13 C 166/2025-31 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná dne , datum, uzavřela se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „původní věřitel) smlouvu č. , hodnota, s názvem , adresa, půjčka v hotovosti týdenní , číslo, , na jejímž základě žalovaná obdržela hotovostní zápůjčku ve výši , částka, , za což se zavázala původnímu věřiteli uhradit poplatek ve výši , částka, . Celkem tak měla žalovaná uhradit částku , částka, v 60 týdenních splátkách po , částka, . Žalovaná ale následně uhradila pouze částku ve výši , částka, v nepravidelných splátkách. Protože žalovaná neuhradila předepsané splátky, vznikla jí povinnost hradit smluvní pokutu 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně níž byla žalovaná v prodlení. Celkem dosáhla smluvní pokuta k , datum, výše , částka, . Dále žalobkyně po žalované požaduje úhradu kapitalizovaného zákonného úroku a sankčních poplatků ve výši , částka, . Pohledávku za žalovanou původní věřitel postoupil žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobkyně tvrdila, že původní věřitel posuzoval úvěruschopnost žalované v příslušných registrech (SOLUS, insolvenčních rejstříky, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadu, interních registrů atd.)2. Žaloba byla žalované doručena dne , datum, , žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a v průběhu celého řízení nevznesla žádné námitky proti žalobkyní shora specifikované, uplatněné pohledávce ve výši shora specifikované, ani co do důvodu, ani co do výše.3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o zápůjčce – , Anonymizováno, v hotovosti č. , hodnota, soud zjistil, že původní věřitel uzavřel tuto smlouvu s žalovanou, která na jejím základě obdržela v hotovosti částku , částka, , za což se žalovaná zavázala uhradit poplatek ve výši , částka, ; celkem měla takto žalovaná uhradit , částka, v 60 týdenních splátkách po , částka, . K této smlouvě původní věřitel vyhotovil rovněž formulář Standardní informace o spotřebitelském úvěru, podle kterého RPSN dosahovalo 238,01 %.4. Z dokumentů obsahující výpočet zákonného úroku a smluvní pokuty soud ověřil, že žalovaná celkem uhradila částku , částka, .5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud ověřil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni; žalovaná byla uvedena bodem , číslo, (dle označení příslušné smlouvy o zápůjčce). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne , datum, obsahující rovněž výzvu k okamžitému splacení dluhu ze dne , datum, . Žalobkyně pak žalovanou vyzývala k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne , datum, , danou k poštovní přepravě dne , datum, .6. Stran posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně soudu sdělila, že původní věřitel posoudil s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, přičemž by mělo být přihlédnuto k tomu, že původní věřitel podléhá dohledu ze strany Česká národní banky. Žalovaná měla být lustrována v databázi BRKI, NRKI, SOLUS, interních databázích původního věřitele, v insolvenčním rejstříku, Centrální evidenci exekucí, v evidenci neplatných dokladů a v evidenci adres obecních/městských úřadů. Žalovaná měla uvést, že má mít pravidelný měsíční příjem ve výši , částka, ; další příjem domácnosti pak činil , částka, , přičemž toto mělo být zkontrolováno vázanou zástupkyní paní , jméno FO, . Odhadované měsíční výdaje žalované měly dosáhnout , částka, . Příslušné dokumenty a doklady (zákaznickou kartu) však žalobkyně soudu nepředložila.7. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.8. Podle § 1841 občanského zákoníku smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové a platební nebo pojistné smlouvy, smlouva týkající se penzijního připojištění, směn měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními zdroji.9. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinného od , datum, ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 86 odst.2 zák.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.13. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.14. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.15. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.16. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Po skutkové stránce má soud s ohledem na výše uvedené prokázané pouze tolik, že původní věřitel poskytl žalované částku ve výši , částka, , nemá však za prokázané, že by tato smlouva o zápůjčce, která spadá pod rozsah úvěrové smlouvy dle zákona č. 257/2016 Sb., byla platná. Soud se z moci úřední totiž musí předloženou úvěrovou smlouvou zabývat se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, , a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne , datum, ve věci , Anonymizováno, , Anonymizováno, proti , jméno FO, a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.18. Poskytovatel úvěru je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.19. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona o spotřebitelském úvěru), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacem