9 C 94/2025-20 — Okresní soud v Lounech

1. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.2. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala, aby soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 37 426,60 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází z té skutečnosti, že mezi žalovanou a žalobkyní došlo k uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu na odběrné místo s adresou , adresa, a žalovaná se zavázala za odebranou elektřinu řádně a včas zaplatit dle příslušného vyúčtování. Žalobkyně poté vydala daňový doklad č. , hodnota, se splatností 28. 8. 2023 na celkovou částku 16 208,40 Kč za fakturační období od 11. 8. 2022 do 9. 8. 2023, který žalovaná neuhradila ani zčásti, dále pak žalobkyně vystavila fakturu č. , hodnota, se splatností 13. 3. 2024 na částku 19 590,70 Kč za fakturační období od 109. 8. 2023 do 23. 2. 2024, které žalovaná neuhradila ani zčásti. Dále pak z důvodu opakovaného neplnění povinnosti ze strany žalované, přistoupila žalobkyně k odpojení odběrného místa, za což žalované naúčtovala poplatek daňovým dokladem č. , hodnota, ve výši 907,50 Kč se splatností 13. 3. 2024. Žalobkyně rovněž vystavila žalované celkem 3 faktury, kterými účtovala poplatky za upomínky po 240 Kč. Tyto poplatky žalovaná rovněž neuhradila. Celkový dluh tedy činí 27 426,60 Kč, představující součet všech uvedených vyúčtování, tj. 16 208,40 Kč, 19 590,70 Kč, 907,50 Kč a 3 x 240 Kč. Ani po následné předžalobní výzvě žalovaná tuto částku neuhradila ani zčásti. Zákonný úrok z prodlení je požadován ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých vyúčtování.3. Žalovaná se k žalobě samé žádným způsobem nevyjádřila.4. Na základě skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud za prokázáno, že žalobkyně s žalovanou uzavřela platně smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě čehož byla dodávána elektřina do smluveného odběrného místa , adresa, a žalovaná byla povinna za odebranou elektřinu řádně a včas zaplatit dle příslušného následného vyúčtování. Dále má soud za prokázáno, že žalobkyně s.r.o. vyúčtovala žalované elektřinu v celkové výši 35 799,10 Kč za období od 11. 8. 2022 do 23. 2. 2024, který žalovaná ani zčásti neuhradila a dále že žalobkyně v souvislosti s prodlením žalované s řádným plnění svých smluvních povinností ukončila dodávku elektřiny do odběrného místa, přičemž za tento úkon žalované důvodně vyúčtovala poplatek ve výši 907,50 Kč. Dále pak bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala k úhradě svých závazků, a to celkem 3x, za což si vyúčtovala 3x poplatek po 240 Kč. Na základě všech výše uvedených skutečností za situace, kdy žalovaná proti nárokům žalobkyně nevznesla žádné námitky, má soud za to, že žalovaná na svůj závazek v celkové výši 37 426,60 Kč nic nezaplatila, čímž nárok žalobkyně je dostatečně odůvodněný a důkazně podložený, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně nároku na zákonný úrok z prodlení, který je důvodně požadován ode dne následujícího po splatnosti příslušných vyúčtování.5. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalované zaplatit žalobkyni celkem částku 3 676 Kč, což je odměna za 3 úkony právní služby po 500 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21 % DPH 378 Kč a soudní poplatek ve výši 1 498 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobkyně činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.