14 C 128/2024-43 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal určení, že je výlučným vlastníkem bytu č. 226/4 v bytovém domě č.p. 226 na pozemku parc. č. st. 264, spolu s podílem o velikosti 676/3658 na společných částech domu a pozemku, v obci a katastrálním území , adresa, , zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „Byt“). Dle žalobních tvrzení žalobce nabyl Byt do svého výlučného vlastnictví na základě Dohody o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu ze dne , datum, od svých rodičů, kteří mu Byt tímto způsobem darovali. Byt je však v katastru nemovitostí dosud evidován ve společném jmění manželů, přičemž manželství účastníků zaniklo rozvodem a žalovaná v souvislosti s vypořádáním společného jmění manželů žádá o vyplacení z předmětného Bytu, ačkoli ve skutečnosti není jeho vlastníkem. V tomto rovněž žalobce spatřuje naléhavý právní zájem na požadovaném určení.2. Vzhledem k tomu, že v podané žalobě absentovala relevantní žalobní tvrzení i relevantní důkazy, a to ve vztahu k nabytí vlastnického práva k předmětnému Bytu, soud ve věci nejprve nařídil přípravné jednání, jež se konalo dne , datum, za účasti žalobce, jeho zástupce a zástupkyně žalované. V rámci přípravného jednání soud žalobci poskytl poučení dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., a to konkrétně o tom, že je třeba označit nabývací titul vlastnického práva k předmětnému Bytu a tento soudu rovněž k důkazu předložit, když žalobcem předložená Dohoda o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu ze dne , datum, nabývacím titulem vlastnického práva již ze samotné její povahy není, s tím, že nebude-li tato povinnost splněna, může být žalobce ve sporu z tohoto důvodu neúspěšný. Zástupce žalobce na uvedené poučení reagoval tak, že požádal soud o poskytnutí lhůty k doplnění tvrzení a předložení požadovaného důkazu. Na konci přípravného jednání soud účastníky poučil dle ustanovení § 114c odst. 5 o.s.ř. ve spojení s § 118b odst. 1 o.s.ř. o koncentraci řízení, žalobci poskytl dle ustanovení § 114c odst. 4 o.s.ř. lhůtu v délce 30 dnů k doplnění žalobních tvrzení a předložení důkazu dle poskytnutého poučení a nařídil první jednání ve věci na den , datum, (viz protokol z přípravného jednání na čl. 22 spisu).3. Dne , datum, došlo do datové schránky soudu podání žalobce datované dnem , datum, a označené jako „Vyjádření dle výzvy soudu“, v němž žalobce označil jako nabývací titul k Bytu „Smlouvu o převodu jednotky v domě do vlastnictví člena družstva ze dne , datum, “, nicméně tato smlouva nebyla k podání žalobce připojena (podání došlo soudu bez jakýchkoli příloh). Soud dospěl k závěru, že doplňující podání žalobce je nejen pro absenci označeného důkazu neúplné, ale rovněž opožděné, neb bylo soudu zasláno po uplynutí stanovené lhůty 30 dnů počítané ode dne konání přípravného jednání, tj. od , datum, . Lhůta 30 dnů uplynula dne , datum, (pátek) a podání žalobce odeslal soudu až dne , datum, (viz elektronická doručenka na čl. 27 spisu). Soud proto nemohl k tomuto doplnění žalobních tvrzení vůbec přihlížet, neb jinak by tím porušil zákonný princip koncentrace řízení, když z ustanovení § 114c odst. 4 o.s.ř. zcela zjevně vyplývá, že procesní povinnosti (povinnost tvrzení i povinnost důkazní) jsou účastníci povinni splnit do skončení přípravného jednání nebo do uplynutí lhůty, kterou soud účastníkům ke splnění těchto procesních povinností na jejich žádost poskytl a která nesmí být delší než 30 dnů. Soud ke splnění procesních povinností poskytl žalobci na jeho žádost maximální možnou lhůtu 30 dnů a jde jen k tíži žalobce, že tato lhůta žalobci marně uplynula a žalobce na poskytnuté poučení reagoval až po uplynutí této koncentrační lhůty.4. Žalovaná od počátku s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí s tím, že žaloba byla podána zjevně účelově v souvislosti s rozvodem účastníků a následným sporem o vypořádání společného jmění. K Dohodě o převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu pak žalovaná uvedla, že tato byla uzavřena za trvání manželství účastníků a v dohodě je žalovaná výslovně uvedena jako společná členka družstva. I s odkazem na tehdejší stanovy družstva vzniklo společné členství manželů v družstvu, kdy následně byl Byt převeden do společného jmění manželů.5. