5 C 29/2025-144 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala proti žalované zaplacení částky 752 538,61 Kč s příslušenstvím, kterou jí žalovaná dluží na základě uzavřené Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , na základě které poskytla žalobkyně žalované spotřebitelský úvěr ve výši 800 000 Kč. Žalobkyně v návrhu tvrdila, že před poskytnutím úvěru řádně prověřila schopnost žalované úvěr splácet.2. Žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání nedostavila, svoji neúčast neomluvila.3. Soud pro nečinnost účastníků postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř., provedl listinné důkazy, na základě kterých zjistil, že dne , datum, uzavřeli účastníci Smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , na základě které poskytla žalobkyně žalované spotřebitelský úvěr s úvěrovým limitem 800 000 Kč. Účastníci si sjednali pevnou úrokovou sazbu 8,70 % ročně s tím, že úvěr bude splácen v 96 měsíčních anuitních splátkách, první splátka dne 14. 4. 2022, poslední dne 14. 3. 2030 ve výši 11 575 Kč měsíčně s tím, že poslední splátka bude ve výši 11 505,41 Kč s tím, že splatnost všech splátek je vždy k 14. dni v měsíci. Žalovaná se zavázala vrátit celkovou částku 1 111 130,40 Kč (RPSN 9,05 % ročně). Dále si strany sjednaly, že úvěr může být čerpán jednorázově ke dni 22. 3. 2022 na účet číslo , č. účtu, vedený na jméno , Jméno žalované, . V žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 22. 3. 2022 uvedla žalovaná, že její čistý měsíční příjem činí 53 860 Kč a pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů činí 5 000 Kč. Z vyhodnocení dat v žádosti žalobkyně uvedla, že společenské postavení žalované je v domácnosti a není nutnost doložení jejího příjmu, přičemž čistý měsíční příjem činí 53 860 Kč. Z doloženého výpisu z účtu vedeného na žalovanou u , právnická osoba, . číslo účtu , č. účtu, za období od 1. 11. 2021 do 30. 11. 2021 byl zjištěn počáteční zůstatek 1 451,31 Kč, konečný zůstatek 6,61 Kč, dne 9. 11. byla na účet poukázána částka 27 247 Kč z protiúčtu , jméno FO, označená jako „Marius 10/2021“, dne 11. 11. 2021 byla z účtu vybrána částka 36 400 Kč, dne 12. 11. 2021 byla poukázána částka 8 700 Kč od Úřadu práce , adresa, na rodičovském příspěvku 10/21, dne 12. 11. 2021 byla z účtu vybrána částka 10 500 Kč a dne 12. 11. byla na účet poukázána částka 1 500 Kč od , jméno FO, označená jako „alimenty 11/2021“. Za období od 1. 12. 2021 do 31. 12. 2021 byl zjištěn počáteční zůstatek 6,61 Kč a konečný zůstatek 7,72 Kč, na účet byla poukázána dne 9. 12. 2021 částka 29 262 Kč od , jméno FO, označená jako „tátovo výplata 30 912 Kč“, dne 10. 12. částka 1 500 Kč od , jméno FO, označená jako „, Anonymizováno, “ a dne 13. 12. 2021 platba rodičovského příspěvku žalované , Anonymizováno, od Úřadu práce v , adresa, ve výši 8 700 Kč, dne 13. 12. byla z účtu vybrána částka 26 600 Kč. Za období od 1. 3. 2022 do 31. 3. 2022 bylo zjištěno, že částka 800 000 Kč byla žalované poukázána dne 22. 3. 2022 z účtu číslo , č. účtu, . Tento účet vykázal počáteční zůstatek -13,96 Kč, konečný zůstatek 766 785,24 Kč. Dále z účtu soud zjistil, že žalovaná pobírá rodičovský příspěvek za měsíc únor 2022 od Úřadu práce v , adresa, ve výši 15 279 Kč, od , jméno FO, výživné ve výši 1 500 Kč a současně na tento účet byla poukázána dne 9. 3. 2022 částka 26 332 Kč od , jméno FO, označená jako „tátovo výplata 02/2022“. Dne 18. 