ECLI: ECLI:CZ:OSLN:2025:7.C.34.2025.1 Datum: 2025-06-23 Předmět: o 33 598,67 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 573 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb."] ["postoupení pohledávky""bezdůvodné obohacení""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o 33 598,67 Kč s příslušenstvím (["§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 573 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 S)
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení částky ve výši 33 598,7 Kč s příslušenstvím dle smlouvy o úvěru, která byla uzavřena se společností , právnická osoba, . IČ , IČO, . Pohledávka od původního věřitele byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni jako postupníka a nového věřitele. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, na základě, které poskytl žalovanému úvěr 20 000 Kč na účet žalovaného, který měl být splacen nejpozději dne 11. 9. 2022. Žalovaný úvěr čerpal, avšak finanční prostředky nevrátil. Žalobkyně požaduje zaplacení nesplacené jistiny ve výši 20 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 13 598,67 Kč. V případě, že by soud nárok žalobkyně neměl na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet č. , č. účtu, byla dlužná částka převedena. Výzva k plnění byla žalovanému zaslána zástupcem žalobkyně dne 27. 8. 2024.2. Ve věci soud vydal elektronický platební rozkaz, který byl zrušen pro nemožnost jeho doručení žalovanému a následně soud postupoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř, když žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas už v žalobě.3. Usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 13. 3. 2025, č. j. 7 C 34/2025-32, které nabylo právní moci, byl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. vyzván žalovaný, aby se ve stanovené lhůtě od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalovaný byl dne 1. 4. 2025 vyrozuměn o uložení a připravení zásilky k vyzvednutí, 10. dnem se od tohoto data se má za doručenou. Žalobkyně dala souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.4. Podle § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Z listin má soud za doložené, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala žalovanému na jeho účet částku ve výši 20 000 Kč, která byla dle sdělení banky , banka, . připsána na účet žalovaného dne , datum, od , právnická osoba, . Aktivní legitimace žalobkyně byla doložena smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem pohledávek. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo zasláno žalovanému a předáno k poštovní přepravě téhož dne.6. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku jsou smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Podle ustanovení § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).7. Na základě předložených důkazů, soud dospěl k závěru, že nedošlo k řádnému uzavření smlouvy o úvěru. Předložená smlouva o spotřebitelském úvěru neobsahuje podpisy účastníků, nebylo prokázáno uzavření smlouvy. Pokud prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. V projednávané věci bylo prokázáno, že příslušná žalobkyní tvrzená částka ve výši 20 000 Kč byla žalovanému poskytnuta, byla připsána na jeho účet, avšak nebyl doložen právní důvod plnění. Nebylo prokázáno ani tvrzeno, že by žalovaný uvedenou částku vrátil. Soud návrhu žalobkyně vyhověl.8. Soud shledal na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve výši 20 000 Kč a uložil mu povinnost k zaplacení této částky včetně úroku z prodlení z této částky ode dne 31. 8. 2024, když dle ustanovení § 573 občanského zákoníku se má za to, že zásilka došla třetí pracovní den po odeslání. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, , podané téhož dne k poštovní přepravě byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky. V řízení pak nebylo prokázáno jiné datum, kdy výzva došla žalovanému. Nárok na požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající výši byla žaloba zamítnuta.9. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla v řízení částečně úspěšná a náleží jí proto náhrada nákladů řízení v rozsahu 19,05 % nákladů účelně vynaložených. Účelně vynaložené náklady řízení v projednávané věci soud shledal ve výši 3 522 Kč, za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 344 Kč, odměnu za zastupování advokátem za tři úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), tři režijní paušály po 100 Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (§ 14b) a 21 % DPH ve výši 378 Kč. S ohledem na částečný neúspěch náleží žalobkyni na náhradě nákladů řízení 670,94 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.10. Soud lhůtu k plnění určil dle ustanovení § 160 o.s.ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.