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda je na požadovaném určení dán ve smyslu ustanovení § 80 o.s.ř. naléhavý právní zájem a dospěl ke kladnému závěru. Předmětný Byt je v katastru nemovitostí zapsán v režimu společného jmění manželů, přičemž žalobce nemá jinou možnost uplatnění svého tvrzeného výlučného vlastnického práva.6. Vzhledem ke shora uvedené koncentrační lhůtě soud provedl pouze důkazy, jež byly soudu předloženy či označeny do , datum, a ostatními důkazy se z tohoto důvodu nezabýval ani zabývat nemohl.7. Z Dohody o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu má soud za prokázané, že tato byla uzavřena dne , datum, mezi , jméno FO, a , jméno FO, (rodiči žalobce) jako převádějícími a žalobcem (jejich synem) jako nabyvatelem, kdy předmětem převodu byl tehdy družstevní Byt, resp. členský podíl ve Stavebním bytovém družstvu , adresa, , s nímž bylo spojeno právo užívání tehdy družstevního Bytu. V článku II. této Dohody je pak uvedeno, že Byt bude užívat nabyvatel spolu s manželkou , Jméno žalované, (žalovanou) jako společným členem družstva (prokázáno Dohodou na čl. 4 spisu). Soud sám si dále k důkazu obstaral výpis z katastru nemovitostí (žalobce tento výpis nepředložil, nicméně tento důkaz vyplývá z obsahu spisu), z něhož se podává, že předmětný Byt je zapsán jako společné jmění účastníků a nabývacím titulem je Smlouva o převodu bytu a nebytového prostoru V4 3614/1999 ze dne , datum, s právními účinky vkladu ke dni , datum, a dále je zde uvedena Smlouva darovací ze dne , datum, s právními účinky vkladu ke dni , datum, (viz výpis z katastru na čl. 16 spisu).8. S poukazem na výše uvedené lze uzavřít, že žalobce, ač soudem poučen, neunesl břemeno tvrzení ani břemeno důkazní, když žalobcem předložená Dohoda o převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu není nabývacím titulem vlastnického práva k Bytu, přičemž nabývací titul byl žalobcem označen až po koncentrační lhůtě a rovněž nebyl soudu předložen. Soudu proto již z tohoto nezbylo než žalobu zamítnout.9. Obiter dictum soud poukazuje na to, že pokud by žalobce dostál svým procesním povinnostem, zabýval by se soud samotným nabývacím titulem a poté by jej hodnotil ve vztahu k předešlému členství žalobce či případnému společnému členství účastníků v bytovém družstvu, to vše při aplikaci tehdejší právní úpravy, kterou je zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník.10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když v řízení měla plný úspěch žalovaná. Žalované proto náleží náhrada nákladů řízení, kterou tvoří odměna advokáta za úkony právní služby a paušální náhrada hotových výdajů. Zástupkyně žalované učinila v řízení následující účelně vynaložené úkony právní služby - převzetí a příprava zastoupení, účast na přípravném jednání dne , datum, a účast na jednání dne , datum, (dle § 11 odst. 1 písm. a) a g) a § 11 odst. 2 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu). Zástupkyni žalované tedy náleží odměna za celkem , hodnota, úkony právní služby, z tohoto za jeden úkon ve výši jedné poloviny. Soud při stanovení výše odměny vycházel z tarifní hodnoty , částka, dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu, neb cena předmětného Bytu nebyla v řízení průkazně stanovena a současně by nebylo vůbec hospodárné předmětný Byt pouze a jen za účelem stanovení náhrady nákladů řízení oceňovat. Dle § 7 advokátního tarifu činí odměna za jeden úkon právní služby z této tarifní hodnoty , částka, , tedy za ony 3 úkony právní služby náleží odměna v celkové výši , částka, . Za ony 3 úkony právní služby dále náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši , částka, (dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu). Žalované dále náleží náhrada cestovních výdajů advokáta za 2 cesty motorovým vozidlem z , adresa, do Litoměřic a zpět ve výši , částka, (dle § 13 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu) a náhrada advokáta za promeškaný čas v počtu 4 půlhodin ve výši , částka, (dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalované.