15 C 222/2024-28 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Osvojitel podal ke zdejšímu soudu návrh na osvojení osvojenky, která je dcerou jeho manželky, s níž uzavřel manželství v roce 2007. Osvojenka byla svěřena do péče matky, tudíž všichni tři žili ve společné domácnosti a osvojitel osvojence nahrazoval otce a staral se o ni jako o vlastní. Vytvořilo se mezi nimi silné citové pouto. Od roku 2007 osvojenka používá příjmení , jméno FO, . S biologickým otcem nejsou v žádném kontaktu. Osvojenka jej naposledy navštívila ve svých čtyřech letech. Poté k němu již nechtěla a ani on o ni neprojevil žádný zájem. Matka osvojenky přitom s osvojením souhlasí. K návrhu se osvojenka připojila.2. Soud provedl dokazování listinami založenými v opatrovnickém spisu a výslechem účastníků řízení a rodiči osvojenky. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:3. Osvojitel s matkou osvojenky a osvojenkou žije od roku 2005, kdy bylo osvojence 3,5 roku. Od začátku osvojenka věděla, že osvojitel není jejím otcem. S biologickým otcem se vídali pouze u soudu kvůli výživnému, jinak nejevil žádný zájem o osvojenku. Osvojenka si nepamatuje, kdy ho viděla naposledy. Jako svého otce vnímala osvojitele, kterého oslovuje táto. Osvojitel a matka osvojenky uzavřeli dne , datum, manželství a mají spolu další dvě děti, které vychází s osvojenkou dobře, navzájem se vnímají jako sourozenci. Matka s osvojením souhlasí. Osvojitel vlastní dům, v němž žijí, pročež osvojitel si přeje, aby i osvojenka měla nárok na případný majetek z dědického řízení. Osvojenka nyní pracuje a bydlí v Praze s přítelem, kterému osvojitele představovala jako svého otce.4. Biologický otec osvojenky se od jejích tří let nepokoušel o žádný kontakt. Má osmiletou dceru a jedenáctiletého syna, s nimiž nežije, ale pravidelně je vídá. S osvojením osvojenky souhlasí, když osvojitel na to má právo, neboť se o ni staral.5. Podle § 794 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní.6. Podle § 795 o.z. předpokladem osvojení je takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou alespoň základy takového vztahu. Osvojení nezletilého musí být v souladu s jeho zájmy.7. Podle § 846 o.z. zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.8. Podle § 847 odst. 1 písm. c) o.z. zletilého lze osvojit, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti.9. Podle § 847 odst. 2 o.z. nelze zletilého osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů.10. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech soud dospěl k závěru, že jsou splněny všechny zákonné podmínky pro osvojení osvojenky osvojitelem. Osvojitel pečoval o osvojenku jako o vlastní již v době její nezletilosti, kdy u něj se svou matkou žila zhruba od svých 3 let. Jejich vztah odpovídá vztahu otce s dcerou, když osvojenka jej za otce považuje a rovněž ho oslovuje „tati“. Osvojenka v domácnosti osvojitele žila velmi dlouhou dobu a společně si vytvořili silné citové pouto. Naproti tomu svého biologického otce, s nímž se téměř nestýkala, v podstatě nezná. Z uvedených důvodů soud návrhu osvojitele vyhověl, když s návrhem rovněž souhlasili biologičtí rodiče osvojenky.11. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.12. Podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Soud v daném případě takové okolnosti, které by vedly k přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků, neshledal.