3. byla z účtu poukázána platba ve výši 7 000 Kč ve prospěch , právnická osoba, . Dne , datum, uzavřeli strany dodatek ke Smlouvě o úvěru číslo , hodnota, , podle kterého se strany dohodly na odložení anuitních splátek v období od 14. 12. 2022 s tím, že splácení opět začíná od 14. 6. 2023 a počet měsíčních anuitních splátek se mění z 96 na 102 s tím, že poslední den splátky je 14. 3. 2031. Žalobkyně dopisem (nedatováno) sdělila žalované, že na jejím účtu pro nedostatek peněz neproběhla pravidelná splátka a k 22. 8. 2023 je v prodlení s částkou 11 575 Kč a dalších 30,60 Kč činil nepovolený debet včetně úroku z prodlení a vyzvala žalovanou k okamžitému složení finančních prostředků na účet. Dalším dopisem (nedatováno) označeným jako prvá výzva k zaplacení dluhu vyzvala žalobkyně žalovanou s tím, že k 29. 8. 2023 je stále v prodlení se splácením svého úvěru. K uvedenému datu se jedná o částku 10 705,60 Kč a vyzvala žalovanou, aby si na účet okamžitě zaslala dostatek peněz, ze kterých bude splátka stržena. Tato výzva byla zopakována dalším dopisem (nedatováno) s tím, že do 19. 9. 2023 nedošly peníze od žalované, jedná se o částku dluhu 22 782,91 Kč a nepovoleném debetu 0,11 Kč a žalovaná byla vyzvána k okamžité úhradě dlužné částky s tím, že pokud dluh nevyrovná do 16. 10. 2023, bude zaslána další zpoplatněná výzva ve výši 500 Kč a žalobkyně může využít právo úvěr zesplatnit. Dne 16. 1. 2024 sdělila žalobkyně žalované, že již přes několika marně zaslaných písemných upomínek a výzev je žalovaná v prodlení s hrazením splátek, důsledně tomu dnem 14. 1. 2024 zesplatňuje pohledávky z poskytnutého úvěru a vyzvala žalovanou k zaplacení částky 804 892,64 Kč do 23. 1. 2024. Podle dodejky byla zásilka uložena dne 16. 1. 2024 a jako nevyzvednutá vrácena žalobkyni zpět. Žalobkyně doložila přehled splátek úvěru, ze kterých bylo zjištěno, že na úvěr z úvěrové smlouvy ze dne 22. 3. 2022 zaslala žalovaná celkem částku 122 329,85 Kč a po podání žaloby podle vyjádření právní zástupkyně žalobkyně byla uhrazena další částka v celkové výši 7 000 Kč, tedy celkem 129 329,85 Kč. Dne 2. 9. 2024 sdělil právní zástupce žalobkyně žalované, že převzal právní zastoupení žalobkyně a vyzval žalovanou k úhradě dluhu v celkové výši 880 421,35 Kč nejpozději do sedmi dnů od odeslání této výzvy s tím, že pokud nedojde k úhradě pohledávky či k podání návrhu na smírné řešení v této lhůtě, lze tento dopis považovat za předžalobní výzvu. Podle poštovního podacího archu byla předžalobní výzva podána k poštovní přepravě dne 2. 9. 2024 pod podacím číslem , hodnota, . Žalobkyně současně doložila Sazebník , právnická osoba, pro fyzické občany, účinný od 1. 11. 2023.4. Shora zjištěný skutkový stav posoudil soud podle práva. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 86 odst. 1, 2 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Soud při posouzení otázky úvěruschopnosti vycházel z aktuální judikatury, a to rozsudku NS ze dne 27. 9. 2023 sp. zn. 33 Cdo 1819/2023, ze kterého cituje: „27. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ukládá členským státům (při zohlednění zvláštních charakteristických rysů svých úvěrových trhů) přijmout vhodná opatření pro podporu odpovědných praktik ve všech fázích úvěrového vztahu. Cílem je v rámci úvěrového trhu zabránit tomu, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného půjčování a neposkytovali úvěry bez předchozího posouzení úvěruschopnosti (odstavec 26 odůvodnění citované směrnice). Členské státy mají povinnost zajistit, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a p