13 C 140/2024-119 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se žalobou ze dne , datum, domáhal určení, že je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , o výměře 94 m2, zahrada, a pozemku parc. č. , hodnota, , o výměře 526 m2, zahrada, vše se nacházející v katastrálním území , adresa, , zapsané v katastru nemovitostí u , právnická osoba, Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „předmětné nemovitosti“), neboť měl za to, že vlastnické právo k těmto nemovitostem vydržel dle ustanovení § 1095 ve spojení s § 3066 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). K věci uvedl, že nabyl vlastnické právo k sousedním nemovitostem – pozemku parc. č. , hodnota, , o výměře 134 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. 581, rodinný dům; pozemku parc. č. , hodnota, , o výměře 690 m2, zahrada; pozemku parc. č. , hodnota, , o výměře 73 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čísla popisného či evidenčního, jiná stavba (dále též „Nemovitosti 1“) – na základě darovací smlouvy ze dne , datum, od svých rodičů , jméno FO, a , jméno FO, , kteří tyto nemovitosti nabyly od svých rodičů , jméno FO, a , jméno FO, v roce 1977. Prarodiče žalobce nabyli vlastnické právo k Nemovitostem 1 na základě rozhodnutí o přídělu FNO ze dne , datum, . Prarodiče žalobce při nabytí vlastnického práva k Nemovitosti 1 měla však za to, že nabyli vlastnické právo rovněž k předmětným nemovitostem, neboť tyto tvoří s Nemovitostmi 1 ucelený funkční celek. Rodina žalobce tak předmětné nemovitosti držela po celou dobu v dobré víře. Teprve poté, co se žalobce stal vlastníkem nemovitostí 1 zjistil, že není katastrálním vlastníkem předmětných nemovitostí, neboť ty byly zapsány na nedostatečně určeného vlastníka. Žalobce se na soud obrátil v minulosti, věc byla vedena pod sp. zn. , spisová značka, , avšak s ohledem na vývoj v judikatuře byl žalobce nucen čekat, než bude žalovaná zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník.2. Žalovaná se k věci vyjádřila v podání ze dne , datum, , v němž uvedla, že pokud by se vycházelo z katastrálního zápisu ke dni , datum, , nebyla by pasivně věcně legitimována, neboť jako vlastník byl evidován , jméno FO, , adresa neznámá, tj. jednalo se o nedostatečně identifikovaného vlastníka. Žalovaná dále upozornila na to, že ačkoli žalobce odkazuje na ustanovení § 65 zákona č. 256/2013 Sb., katastrální zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon“), fakticky toto ustanovení na daný případ nedopadá, neboť žalobce netvrdí, že by byl tzv. nedostatečně zapsaným vlastníkem, nýbrž tvrdí, že vlastnictví předmětných nemovitostí mimořádně vydržel. Žalovaným by tak měl být do , datum, evidovaný vlastník této nemovitosti, resp. jeho právní nástupci. Žalovaná přitom nebyla v katastru nemovitostí zapsaným vlastníkem ke dni , datum, . Z důvodu nedostatku pasivní věcné legitimace ostatně žalobce vzal zpět svou předchozí žalobu vedenou pod sp. zn. , spisová značka, . Protože ale v mezidobí uplynul den , datum, , došlo k nabytí vlastnického práva žalovanou k předmětným nemovitostem ex lege. Dále poukazovala na rozpor mezi katastrálním zákonem a občanským zákoníkem, resp. provázanost § 65 odst. 9 katastrálního zákona na ustanovení § 1050 odst. 2 občanského zákoníku. Dovozovala, že katastrální zákon komplexně řeší problematiku nedostatečně identifikovaných vlastníků způsobem, který navazuje na úpravu opuštění nemovitostí věci v občanském zákoníku. Pokud by konkrétní nemovitá věc ve vlastnictví nedostatečně identifikovaného vlastníka po , datum, ve skutečnosti opuštěná nebyla, chopil by se stát v takovém případě pouze držby – řádné, poctivé a pravé, přičemž by teprve následně mohl nabýt vlastnické právo vydržením. Zdůraznila, že ani samotný žalobce v projednávané věci netvrdí, že byl tím nedostatečně identifikovaným vlastníkem dle katastrálního zákona. Pokud žalobce měl vlastnické právo dle jeho tvrzení k , datum, nabýt, není žalované zřejmé, proč se ihned nepokusil domoci se svých práv. K otázce vydržení vlastnictví žalobcem pak uvedla, že v rámci rodiny žalobce muselo být známo, že sporné parcely nebyly nikdy prarodičům žalobce přiděleny a že tak nemají žádný právní titul k ujmutí se držby; rovněž rodiče žalobce zakoupily pouze pozemky uvedené v příslušné smlouvě. Rodina tak předmětné nemovitosti mohla užívat maximálně jako výprosu. Dále poukázala na výměru předmětných nemovitostí oproti výměře nemovitostí 1 ve vlastnictví žalobce. Předmětné nemovitosti nejsou sice větší než nemovitosti 1, ale