23 C 14/2025-28 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Předmětem řízení v této věci je zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně v žalobě uvedla, že částka , částka, představuje nesplacenou část úvěru poskytnutého žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, tj. , právnická osoba, (jako věřitelem) a žalovaným (jako dlužníkem) dne , datum, (dále jen „smlouva“). Na základě smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku , částka, v hotovosti, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy, a žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně součet jistiny, poplatku a pojistného, bylo-li sjednáno, a to v 12 měsíčních splátkách po , částka, . Poslední splátka byla stanovena na den , datum, . Žalovaný neplatil sjednané splátky řádně ani včas, porušil závazky ze smlouvy, a právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku postoupila žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, . Postoupení bylo žalovanému oznámeno písemně. Žalovaný uhradil celkem , částka, . Žalobkyně požaduje po žalovaném pouze zaplacení částky , částka, představující bezdůvodné obohacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaný ani přes předžalobní výzvu neuhradil žalobkyni ničeho dalšího.2. K jednání se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl předvolán na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neomluvil se a nepožádal o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřil. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.3. Ze smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný (jako zákazník) a původní věřitelka , právnická osoba, (označená jako , právnická osoba, ) se dohodli na tom, že , právnická osoba, poskytne zákazníkovi úvěr , částka, , který zákazník splatí v 12 splátkách ve výši splátky , částka, , poslední pak ve výši , částka, . Ze smlouvy vyplývá, že žalovaný částku , částka, převzal. Dále bylo sjednáno, že celková částka splatná žalovaným podle této smlouvy činí , částka, .4. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně eviduje o žalovaném následující: žalovaný je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, pobírá příjem ve výši , částka, měsíčně, jeho odhadované měsíční výdaje činí , částka, .5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní soud zjistil, že na jejím základě jsou postupovány nezajištěné pohledávky vzniklé ze smluv o půjčce anebo smluv o zápůjčce, o spotřebitelském úvěru specifikované v Příloze č. , hodnota, zmíněné smlouvy, které uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitelka se svými zákazníky jako dlužníky, a to se všemi právy s nimi spojenými. Z Přílohy č. , hodnota, uvedené smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně vůči žalovanému patřila mezi postupované pohledávky dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Listinou – dopisem označeným „Oznámení o postoupení pohledávky“ ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně sdělila žalovanému, že žalovaná pohledávka byla postoupena žalobkyni a současně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu, a to do 10 dnů od doručení uvedeného oznámení. Z podacího lístku , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně dne , datum, odeslala žalovanému listinu.6. Z tabulky umoření ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil celkem , částka, . Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne , datum, byla zjištěna existence žalobkyně.7. Z dopisu žalobkyně ze dne , datum, soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Z podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně téhož dne odeslala žalovanému uvedenou výzvu k úhradě dluhu.8. Z listiny označené „zařazení zákazníka do pojistného programu“ soud zjistil, že žalovaný přistoupil ke skupinové pojistné smlouvě č. , hodnota, ze dne , datum, .9. Soud současně vycházel z tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný řádně nesplácel úvěr a uhradil dlužnou částku pouze co do , částka, (důkazní břemeno o opaku nese žalovaný, který však konkrétní úhradu dluhu ani netvrdil, ani neprokazoval).10. Po skutkové stránce má soud žalobkyní tvrzené skutečnosti za prokázané, zjištěné z listinných důkazů v řízení provedených, tj. že právní předchůdkyně žalobkyně, jako věřitel, s žalovaným, jako dlužníkem, uzavřela smlouvu, na základě které žalovanému poskytla hotovost v dohodnuté výši , částka, , kterou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit v měsíčních splátkách. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně ani včas, uhradil toliko , částka, celkem, a dostal se tak do prodlení s placením splátek. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby.11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.18. Soud se z moci úřední zabýval smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne , datum, ve věci C-449/13 Consumer Finance proti , jméno FO, a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.19. Žalobkyně netvrdila a neprokázala splnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného – spotřebitele splácet úvěr. Naopak se domáhala, aby žalovanému bylo uloženo vydat bezdůvodné obohacení.20. Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně coby poskytovatelka úvěru, je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinna náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o úvěruschopnosti nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením, a tudíž neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí.21. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně v tomto řízení netvrdila a neprokázala, že by její právní předchůdkyně kvalifikovaně a s odbornou péčí jako poskytovatel úvěru zjišťovala, nebo dokonce ověřovala schopnost žalovaného splácet úvěr.22. Vzhledem ke shora uvedenému i k návrhu žalobkyně, že se domáhá po žalovaném pouze zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé žalovanému s příslušenstvím, soud posoudil věc tak, že smlouva je absolutně neplatná podle § 588 o. z., neboť svým