12 C 52/2025-19 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se na žalovaném svou žalobou domáhala zaplacení částky 20 878,76 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 878,76 Kč od 6. 1. 2025 do zaplacení z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi původní věřitelkou , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „původní věřitelka“ nebo „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným proběhla jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu žalobkyně není schopna doložit. Původní věřitelka poskytla žalovanému celkem částku ve výši 20 878,76 Kč v platbách ve výši 649,58 Kč dne 19. 7. 2023, ve výši 4 000 Kč dne 1. 5. 2023, ve výši 5 229,18 Kč dne 23. 6. 2023, ve výši 8 000 Kč dne 20.6.2023, ve výši 3000 Kč dne 22.6.2023, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Platby byly identifikovány variabilními symboly 0208212862. Žalovaný tak získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Žalovaný ani přes předžalobní upomínku ze dne 26. 12. 2024 ničeho neuhradil, žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení od 6. 1. 2025, neboť se domnívá, že v tento den se předžalobní upomínka dostala do sféry dispozice žalovaného. K aktivní legitimaci žalobkyně uvedla, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. uzavřené mezi společností , právnická osoba, . jako postupitelkou a žalobkyní s tím, že společnost , právnická osoba, . nabyla žalovanou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2024 uzavřené mezi původní věřitelkou a společností , právnická osoba, .2. Žaloba byla žalovanému doručena dle § 49 odst. 4 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a v průběhu celého řízení nevznesl žádné námitky proti žalobkyní shora specifikované, uplatněné pohledávce ve výši shora specifikované, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaný neprokázal, že žalobkyni zaplatil žalovanou částku ve lhůtě její splatnosti.3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v návrhu, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.4. Z potvrzení o provedených platbách bylo zjištěno, že z účtu právní předchůdkyně žalobkyně vedeného u platební brány ThePay byla dne 1. 5. 2023 odeslána částka ve výši 4 000 Kč, dne 20. 6. 2023 částka ve výši 8 000 Kč, dne 22. 6. 2023 částka ve výši 3 000 Kč, dne 23. 6. 2023 odeslána částka výši 5 229,18 Kč, dne 19. 7. 2023 odeslána částka ve výši 649,58 Kč na účet č. , č. účtu, s variabilním symbolem: , var. symbol, .5. Z přípisu , právnická osoba, ze dne 3. 4. 2025 bylo zjištěno, že majitelem a jediným disponentem účtu č. , č. účtu, , přičemž obdržel dne 20. 6. 2023 částku ve výši, Anonymizováno, 8 000 Kč, dne 22. 6. 2023 částku ve výši 3 000 Kč, dne 23. 6. 2023 částku ve výši, Anonymizováno, 5 229,18 Kč (platby měly variabilní symbol: , var. symbol, ).6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2024 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, jako postupitelka postoupila na žalobkyni pohledávky vyplývající ze smluv uvedených v seznamu pohledávek. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 12. 2024 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a dále na žalobkyni. Z podacího lístku též ze dne , datum, soud zjistil, že téhož dne byla žalovanému zaslána zásilka.7. Z listiny označené „Výzva k úhradě před podáním žaloby“ ze dne 26. 12. 2024 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky 73 568,77 Kč do tří dnů.8. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“) smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu.9. Podle § 1725 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah.10. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.12. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav dospěl k následujícímu závěru:14. Z předložených listinných důkazů nevyplývá, a to ani v jejich souhrnu, že byla uzavřena písemná smlouva o spotřebitelském úvěru. Bylo však zjištěno, že žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně částku v celkové výši 20 878,76 Kč na svůj účet č. , č. účtu, . Dále bylo prokázáno, že žalovaná pohledávka byla postoupena žalobkyni.15. Ze sdělení banky , právnická osoba, ze dne 3. 4. 2025 vyplývá, že účet, na který připsána částka v celkové výši 20 878,76 Kč, je vedený na žalovaného. Soud proto vzhledem k absenci jakýchkoli tvrzení o jiném právním důvodu těchto plateb, po právním posouzení dospěl k závěru, že žalovaný se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně v této výši bezdůvodně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 20 878,76 Kč žalovanému poskytla bez právního důvodu, a proto v souladu s § 2991 o. z. má soud za to, že plnění právní předchůdkyně žalobkyně je bezdůvodným obohacením žalovaného a žalovaný je povinen toto obohacení žalobkyni vydat.16. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně neprokázala, že by žalovaného vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení dříve, než předžalobní výzvou ze dne 14. 1. 2024, danou k poštovní přepravě též dne 14. 1. 2024. Uvedenou výzvou vyzvala žalovaného k úhradě do tří dnů. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. 32 Odo 442/2003). Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Podle § 573 o. z. se tak má za to, že výzva byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. 17. 1. 2024, s tím, že ve výzvě byla stanovena lhůta k plnění do tří dnů, 20. 1. 2024 tak měl žalovaný plnit, a od 21. 1. 2024 je žalovaný v prodlení. Žalobkyně výslovně požaduje zákonný úrok z prodlení až ode dne 25. 1. 2024.17. Žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se v prodlení s placením dluhu a je tedy povinen podle § 1970 o. z. zaplatit i požadovaný úrok z prodlení dle § 1968 a násl. o. z. ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. rozsudku).18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 288 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 836 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 878,76 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.19. Řízení bylo, jak soud vyhodnotil v souladu s právním názorem Krajského soudu v Ústí nad Labem prezentovaném v rozhodnutí č. j. 17 Co 666/2015-143, zahájeno na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění nepřevyšuje částku 50 000 Kč, a to z titulu p