5 C 242/2024-60 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně, která je právní nástupkyní společnosti , právnická osoba, ., IČ , IČO, se svým návrhem domáhala proti žalovanému zaplacení částky 145 002,01 Kč, kterou žalovaný dluží ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo žádosti , IBAN, , číslo úvěru , hodnota, , uzavřené s právní předchůdkyní dne , datum, na částku 281 000 Kč.2. Žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání nedostavil, svoji neúčast neomluvil.3. Soud pro nečinnost účastníků postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř., provedl listinné důkazy, na základě kterých zjistil, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, . akceptovala dne , datum, žádost žalovaného o spotřebitelský úvěr č. , IBAN, na základě které poskytla žalovanému částku 281 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal žalobkyni úvěr vrátit a uhradit i ujednaný úrok ve výši 5,4 % ročně a vrátit tak celkovou částku 338 100 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 327 Kč, počínaje od června 2016. Současně si účastníci sjednali vlastnosti úvěru při překročení doby splatnosti s tím, že žalobkyně má právo prohlásit úvěr za splatný, dostane-li se žalovaný do prodlení 30 dnů s hrazením splátek úvěru. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru žalobkyně uvedla, že schopnost žalovaného úvěr řádně splácet ověřila, a to telefonicky u zaměstnavatele žalovaného, který byl zaměstnán v rodinné firmě , právnická osoba, ., dále náhledem na běžný účet dlužníka č. , č. účtu, , vedený u , právnická osoba, a v neposlední řadě z veřejně dostupných databází jako je insolvenční rejstřík a interních rejstříků společnosti. Dne , datum, uzavřela společnost , právnická osoba, . v likvidaci s žalobkyní smlouvu o prodeji a koupi obchodního závodu. V důsledku převodu závodu žalobkyně nabyla k datu , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo žádosti , IBAN, , číslo úvěru , hodnota, žalovaného. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když neuhradil splátku v lednu 2023, následně provedl částečnou úhradu v měsíci únor a březen 2023 a od dubna 2023 žalovaný neuhradil již ničeho, a to ani na základě výzvy ze dne 16. 5. 2023. Proto dne 21. 6. 2023 žalobkyně prohlásila úvěr za splatný a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. Před podáním žaloby doporučeným dopisem ze dne 25. 3. 2024 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky 168 720,79 Kč, a to nejpozději do 9. 4. 2024. Doporučený dopis byl předán k poštovní přepravě dne 25. 3. 2024 pod podacím číslem , hodnota, . Žalovaný dlužnou částku i přes tuto výzvu nezaplatil.4. Shora zjištěný skutkový stav posoudil soud podle práva. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.6. Podle § 87 odst. 1 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. V daném případě z listinných důkazů soud dovodil závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, Smlouvu o úvěru, na základě, které žalovaný získal částku 281 000 Kč s tím, že se zavázal vrátit úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 5,4 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách 4 327 Kč. Právní nástupkyně věřitelky, žalobkyně nedoložila potřebné důkazy, ze kterých by bylo možné zjistit, jakým způsobem původní věřitelka před poskytnutím úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného, zejména jaké příjmy a výdaje žalovaný v době žádosti o poskytnutí úvěru doložil. Z doložených listin žalobkyně vyplývá, že tvrzení, že původní věřitelka ověřila úvěruschopnost z výpisu učtu žalovaného u , právnická osoba, je nepravdivé, neboť ze soudem vyžádané zprávy od , právnická osoba, vyplývá, že v rozhodném termínu od 1. 4. do 31. 5. 2019 žádné pohyby na účtu ani žádné jiné záznamy bankou nebyly nalezeny. Tvrzení žalobkyně, že původní věřitelka si příjmy žalovaného prověřila telefonicky u zaměstnavatele žalovaného se jeví soudu spíše jako účelové tvrzení, neboť výše mzdy se zcela jistě nesděluje anonymně volajícímu a i v případě, že by takto zjistila výši příjmu žalovaného, pak zcela jistě neměla věřitelka informaci o výdajích spojených s vyživovacími povinnostmi, výši nájemného, dalšími závazky žalovaného apod. Původní věřitelka se spokojila toliko s vytvořením ekonomického modelu, aniž by se zabývala konkrétními částkami příjmů žalovaného, počtu vyživovacích osob, nákladů na bydlení a dalších životních nákladů. Lze dospět k závěru, že prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet nebylo v souladu se spotřebitelským zákonem, a to s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Za této situace soud dospěl k závěru v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, že smlouva o úvěru je neplatná a věc lze posoudit podle zákonných ustanoveních o bezdůvodném obohacení. Z výpisu účtu pro splácení úvěru je zřejmé, že žalovaný zpočátku splátky úvěru hradil včas, avšak od ledna 2023 žalovaný splátky nehradil ve stanovené lhůtě. V lednu 2023 žalovaný neuhradil sjednanou splátku, následně provedl částečnou úhradu v měsíci únor a březen 2023, avšak následně od dubna 2023 již neuhradil ničeho. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě splátek, se kterými byl v prodlení, žalovaný však ničeho neuhradil, a proto žalobkyně prohlásila úvěr za splatný. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil, a to ani po výzvě k plnění. Žalovaný za celé období od poskytnutí úvěru do současnosti zaplatil na zapůjčené jistině celkem částku 198 042 Kč z celkové vyčerpané částky 281 000 Kč. Žalovaný nadále stále dluží zbývající částku jistiny ve výši 82 958 Kč, která mu byla poskytnuta, úhradu neprovedl ani na základě výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 25. 3. 2024, důsledně tomu se má za to, že se žalovaný na úkor původní věřitelky obohatil. Původní věřitelka pohledávku za žalovaným převedla na žalobkyni na základě Smlouvy o prodeji a koupi obchodního závodu ze dne , datum, , a proto je za této situace aktivní legitimace žalobkyně k uplatnění pohledávky ve výši 82 958 Kč za žalovaným dána. Soud nárok žalobkyně shledal po právu a uložil žalovanému zaplacení této částky.9. S ohledem na výše uvedené, kdy soud dospěl k závěru, že nedošlo k platně uzavřené Smlouvě o úvěru nezbylo soudu než návrh ve zbývající výši, a to v částce 61 037,01 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 075,57 Kč od 1. 3. 2023 do 21. 6. 2023, s úrokem ve výši 5,40 % z pohledávky 143 995,01 Kč ročně od 22. 6. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15,00 % z částky 143 995,01 Kč ročně od 22. 6. 2023 do 24. 4. 2024 a s úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 61 037,01 Kč od 25. 4. 2024 do zaplacení a částku 1 007 Kč zamítnout.10. Vzhledem k tomu, že žalovaný je s plněním v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za uje