ECLI: ECLI:CZ:OSLT:2024:13.C.328.2024.1 Datum: 2024-12-06 Předmět: O zaplacení 156 269,25 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 9 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 87 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 580 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ ["smlouva kupní""smlouva o úvěru"]
O co šlo: O zaplacení 156 269,25 Kč s příslušenstvím (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 9 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 87 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 580 z. č. 89/2)
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, od , datum, do , datum, , úrok 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný dne , datum, uzavřel s žalobkyní úvěrovou smlouvu č. , číslo, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, za účelem zaplacení kupní ceny předmětu financování – motorového vozidla. Žalovaný měl tento úvěr uhradit v 60 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, , přičemž takto měl celkem uhradit , částka, . Žalovaný však následně své povinnosti neplnil řádně a včas, tudíž žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Následně žalovaného vyzvala k odevzdání vozidla, kterým byl úvěr zajištěn. Vozidlo bylo prodáno ve výši , částka, . Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného řádně uhradit úvěr byla prověřena na základě posouzení příjmů a výdajů žalovaného.2. Žaloba byla žalovanému doručena dne , datum, , žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný uzavřel dne , datum, s žalobkyní úvěrovou smlouvu č. , Anonymizováno, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, na koupi vozidla Audi A6, VIN , VIN kód, od společnosti , právnická osoba, . s tím, že roční úrok byl ve výši 22,876063 % a RPSN ve výši 25,4 %. Nedílnou součástí této úvěrové smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně , Anonymizováno, . V rámci této úvěrové smlouvy si žalobkyně s žalovaným dohodli zajišťovací převod vlastnického práva k předmětnému vozidlu. K této úvěrové smlouvě byl rovněž vypracován Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.4. Ze SALDOKONTO ÚVĚROVÉ SMLOUVY č.: , Anonymizováno, , soud ověřil, že celkem bylo na tento úvěr do června 2022 zaplaceno 5 splátek ve výši , částka, , tj. , částka, . Žalobkyně proto žalovaného vyzvala k zaplacení celého dluhu výzvou ze dne , datum, s tím, že dlužnou částku má žalovaný uhradit do 14 dnů od sepsání výzvy; výzva byla dána k poštovní přepravě dne , datum, .5. Na základě kupní smlouvy ze dne , datum, bylo vozidlo Audi A6, VIN , VIN kód, prodáno za částku , částka, . Společnost , právnická osoba, . žalobkyni vyfakturovala na základě uzavřené Příkazní smlouvy za objednané služby Smlouva č.: , hodnota, částku , částka, . Žalobkyně následně žalovanému vystavila fakturu č. , Anonymizováno, na částku , částka, představující Dopojištění POV po ukončení smlouvy. Z Výpis čerpání, splátek a úhrad soud ověřil, že žalobkyně částku , částka, započetla na úhradu splátek z předmětné úvěrové smlouvy spolu s náklady spojenými s prodejem vozidla ve výši , částka, a účelně vynaloženými náklady ve výši , částka, . Celkem takto měly být započteny 4 splátky, jak vyplývá ze splátkového kalendáře ke smlouvě , číslo, . Společnost , právnická osoba, pak žalobkyni vystavila fakturu č. , hodnota, na částku , částka, za aukci a prodej předmětného vozidla. Prodej vozidla žalobkyně oznámila žalovanému přípisem ze dne , datum, , v němž uvedla, že NÁKLADY SPOJENÉ S PRODEJEM VOZIDLA, zaúčtované po zesplatnění Úvěrové smlouvy, dosáhly výše , částka, . NÁKLADY SPOJENÉ S ODBĚREM A USKLADNĚNÍM VOZIDLA pak činí , částka, .6. Stran posouzení úvěruschopnosti žalovaného tvrdila, že provedla jeho kontrolu, přičemž zjistila, že žalovaný nemá žádné exekuce. Dále uvedla, že žalovaný měl měsíční příjem , částka, . MMS žadatele vypočetla jako rozdíl mezí příjmem klienta a jeho životním minimem ve výši , částka, , tj. výsledná částka byla , částka, . K MMS Domácnosti pak uvedla, že započetla příjem partnera , částka, , od kterých odečetla normativní náklady na bydlení u rodičů , částka, a životní minimum žadatele, tudíž výsledná částka byla , částka, . Žalobkyně vysvětlila, že při posuzování úvěruschopnosti vychází ze statistického modelu. Za důležité přitom považovala to, že žalovaný je zaměstnán s trvalým příjmem. Údaje o žalovaném přitom zachytila v tzv. Matričním listu klienta. Z něho vyplývá, že žalobkyně o žalovaném měla informace o jeho občanském průkazu a řidičském průkazu a mobilním telefonu. Doplňující údaje k žalovanému představuje tvrzení, že žalovaný je zaměstnán na dobu neurčitou u , právnická osoba, jako řadový nebo vedoucí pracovník s měsíčním příjmem , částka, a příjmem partnerky ve výši , částka, . Jako měsíční výdaje domácnosti byla uvedena částka , částka, . K osobě žalovaného bylo dále uvedeno, že bydlí u rodičů, má učňovské vzdělání a je svobodný.7. Z výpisu z bankovního účtu soud ověřil, že žalobkyně zaplatila na bankovní účet společnosti , právnická osoba, částku , částka, .8. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že u žalovaného je evidována pouze žádost ze dne , datum, o spotřební úvěr v celkové částce , částka, .9. Žalobkyně doložila, že žalovaného vyzývala k úhradě dluhu do , datum, předžalobní výzvou ze dne , datum, , která byla dána k poštovní přepravě téhož dne.10. Z výpisu obchodního rejstříku žalobkyně soud ověřil její právní existenci.11. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.12. Podle § 1841 občanského zákoníku smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové a platební nebo pojistné smlouvy, smlouva týkající se penzijního připojištění, směn měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními zdroji.13. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinného od , datum, ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 86 odst.2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.17. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.18. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.19. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.20. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.21. Po skutkové stránce má soud s ohledem na výše uvedené prokázané pouze tolik, že žalobkyně s žalovaným dne , datum, uzavřela úvěrovou smlouvu na částku , částka, na koupi vozidla od společnosti , právnická osoba, ., které tyto peníze žalobkyně vyplatila. Nemá však za prokázané, že by mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena platná úvěrová smlouva. Soud se z moci úřední totiž musí předloženou úvěrovou smlouvou zabývat se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a dalš