13 C 145/2025-25 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný dne , datum, uzavřel se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „původní věřitel“) smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázala splatit do , datum, . Úvěr byl poskytnut po vyplnění smlouvy na stránkách www., Anonymizováno, .cz, kdy po zadání osobních údajů byla ověřena úvěruschopnost žalovaného. Peníze byly zaslány na bankovní účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, . Pohledávka za žalovaným původní věřitel postoupil na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, na společnost , právnická osoba, . IČO , IČO, , která pohledávku postoupila dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni.2. Žaloba byla žalovanému doručena dne , datum, , žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a v průběhu celého řízení nevznesl žádné námitky proti žalobkyní shora specifikované, uplatněné pohledávce ve výši shora specifikované, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaný neprokázal, že žalobkyni zaplatil žalovanou částku ve lhůtě její splatnosti.3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, soud zjistil, že původní věřitel jako úvěrovaného (klienta) označil žalovaného s tím, že se mu zavazuje poskytnout úvěr ve výši , částka, se zápůjční úrokovou sazbou 36 % p.a., RPNS pak bylo stanovena ve výši 1 829,06 %. Peněžní prostředky se původní věřitel zavázal zaslat na bankovní účet č. , č. účtu, . Smlouva nebyla žalovaným podepsána, u jeho podpisové doložky byl pouze uveden údaj elektronický kód , Anonymizováno, . Dle dodatku ke smlouvě o půjčce se původní věřitel měl s osobou vystupujícího pod identitou žalovaného dohodnout na prodloužení splatnosti úvěru na , datum, . Tento dokument nebyl žalovaným podepsán, u jeho podpisové doložky bylo pouze uvedeno, že „vytvořil(a) žádost na prodloužení půjčky dne , datum, , odesláním platby na prodlouženi a následující přijetí této platby Zapůjčitelem dne , datum, udělal svůj souhlas s těmito podmínky“.5. Z potvrzení o platbě ze dne , datum, vystavené , právnická osoba, . soud ověřil, že dne , datum, byla z účtu , č. účtu, vedeného na původního věřitele zaslána platba ve výši , částka, , a to ve prospěch bankovního účtu č. , č. účtu, , variabilní symbol platby , Anonymizováno, . Z potvrzení o platbě ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, eviduje platbu z účtu , č. účtu, ve výši , částka, na bankovní účet č. , č. účtu, . Ze zprávy , právnická osoba, ze dne , datum, soud ověřil, že majitelem a disponentem bankovního účtu , Anonymizováno, byl žalovaný, přičemž banka potvrdila, že na tento bankovní účet byla dne , datum, zaslána platba od společnosti Emmas , právnická osoba, .6. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a přílohy (žalovaný je uveden pod bodem , Anonymizováno, ) soud ověřil, že původní věřitel , právnická osoba, . postoupil na žalobkyni pohledávku za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne , datum, obsahující rovněž předžalobní výzvu s tím, že žalovaný má svůj dluh uhradit do 3 dnů; soudu byla rovněž byl předložen příslušný podací lístek z téhož dne.7. Stran posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně soudu sdělila, že ta byla prověřována lustrací ze strany původního věřitele ve veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI, NRKI, avšak žádné doklady k tomuto tvrzení žalobkyně nepředložila.8. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.9. Podle § 1841 občanského zákoníku smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové a platební nebo pojistné smlouvy, smlouva týkající se penzijního připojištění, směn měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními zdroji.10. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinného od , datum, ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 86 odst.2 zák.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.14. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.15. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.16. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.17. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. Po skutkové stránce má soud s ohledem na výše uvedené prokázané pouze tolik, že původní věřitel zaslal žalovanému částku , částka, , nemá však za prokázané, že by byla mezi nimi uzavřena úvěrová smlouva, natož aby tato byla platná. Soud k tomuto závěru dospěl na základě skutečnosti, že nebylo dostatečně prokázáno, že protistranou, s níž měla být sjednávána úvěrová smlouva ze dne , datum, , byl žalovaný. Smlouva totiž nebyla žalovaným podepsána. Fakt, že osobní údaje žalovaného byly na této smlouvě uvedeny, neprokazuje, že protistranou byla skutečně žalovaný. Soud totiž má za to, že musejí být splněny příslušné podmínky stanovené v ustanovení § 561 občanského zákoníku, případně § 562 téhož předpisu, aby bylo možné mluvit o tom, že byla zachována příslušná písemná forma. Tuto formu přitom dle soudu nemůže splnit pouze to, že soudu byl předložen elektronický dokument bez elektronického podpisu jednoznačně potvrzující a prokazující identitu žalovaného (viz Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne , datum, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES a provádějící předpisy) a závěry obsažené v rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne ze , datum, , č. j. , spisová značka, .19. I kdyby bylo dle soudu prokázáno, že došlo k uzavření úvěrové smlouvy mezi původním věřitelem a žalovaným, neměl by ani tak za prokázané, že by mezi původním věřitelem a žalovaným byla dne , datum, uzavřena platná úvěrová smlouva. Soud se z moci úřední totiž musí předloženou úvěrovou smlouvou zabývat se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, , a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne , datum, ve věci C-449/13 Consumer Finance proti , jméno FO, a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.20. Poskytovatel úvěru je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanoven