14 C 1/2024-80 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení, že zástavní smlouva uzavřená dne , datum, mezi žalovanou jako zástavní věřitelkou, žalobkyní jako úvěrovanou a panem , jméno FO, jako zástavcem, jejímž předmětem jsou pozemky parc. č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, v obci , adresa, , katastrální území , adresa, , zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , je neplatná, a rovněž určení, že zástavní práva vyplývající ze zástavní smlouvy uzavřené dne , datum, mezi žalovanou jako zástavní věřitelkou, žalobkyní jako úvěrovanou a panem , jméno FO, jako zástavcem, jejímž předmětem jsou pozemky parc. č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, v obci , adresa, , katastrální území , adresa, , zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , neexistují. Žalobkyně namítá, že se vůči ní jedná o zjevnou lichvu, když žalovaná několikanásobně navyšuje tu samou věc o různé úroky a smluvní pokuty. Dále namítá neexistenci zajišťovaných pohledávek.2. Žalovaná se k podané žalobě písemně vyjádřila a navrhla její zamítnutí primárně z toho důvodu, že na požadovaném určení není dán naléhavý právní zájem.3. Dle ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.)., se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.4. Ve vztahu k požadovanému určení neplatnosti zástavní smlouvy není dán naléhavý právní zájem na tomto určení již z povahy, neb otázka platnosti či neplatnosti nějaké smlouvy je v zásadě vždy toliko jen otázkou předběžnou. Jako ilustrativní příklad lze uvést situaci, domáhá-li se někdo určení vlastnictví k movité či nemovité věci s tvrzením, že kupní smlouva jako nabývací titul vlastnického práva je z nějakého důvodu neplatná. V tomto případě nelze úspěšně žalovat neplatnost kupní smlouvy, nýbrž přímo určení vlastnictví konkrétní věci, kdy otázka platnosti nabývacího titulu je otázkou předběžnou k otázce vlastnického práva. Z uvedeného důvodu proto soud bez dalšího a bez provádění dokazování žalobu v této její části pro absenci naléhavého právního zájmu zamítl (výrok I.).5. Ve vztahu k požadovanému určení neexistence zástavních práv k nemovitým věcem se již nejedná o otázku předběžnou, ale i tak na požadovaném určení absentuje naléhavý právní zájem, neb otázka existence zástavních práv a jejich následná realizace se řeší v jiném typu soudních řízení. Soudu je z úřední činnosti známo a žalovaná na tuto skutečnost rovněž správně poukázala ve svém vyjádření, že u zdejšího soudu probíhá pod sp.zn. , spisová značka, dosud pravomocně neskončené řízení o nařízení soudního prodeje zástavy, jehož účastníky jsou žalovaná jako zástavní věřitelka a žalobkyně jako zástavní dlužnice a předmět je prodej zástavy v podobě nemovitých věcí, jichž se týká tato určovací žaloba. Řízení o soudním prodeji zástavy v prvním stupni dosud nepravomocně skončilo tak, že usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , byla nařízen soudní prodej zástavy.6. Soudní prodej zástavy se uskutečňuje ve dvou fázích. V první fázi jde o řízení o soudním prodeji zástavy, které je zahájeno podáním návrhu zástavního věřitele na nařízení soudního prodeje zástavy a končí usnesením soudu, jímž bylo o tomto návrhu rozhodnuto. Nařídí-li soud prodej zástavy, přechází soudní prodej zástavy do druhé fáze, podá-li zástavní věřitel návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, ). V řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné (další) skutečnosti nejsou – jak vyplývá z § 358 odst. 1 věty první z.