně uvedla, že v případě, že soud dospěje k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky není z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru prokázaný, navrhla vydání bezdůvodného obohacení ve výši čerpání úvěru.2. Žalovaný se k jednání, ač řádně předvolán, nedostavil a svoji neúčast neomluvil.3. Soud postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř., provedl dokazování, a to listinnými důkazy, které k objasnění skutkových okolností sporu považoval za dostačující, vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout ve prospěch žalovaného úvěr až do úvěrového limitu 20 000 Kč. Současně si účastníci sjednali úrokovou sazbu ve výši 40 % měsíčně. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou a žalovaný jej měl splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 19. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období s tím, že jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Současně si účastníci sjednali, že v případě prodlení žalovaného po dobu dva kalendářní měsíce nebo delší, se bez dalšího stává splatný celý dluh, tj. nesplacená jistina, úrok a veškeré sankce z prodlení. Dne 20. 3. 2024 sdělila žalobkyně žalovanému, že s ohledem k opakovanému porušování smluvních podmínek došlo dne 20. 3. 2024 k zesplatnění úvěru s tím, že celková dlužná částka činí 74 759 Kč a vyzvala žalovaného k zaplacení této částky do tří dnů od doručení tohoto dopisu. Dne 2. 10. 2024 vyzvala žalobkyně žalovaného předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky 83 046,99 Kč do tří dnů a nákladů na právní zastoupení ve výši 17 133 Kč. Podle podacího lístku byla předžalobní výzva podána k poštovní přepravě pod podacím číslem , hodnota, dne 2. 10. 2024. Z výpisu z účtu žalobkyně vedeného u , právnická osoba, , číslo účtu , č. účtu, se podává, že ve prospěch účtu číslo , č. účtu, byla poukázána dne 20. 10. 2023 částka 7 000 Kč, dne 23. 10. 2023 částka 3 000 Kč, dne 24. 10. 2023 částka 4 000 Kč, dne 26. 10. 2023 částka 3 000 Kč, dne 27. 10. 2023 částka 3 000 Kč, dne 27. 10. 2023 částka 3 000 Kč, dne 27. 10. 2023 částka 4 000 Kč a dne 28. 10. 2023 částka 3 000 Kč. Ze zprávy , právnická osoba, vyplývá, že žalovaný je držitelem účtu číslo , č. účtu, , na který poukázala žalobkyně dne 20. 10. 2023 částku 7 000 Kč, dne 23. 10. 2023 částku 3 000 Kč, dne 24. 10. 2023 částku 4 000 Kč, dne 26. 10. 2023 částku 3 000 Kč, dne 27. 10. 2023 částku 3 000 Kč, dne 27. 10. 2023 částku 3 000 Kč, dne 27. 10. 2023 částku 4 000 Kč a dne 28. 10. 2023 částku 3 000 Kč, celkem 30 000 Kč. K posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet doložila žalobkyně kopii přední stranu ofoceného občanského průkazu číslo , hodnota, , řidičského průkazu , hodnota, , výpis z účtu žalovaného vedeného u , právnická osoba, ., číslo účtu , č. účtu, za dobu od července do srpna 2023, ze které vyplývá, že žalovaný pracuje u společnosti , právnická osoba, s příjmem 31 479 Kč (7/2023) a 33 760 Kč (8/2023). Podle výpis z účtu splácí žalovaný společnosti , právnická osoba, měsíční splátku úvěru ve výši 1 800 Kč a , jméno FO, měsíčně částku 1 500 Kč. Dne 7. 7. 2023 (v den výplaty) odeslal neznámému příjemci částku 25 000 Kč. Rozdíl mezi počátečním a konečným zůstatkem činí -3 044,21 Kč a -2 627,56 Kč. Dále prohlásila, že úvěruschopnost žalovaného ověřovala i z dostupných databází ISIR, SOLUS, NRKI a BRKI. Nahlédnutím do soudního systému ISAS bylo zjištěno, že na žalovaného bylo od roku 2010 do roku 2022 nařízeno celkem 8 exekučních řízení.4. Shora zjištěný skutkový stav posoudil soud podle práva. Podle § 2395 občanského zákoníku, podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 86 odst. 1, 2 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch k plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.V daném případě z doložených listinných důkazů lze dovodit závěr, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, s postupným čerpáním na sjednanou částku 20 000 Kč, přičemž byla žalovanému ve dnech 20. 10., 23. 10., 24. 10., 26. 10., 27. 10. a 28. 10. 2023 prokazatelně na jeho účet vedený u , právnická osoba, číslo účtu , č. účtu, poskytnuta pod VS , var. symbol, celkem částka 30 000 Kč. Účastníci si sjednali dobu trvání úvěru na dobu neurčitou. Pro porušení podmínek sjednaných účastníky v rámci spotřebitelské smlouvy došlo dne , datum, k zesplatnění úvěru a žalovaný byl vyzván k zaplacení částky 74 759 Kč. Pro úplnost soud dodává, že ačkoliv úvěrový limit byl sjednán do výše 20 000 Kč, žalobkyně celkem poukázala ve prospěch žalovaného částku 30 000 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobkyně kromě ověření totožnosti žalovaného si vyžádala výpisu z běžného účtu žalovaného za dobu od července do srpna 2023, ze kterého soud zjistil, že v této době žalovaný pracoval s čistou mzdou 31 479 Kč, respektive 33 760 Kč, a současně splácel měsíčně úvěr u společnosti , právnická osoba, ve výši 1 800 Kč a z neznámého důvodu v obou měsících poukázal , jméno FO, částku 1 500 Kč. Dne 7. 7. 2023, v den přijetí výplaty, poukázal ve prospěch neznámého příjemce částku 25 000 Kč. Z tohoto výpisu nelze zjistit platbu nájemného. Podle výpisu z běžného účtu za toto období činil počáteční zůstatek na účtu -3 044,21 Kč a konečný zůstatek -627,50 Kč. Žalobkyně sice tvrdila, že žalovaného prověřila v příslušných shora uvedených registrech, ale zcela přehlédla skutečnost, že na žalovaného je nařízena řada exekucí za přilehlé období, naposledy v roce 2021. Z uvedeného lze dovodit jednoznačný závěr, že žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně neprověřila schopnost žalovaného úvěr řádně splácet, sice zjistila jeho pravidelný příjem z pracovního poměru, ale nezabývala se jeho příjmy a výdaji, zejména ve vazbě na bydlení a jeho osobní poměry a rovněž vůbec nevzala v potaz i skutečnost, že v rozhodné době žalovaný splácel další úvěr u společnosti , právnická osoba, a zřejmě závazek vůči , jméno FO, . Z žalobního návrhu je zřejmé, že si je žalobkyně tohoto nedostatečného postupu vědoma, když sama navrhla možnost posouzení svého nároku jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud dospěl k závěru, že z důvodu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru je smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi účastníky dne , datum, neplatná a žalovaný je povinen vrátit poskytnutou jistinu, která mu b