rozhodně nejsou nepoměrně menší, jejich rozloha je téměř stejná ve srovnání s pozemky ve vlastnictví žalobce. Rodina žalobce tak nemohla být v dobré víře, že jim předmětné nemovitosti patří. Jestliže se žalobce sám výlučně ujal držby předmětných nemovitostí, pak mu muselo být jasné, že drží více, než nabyl darovací smlouvou s ohledem na výměry pozemků. Při uchopení držby tak byl žalobce v nepoctivém úmyslu. Pokud žalobce tvrdí, že jeho předchůdci drželi poctivě, je na místě posoudit, zda oni nesplnili podmínky vydržení a nestali se tak vlastníky předmětných nemovitostí. Stran nákladů řízení žalovaná uvedla, že i kdyby soud žalobě vyhověl, není namístě žalobci přiznat právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaná se na daném stavu nijak nepodílela.Provedené listinné důkazní prostředky:3. Z e-mailové komunikace ze dne , datum, soud zjistil, že se žalobce u žalované domáhal smírného vyřešení věci v podobě smluvního převodu vlastnického práva na svou osobu. Žalovaná na tuto žádost odpověděla sdělením ze dne , datum, , v němž uvedla, že pokud má žalobce za to, že vydržel vlastnické právo k předmětným nemovitostem, měl by se se svým nárokem obrátit na soud.4. Z výpisu katastru nemovitostí pro kat. území , adresa, soud zjistil, že žalobce je mj. vlastníkem pozemků parc. č. , hodnota, , a to jak ke dni , datum, , tak ke dni , datum, , přičemž vlastníkem se stal s právními účinky k , datum, .5. Z Darovací smlouvy se zřízením věcného břemene ze dne , datum, soud zjistil, že rodiče žalobce (, jméno FO, a , jméno FO, ), darovali vlastnické právo mj. k těmto nemovitostem – dům č.p. , Anonymizováno, na parcele č. , hodnota, ; stavba bez čp/če jiná stavba na parcele č. , hodnota, , pozemek parc. č. , hodnota, o výměře 73 m2, pozemek parc. č. , hodnota, o výměře 667 m2; pozemek parc. č. , hodnota, o výměře 134 m2. Dle notářského zápisu č. , Anonymizováno, soud ověřil, že , jméno FO, , nar. , datum, a , jméno FO, , nar. , datum, , prodali , jméno FO, a , jméno FO, nemovitosti, které získali na základě rozhodnutí o přídělu FNO ze dne , datum, , tj. rodinný dům č. p. , Anonymizováno, , stavební , Anonymizováno, o výměře 138 m2, stavební , Anonymizováno, o výměře 270 m2 a zahradu , Anonymizováno, o výměře 450 m2.6. Žalobce se k vlastnictví předmětných nemovitostí přihlásil rovněž v přípisu ze dne , datum, , v němž se dovolával držby nemovitostí od roku 1947, na což žalovaná reagovala dopisem z , datum, , v němž žalobce vyzvala k předložení listin. Žalobce dále žalovanou vyzýval v předžalobní výzvě k součinnosti stran zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí.7. Z rozhodnutí o přídělu rodinného domku č. , Anonymizováno, soud ověřil, že , jméno FO, a jeho manželce , jméno FO, byl přidělen rodinným domek č.p. , Anonymizováno, v obci , adresa, se všemi parcelami zapsaný ve vložce 1092 pozemkové knihy katastrálního území , adresa, .8. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu , datum, soud ověřil, že zapsaným katastrálním vlastníkem předmětných nemovitostí je Česká republika. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu , datum, soud ověřil, že zapsaným katastrálním vlastníkem předmětných nemovitostí je „, jméno FO, , adresa neznámá“, přičemž v poznámce je uvedeno, že došlo k předání údajů o nemovitosti do evidence ÚZSVM z důvodu nedostatečně identifikovaného vlastníka.9. Ze smlouvy trhové ze dne , datum, soud zjistil, že , jméno FO, , majitel panství, uzavřel tuto smlouvu s panem , jméno FO, , kterému takto odevzdal do jeho vlastnictví a užívání dílec pozemkové parcely č. kat. , Anonymizováno, role v katastrální obci , adresa, v polohopisném plánu ze dne , datum, blíže co č. kat. , Anonymizováno, označený ve výměře 644 m2 a dílec označený písmenou „D“ ve výši 88 m2.10. Z ortofotomap soud ověřil, že předmětné nemovitosti se nacházejí jižně od nemovitostí 1 ve vlastnictví žalobce, resp. že předmětné nemovitosti přímo sousedí s pozemky parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, . Ke stejnému závěru soud dospěl na základě ortofotomapy a 6 fotomap ze serveru mapy.cz předložené žalobcem v rámci jeho podání ze dne , datum11. Ze spisu zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že žalobce se žalobou ze dne , datum, podanou vůči žalované domáhal určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem z titulu vydržení. Žalovaná ve vyjádření ze dne , datum, uvedla, že není pasivně legitimovanou, neboť není vlastníkem předmětných nemovitostí. Žalobce reagoval na tuto argumentaci žalované v podání ze d