ř.s., též z usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, , v tomto řízení rozhodující. Uvedené rozhodné skutečnosti se v řízení o soudním prodeji zástavy neprokazují; postačuje, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tj. jeví-li se z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné. Z uvedeného vyplývá, že povaha řízení o soudním prodeji zástavy (jako první fáze soudního prodeje zástavy), určená okruhem v řízení posuzovaných okolností uvedených v § 358 odst. 1 větě první z. ř. s., u nichž se vyžaduje toliko osvědčení, jednak nevyžaduje potřebu provádění dokazování ke sporným tvrzením účastníků týkajícím se okolností uvedených v § 358 odst. 1 větě první z. ř. s., jednak ani neumožňuje soudu provádět dokazování ke sporným tvrzením účastníků. Řízení o soudním prodeji zástavy je tedy charakterizováno tím, že se v něm neprovádí dokazování ke sporným tvrzením účastníků; nedoloží-li zástavní věřitel některou z okolností uvedených v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s., nemůže být jeho návrhu na nařízení soudního prodeje zástavy vyhověno, i kdyby ji zástavní věřitel hodlal prokazovat dokazováním, a naopak, budou-li tyto okolnosti řádně osvědčeny, nemůže zástavní dlužník zabránit vyhovění návrhu zástavního věřitele, i kdyby rozhodné skutečnosti popíral a i kdyby o nich požadoval dokazování (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, ). To, že v řízení o soudním prodeji zástavy soud zkoumá jen skutečnosti uvedené v ustanovení § 358 odst. 1 věty první z.ř.s. a že pro nařízení prodeje zástavy postačuje jen jejich osvědčení, samozřejmě neznamená, že by při soudním prodeji zástavy nemohly být uplatněny jiné (další) skutečnosti nebo že by jejich osvědčení nemohlo být zpochybněno. Nemůže k tomu ovšem důvodně dojít v řízení o soudním prodeji zástavy, ale až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí (exekučního řízení) prodejem zástavy (bude-li návrh na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí zástavním věřitelem podán), a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí či exekuce (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, ).7. Vzhledem k tomu, že žalovaná již zahájila proces soudního prodeje předmětné zástavy, a dokonce již proběhla (byť zatím nepravomocně) jeho první fáze, jejímž výsledek je usnesení o nařízení prodeje zástavy jako exekuční titul pro druhou fázi procesu, tedy pro exekuci prodejem zástavy, nemůže být dán naléhavý právní zájem na tom, aby bylo paralelně mimo tato speciální řízení určováno, zda zástavní právo existuje, resp. neexistuje. Tím by bylo de facto popřeno samotné řízení o soudním prodeji zástavy i případné navazující řízení exekuční. Soud proto žalobu i v této její části bez provádění dokazování rovněž zamítl (výrok II.).8. Nad rámec výše uvedeného soud poukazuje na to, že žalobkyni nic nebrání v tom, aby tvrzení uplatněná v tomto řízení případně znovu uplatnila v odpovídající fázi procesu soudního prodeje zástavy.9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když v řízení měla plný úspěch žalovaná. Žalované proto náleží náhrada nákladů řízení, kterou tvoří odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření k žalobě a účast na jednání před soudem) ve výši , částka, , náhrada hotových výdajů advokáta za ony 3 úkony právní služby v paušální výši , částka, (dle § 7 a § 13 odst. 4 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu), náhrada cestovních výdajů advokáta za 1 cestu motorovým vozidlem z Prahy do Litoměřic a zpět ve výši , částka, (dle § 13 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu) a náhrada advokáta za promeškaný čas v počtu 4 půlhodin ve výši , částka, (dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu). K uvedeným částkám soud připočetl DPH ve výši 21 %, neb zastupující advokát je plátcem této daně. Soud při stanovení výše odměny vycházel u dvou úkonů z tarifní hodnoty , částka, dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu a u jednoho úkonu (převzetí a příprava zastoupení) z tarifní hodnoty , částka, dle § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu ve znění účinném do , datum, . Obdobné platí i ve vztahu k paušální náhradě hotových výdajů, kdy dva úkony jsou za paušál , částka, a jeden úkon (převzetí a příprava zastoupení) za paušál , částka, dle tehdejšího a aktuálního znění § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobkyně povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalované.