9 C 17/2025-26 — Okresní soud v Lounech

1. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.2. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 384,29 Kč. Uvedený nárok vychází ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným ze dne , datum, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, představující úvěrový rámec, který mohl žalovaný opakovaně čerpat a následně vrátit poskytovateli dle smluvených podmínek. Žalovaný tuto částku zcela vyčerpal, nicméně s jejím vrácením se dostal do prodlení, když uhradil pouze 862 Kč. Za těchto okolností byl poté zbytek poskytnutého úvěru zesplatněn ke dni 15. 8. 2023 a pohledávka byla následně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, ze společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, na současnou žalobkyni. Žalovaný nárok představuje v současné době celkem částku 12 384,29 Kč, což představuje jistinu ve výši 9 613,41 Kč, dlužné poplatky ve výši 900 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 1 870,88 Kč, který se stal součástí jistiny. Dále je pak požadováno příslušenství spočívající v zákonných a obchodních úrocích.3. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému.4. Na základě skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud po právní stránce za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl smluvní vztah podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. na základě kterého právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému požadovaný úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr řádně a včas vrátit společně s příslušnými poplatky a úroky způsobem stanoveným v úvěrové smlouvě, když následná úhrada byla přímo závislá na okolnostech a výši čerpání za situace, kdy se jednalo o poskytnutí opakované možnosti čerpání úvěru v rámci smluveného limitu 10 000 Kč s tím, že žalovaný na svůj závazek po celou dobu uhradil pouze 862 Kč, což vedlo k tomu, že zbytek nesplaceného úvěru byl zesplatněn ke dni 15. 8. 2023. Dále má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , kdy mezi jinými byla postoupena i pohledávka za žalovaným a tato skutečnost pak byla žalovanému oznámena. Ke dni postoupení pohledávky tak celková dlužná částka představovala 12 384,29 Kč, což představuje jistinu ve výši 9 613,41 Kč, dlužné poplatky ve výši 900 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 1 870,88 Kč, který se stal součástí jistiny a dále příslušenství spočívající v kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení ve výši 731,56 Kč, kapitalizovaném úroku ve výši 1 317,80 Kč, zákonném úroku z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 10 513,41 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení a v úroku ve výši 29,55 % ročně z částky 9 613,41 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení. Na základě všech výše uvedených skutečností považuje soud nárok žalobkyně za oprávněný a dostatečně odůvodněný. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem a k tomu, že žalovaný se v průběhu řízení k celé věci nevyjádřil, považuje soud nárok žalobkyně za prokázaný a odůvodněný a z tohoto důvodu žalobě v plném rozsahu vyhověl.5. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni celkem částku 2 252 Kč, což je odměna za 3 úkony právní služby po 300 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21 % DPH 252 Kč a soudní poplatek ve výši 800 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobkyně činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.