7 C 57/2025-40 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit částku 11 872 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, , IČ , IČO, (smlouvu o půjčce č. , hodnota, dne , datum, na základě, které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala zaplatit původnímu věřiteli souhrnný poplatek ve výši 4 872 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Splatnost poslední splátky byla stanovena na 28. 5. 2008. Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena 22. 10. 2011. Žalovaná ničeho neuhradila. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek žalobkyni. Žalobkyně požaduje po žalované celkovou částku 11 872 Kč, tj. jistinu ve výši 7 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 4 872 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 16 053,10 Kč za období od 30. 1. 2008 do 27. 9. 2023 a úroky z prodlení z částky 11 872 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované.3. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti zástupce žalobkyně a žalované. Zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, souhlasil s projednáním a rozhodnutím věci v nepřítomnosti, žalovaná se bez omluvy nedostavila.4. Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, dne , datum, lze učinit závěr, že původní věřitel poskytl žalované finanční prostředky ve výši 7 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku včetně souhrnného poplatku ve výši 4 872 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 11 872 Kč v 53týdenních splátkách po 224 Kč s tím, že první splátku je povinna zaplatit sedmý den od data uzavření smlouvy. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že převzala celou půjčenou částku v hotovosti při podpisu smlouvy. Dle článku 1 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti půjčky 53 týdnů 206,08 %. Dle článku 5 smluvních podmínek se splátky budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném uhrazení na vlastní částku půjčky.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, , přílohy č. , hodnota, , potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky vzal soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávky z výše uvedené smlouvy žalobkyni a oznámil postoupení pohledávek žalované. Dopisem ze dne 30. 7. 2024 byla žalovaná upomenuta o zaplacení zástupcem žalobkyně a vyzvána k zaplacení do 14. 8. 2024. Dle podacího lístku byla zásilka podána dne 31. 7. 2024 k poštovní přepravě.6. Po právní stránce soud s ohledem na okamžik uzavření smlouvy v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) posuzoval danou věc za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen obč. zák.), a dále dle ustanovení zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. Postoupení pohledávky bylo posuzováno podle o. z. účinného od , datum, , když k postoupení došlo až v roce 2023.7. Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při peněžité půjčce lze dohodnout úroky.8. Podle ustanovení § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.9. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud vzal za prokázané, že byla uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu ustanovení § 657 obč. zák., která byla současně spotřebitelským úvěrem dle ustanovení § 2 zákona č. 321/2001 Sb. na základě, níž přenechal právní předchůdce žalobkyně žalované jistinu a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla dle ustanovení § 1879 o. z. pohledávka postoupena na žalobkyni.11. Pokud jde o sjednaný souhrnný poplatek ve smlouvě, soud dospěl k závěru, že tento představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků žalované, a tedy jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků (tj. s funkcí finanční odměny za půjčení peněz). Žalobkyně netvrdila, že byla mezi původním věřitelem a žalovanou uzavřena písemná dohoda specifikující, za co byl souhrnný poplatek sjednán. Souhrnný poplatek je tedy jiným označením pro úroky ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák. O tom, že se jednalo o vše zahrnující úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že vedle poplatku měla žalovaná splatit již jen jistinu půjčky. Lze tedy konstatovat, že souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Smluvní úroky představují odměnu za poskytnutí peněz, přičemž výše úroku vyjadřuje zároveň i míru rizika, kterou věřitel nese pro případ, že dlužník dluh nesplatí. Nejvyšší možná výše sjednaných úroků není nikterak stanovena právním předpisem a její posouzení je ponecháno k úvaze soudů s ohledem na okolnosti každého případu. Na základě ustálené rozhodovací praxe soudů však lze dospět k závěru, že v případě nebankovních půjček či úvěrů mezi podnikatelem a spotřebitelem jako slabší strany zpravidla nelze sjednat výši úroků více než trojnásobnou oproti průměrné výši poskytované bankovními subjekty (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005). V daném případě činil kapitalizovaný poplatek (úrok) 4 872 Kč za poskytnutí jistiny 7 000 Kč, která měla být vrácena v 53týdenních splátkách. Roční procentní úroková sazba tak v daném případě činí 69,6 %. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik České národní banky, veřejně dostupných na webových stránkách České národní banky v květnu 2007 činila 11,81 % (RPNS 12,34 %), v dubnu 2007 činila 11,63 % (RPSN) 12,147 %. Za této situace lze uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný souhrnný poplatek byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než pětinásobku míry obvyklé v bankovním sektoru. Soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy dle ustanovení § 39 občanského zákoníku. Žalobou uplatněný nárok je po právní stránce nutno posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 457 obč. zák.12. S ohledem na shora uvedené tak soud přiznal žalobkyni částku 7 000 Kč představující neuhrazenou jistinu. Žalovaná se pak k žalobě nevyjádřila, k jednání se nedostavila a žádnou námitku proti žalovanému nároku nevznesla. Ohledně příslušenství pohledávky v podobě zákonných úroků z prodlení a jejich výše soud aplikoval § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. při použití § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. V případě bezdůvodného obohacení nastává splatnost dluhu na základě výzvy věřitele. V posuzovaném případě byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu v oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, se lhůtou k plnění do deseti dnů od data doručení výzvy. Dle podacího lístku byla zásilka předaná k poštovní přepravě dne 27. 10. 2023. Dle ustanovení § 573 o. z. se má za to, že zásilka došla třetí pracovní den po odeslání, do prodlení se žalovaná dostala po uplynutí 10denní lhůty dne 7. 10. 2023. Žalobkyni byl přiznán zákonný úrok z prodlení z přiznané částky 7 000 Kč s ohledem na shora uvedené závěry soudu. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba s příslušenstvím zamítnuta.13. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když soud neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly.