CS · EN DE FR brzy

5 C 348/2024-160 — Okresní soud v Lounech

ECLI: ECLI:CZ:OSLN:2025:5.C.348.2024.1
Datum: 2025-03-13
Předmět: O zaplacení 114 502,88 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1802 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 87 z. č. 257/2016 Sb."]
["smlouva o úvěru"]
O co šlo: O zaplacení 114 502,88 Kč s příslušenstvím (["§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1802 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 )
1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala proti žalovanému zaplacení částky 114 502,88 Kč s příslušenstvím, kterou jí žalovaný dluží na základě uzavřené Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěrový rámec ve výši 200 000 Kč. Žalobkyně prokázala, že před poskytnutím úvěru řádně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet.2. Žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání nedostavil, svoji neúčast neomluvil.3. Soud pro nečinnost účastníků postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř., provedl listinné důkazy, na základě kterých zjistil, že dne , datum, uzavřeli účastníci Smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , na základě které vyčerpal žalovaný prostředky ve výši 200 000 Kč, jednalo se o spotřebitelský úvěr za účelem konsolidace předchozích závazků žalovaného. Na základě této skutečnosti žalobkyně poukázala žalovanému částku 159 947,31 Kč, a to ve prospěch účtu předchozího věřitele číslo , č. účtu, a ve prospěch účtu samotného žalovaného číslo , č. účtu, částku 40 052,69 Kč. Žalovaný se zavázal splácet předmětný úvěr v 108. měsíčních splátkách ve výši 2 805 Kč, splatné vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce, přičemž splatnost prvé splátky je dnem 15. 6. 2017. Strany si sjednali úrokovou sazbu ve výši 9,90 % ročně a současně Smlouvu o pojištění úvěru ve výši 186 Kč, která byla splatná vždy se splátkou úvěru. Celková částka měsíční splátky činila 2 991 Kč a byla splatná dnem 15. 5. 2017. Žalovaný splátky řádně nehradil, a to počínaje splátkou ze dne 15. 3. 2023, a to ani přes opakované výzvy k úhradě dlužných splátek, důsledně tomu přistoupila žalobkyně k okamžitému zesplatnění úvěru ke dni 15. 7. 2023 s tím, že vyzvala žalovaného k zaplacení celého dluhu ve výši 114 502 Kč s příslušenstvím. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného doporučeným dopisem, prostřednictvím právního zástupce, dne 3. 4. 2024 k zaplacení dlužné částky nejpozději do sedmi dnů od odeslání výzvy. Podle poštovního archu byla předžalobní upomínka předána k poštovní přepravě dne 3. 4. 2024. Žalovaný ve stanovené lhůtě dlužnou částku nezaplatil. Žalobkyně se domáhá zaplacení úvěru po splatnosti ve výši jistiny v částce 113 130,88 Kč a poplatku ve výši 1 372 Kč. Žalobkyně prokázala, že před poskytnutím úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, a to z doložených výpisů z běžného účtu žalovaného, ze kterého byly zjištěny příjmy a výdaje žalovaného a lustrací v registrech klientských informací, ze kterých nebyly žádné negativní poznatky o žalovaném zjištěny. Žalovaný v rozhodné době pracoval u společnosti , právnická osoba, s průměrným měsíčním výdělkem cca 28 000 Kč, byl svobodný, bydlel u rodičů.4. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 86 odst. 1, 2 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.V daném případě z doložených listinných důkazů lze dovodit závěr, že mezi účastníky vznikl platně smluvní vztah, účastníci uzavřeli dne , datum, Smlouvu o úvěru, kterou žalobkyně poskytla žalovanému částku 200 000 Kč za účelem konsolidace předchozího závazku, na účet předchozího věřitele byla poukázána částka 159 947,31 Kč, ve prospěch účtu žalovaného částka 40 052,69 Kč. Žalovaný ve stanovené lhůtě a termínech splatnosti dlužnou částku řádně nesplácel, důsledně tomu přistoupila žalobkyně dne 15. 7. 2023 k zesplatnění dlužné částky a vyzvala žalovaného k úhradě zůstatku dluhu. Žalovaný ve stanovené lhůtě dlužnou částku nezaplatil, a to ani na základě předžalobní upomínky. Soud nárok žalobkyně shledal po právu a uložil žalovanému zaplatit částku 114 502,88 Kč.5. Současně si účastníci sjednali úroky ze smlouvy v souladu s ustanovením § 1802 občanského zákoníku, podle kterého mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Soud rozhodl o úrocích jak shora v odůvodnění rozsudku uvedeno.6. Vzhledem k tomu, že žalovaný je s plněním v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení činí, jak shora ve výroku I. uvedeno.7. Výrok o nákladech řízení vychází z aplikace ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, požadovala náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 4 581 Kč a podle vyhlášky č. 177/96 Sb. za právní zastoupení za 3 úkony po 5 700 Kč, 3 režijní paušály po 300 Kč, 21 % DPH ve výši 3 780 Kč, celkem 26 361 Kč a soud uložil žalovanému zaplatit vše do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám , Jméno advokátky, , advokátky sídlem , adresa, .
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.