10 C 445/2024-29 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se ve své žalobě domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud žalobkyni proti žalované přiznal částku 40 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 400 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 000 Kč od , datum, do zaplacení s tím, že žalobkyně se domáhala pouze částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení. Situace totiž byla taková, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , když právní předchůdce žalobkyně žalované předal peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala v souvislosti s poskytnutým úvěrem zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 26 401 Kč, která představovala součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za dobu trvání smlouvy ve výši 17 600 Kč, dále pak částku do zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního flexibilního splácení ve výši 4 592 Kč, a to vše se zavázala žalovaná vrátit ve 21měsíčních splátkách á 3 162 Kč, když poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaná však na svůj dluh neuhradila ničeho. Předmětná pohledávka byla pak postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností od , datum, . O tom byla žalovaná zpravena doporučeným dopisem. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky bez příslušenství 92 200,35 Kč. Příslušenství tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně pak požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení, tedy jistinu 40 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 1 400 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z dlužné jistiny od , datum, do , datum, ) a úroky z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 40 000 Kč od , datum, do zaplacení. Žalobkyně pak žádá i náhradu nákladu řízení.2. Soud ve věci pod č.j. , Anonymizováno, , č. účtu, –5 vydal dne , datum, elektronický platební rozkaz. Tento se však nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání.3. K jednání se dostavil pouze zástupce žalobkyně, žalovaná však nikoliv, a proto bylo jednáno v její nepřítomnosti podle § 101 odstavec 3 o.s.ř.4. Soud ve věci provedl řadu listinných důkazů.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalované byl poskytnut firmou , právnická osoba, spotřebitelský úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavázala k tomu zaplatit ještě poplatek 23 692 Kč (úrok ve výši 17 600 Kč, částka za zpracování 1 500 Kč a částku za rozšířenou doplňkovou službu konformního splácení 4 592 Kč). Celková dlužná částka byla ve výši 66 401 Kč a celková částka po slevě byla 59 100 Kč. K zaplacení byla ve 21 splátkách á 3 162 Kč. RPSN pak činila 5753 %.6. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelsky úvěr bylo zjištěno, že žalovaná požádala dne , datum, o úvěr, když uvedla, že žije s rodiči, má vzdělání základní, je svobodná, nemá žádné neočekávané údaje a vyživuje jednu osobu, když je na mateřské či rodičovské dovolené. Žalovaná uvedla svůj měsíční příjem 10 000 Kč s tím, že další příjmy domácnosti jsou 40 000 Kč. Toto bylo ověřeno z výpisu z účtu za srpen a září 2021. Odhadované měsíční výdaje byly stanoveny na 2 000 Kč.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek spolu se seznamem postoupených pohledávek bylo zjištěno, že firma , právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovanou firmě , právnická osoba, .8. Z oznámení o postoupení pohledávky s doručným listem bylo zjištěno, že žalovaná byla informována o svém dluhu k postoupení ve výši 92 113,91 Kč a vyzvána k zaplacení dluhu do 10 dnů od data doručení tohoto oznámení.9. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaná na dluh ničeho neuhradila.10. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, , která dle podacího lístku byla předána poště , datum, , bylo zjištěno, že byla vyzvána žalovaná k zaplacení dluhu do , datum, .11. Z listiny o zařazení zákazníka do pojistného programu bylo zjištěno, že se žalovaná též zavázala platit pojistné.12. Přesto, že žalobkyně tvrdila, že žaluje pouze z titulu bezdůvodného obohacení, nikoliv ze smlouvy o úvěru, soud dospěl k závěru, že je třeba zjistit okolnosti uzavření smlouvy o úvěru, neboť z této smlouvy žaloba o bezdůvodné obohacení s požadovanými úroky z prodlení vychází.13. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od 01.01.2014 (dále jen OZ) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.17. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008 a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18.12.2014 ve věci C-449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.19. V projednávané věci žalobkyně sice tvrdí, avšak neprokazuje (viděla pouze výpisy z účtu žalované za 2 měsíce), že by s odbornou péčí posuzovala schopnost spotřebitele, tj. žalované splácet úvěr poskytnutý ve výši 40 000 Kč + poplatku ve výši 23 692 Kč, tedy zaplatit částku 66 401 Kč, respektive po slevě 59 100 Kč ve 21 splátkách á 3 162 Kč. Příjem žalované byl zjištěn pouze z tvrzení žalované, když se jednalo pouze o rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč měsíčně s jednou vyživovanou povinností. Že snad je v domácnosti další příjem, nebylo nijak ověřováno. Zjevně nebyly zjišťovány celkové majetkové poměry žalované, její příjmy za delší období, výdaje, závazky apod. Žalobce dle shora citovaného zákonného ustanovení je povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K zjištění úvěruschopnosti klienta je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet spotřebitele, žadatele o spotřebitelský úvěr, a to na obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy, zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.20. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona číslo 257/2016 Sb.), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutí údajů na spotřebitele ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez da