ECLI: ECLI:CZ:OSLT:2025:23.C.616.2024.1 Datum: 2025-05-22 Předmět: o 190 630,60 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 9 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 46b z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 87 z. č. 262/2006 Sb.", "§ ["postoupení pohledávky""srážky ze mzdy""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o 190 630,60 Kč s příslušenstvím (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 9 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 46b z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/)
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, ., IČO , IČO, , (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřely smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr , částka, (dále jen „smlouva o úvěru“). Vzhledem k tomu, že se žalovaná ocitla v prodlení, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Dlužná jistina činí , částka, . Jde-li o posouzení úvěruschopnosti žalované, pracovník právní předchůdkyně žalobkyně kontroloval veškeré dostupné informace v databázích, insolvenční rejstřík; příjem žalované ve výši , částka, měsíčně. Životní výdaje žalované byly stanoveny ve výši , částka, na základě údajů sdělených žalovanou v kombinaci s interními informacemi právní předchůdkyně žalobkyně. Nové splátkové zatížení žalované činilo , částka, . K aktivní legitimaci žalobkyně uvedla, že dne , datum, uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení žalované pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, . Ani přes předžalobní výzvu zaslanou žalované dne , datum, žalovaná ničeho dalšího neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. K jednáním, která se ve věci konala ve dnech , datum, a , datum, se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla předvolána na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neomluvila se, nepožádala o odročení jednání. Žalobkyně se dostavila k jednání dne , datum, ; k jednání dne , datum, se nedostavila, svou neúčast omluvila podáním ze dne , datum, .4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti: ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že jako úvěrující je označena právní předchůdkyně žalobkyně a jako úvěrovaný klient žalovaná, předmětem je úvěr , částka, vedený na úvěrovém účtu č. , č. účtu, , jsou zde uvedeny podmínky poskytnutí úvěru (RPSN ve výši 12,87 %, úroková sazba ve výši 11,99 % p. a.) a jeho splácení.5. Z dokumentu označeného jako „Podklady pre súdne konanie“ ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná čerpala úvěr , částka, a uhradila právní předchůdkyni žalobkyně celkem , částka, .6. Z potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná je svobodná, je v pracovním poměru na dobu určitou od , datum, do , datum, s čistým příjmem za posledních sedm měsíců ve výši , částka, měsíčně. Nejsou jí prováděny srážky ze mzdy; „pracovní zařazení: obsluha“.7. Z dokumentu označeného jako „Posouzení úvěruschopnosti klienta“ soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně eviduje o žalované následující: příjem ve výši , částka, ; životní výdaje žalované stanoveny ve výši , částka, ; v době žádosti o úvěr žalovaná čerpala jiný osobní úvěr se splátkami , částka, a měla kreditní kartu s orientační splátkou , částka, ; nové splátkové zatížení pak činilo , částka, .8. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne , datum, včetně poštovního podacího archu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky , částka, a dne , datum, jí byla zaslána písemnost.9. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne , datum, , výzvy k uhrazení závazku – předžalobní upomínky ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a zástupce žalobkyně opakovaně vyzvaly žalovanou k úhradě dlužné částky.10. Pokud jde o aktivní legitimaci žalobkyně, bylo provedenými listinnými důkazy – z oznámení o postoupení pohledávky učiněného právní předchůdkyní žalobkyně ze dne , datum, včetně podacího lístku též ze dne , Anonymizováno, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , přílohy č. , hodnota, – potvrzení o zaplacení kupní ceny, čestného prohlášení ze dne , datum, - zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila celou žalovanou pohledávku se všemi právy souvisejícími žalobkyni.11. Z ceníku právní předchůdkyně žalobkyně pro bankovní obchody soud zjistil výši poplatků účtovaných právní předchůdkyní žalobkyně.12. Z ceníku pro soukromou klientelu soud zjistil výši poplatků účtovaných právní předchůdkyní žalobkyně.13. Soud zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu dokumentem označeným „Podklady pre súdne konanie“ s příznakem „úvěr: , číslo, , jméno FO, “, a to pro nedostatek vztahu s předmětem řízení, neboť se dokument týká osoby odlišné od účastníků řízení.14. Po skutkové stránce má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala žalované na její úvěrový účet částku , částka, , žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila celkem , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky rozhodnutím o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne , datum, , daným k poštovní přepravě dne , datum, .15. Podle § 1841 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.17. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. Dále se soud z moci úřední zabýval předloženou smlouvou o úvěru se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.19. Citovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES byla zapracována do zákona o spotřebitelském úvěru. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 87 odst. l upravuje následek, který nastane, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. l větou druhou (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele), a to sankci neplatnosti smlouvy. S ohledem na použité slovní vyjádření ve větě druhé § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, by bylo možné tuto úpravu vnímat a vyložit jako relativní neplatnost, neboť spotřebiteli dává možnost námitku neplatnosti uplatnit. Touto problematikou se však v poslední době zabýval jak Nejvyšší soud, jehož hlavním úkolem je zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodovací praxe českých soudů, tak i Ústavní soud, jehož nálezy jsou pro obecné soudy závazné (čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky). Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Ačkoli v tomto rozsudku byl řešen spotřebitelský úvěr poskytnutý podle dřívějšího zákona o spotřebitelském úvěru (zák. č. 145/2010 Sb.), z jehož dikce § 9 odst. l by bylo možné dovozovat absolutní neplatnost smlouvy, i výklad tohoto ustanovení nebyl jednoznačný (k tomu srovnej komentář § 9 odst. l zákona o spotřebitelském úvěru uveřejněný v systému ASPI), a proto jsou závěry tohoto rozhodnutí aplikovatelné i na spotřebitelský úvěr poskytnutý podle zák. č. 257/2016 Sb. Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. III. ÚS 4129/18 a II. ÚS 3194/18 řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. V neposlední řadě také rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (např. sp. zn. C-679/18), jakož i odvolacího soudu (např. č. j. , spisová značka, ) směřují obecné soudy k aplikaci § 580 odst. l o. z. a § 588 o. z.20. Žalobkyně dle soudu sice tvrdila, že její právní předchůdkyně splnila povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet žalovanou částku, avšak svá tvrzení neprokázala ani přes výzvu soudu ze dne , datum, , ani přes poučení soudem dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. dané při jednání soudu dne , datum, . Žalobkyně sice předložila potvrzení zaměstnavatele žalované o čistém měsíčním příjmu žalované ve výši , částka, , avšak ničím nedoložila, na základě jakých konkrétních dokumentů vypočetla výdaje žalované ve výši , částka, a co konkrétně uvedené výdaje zahrnují (zda např. výhradně náklady na bydlení, nebo i náklady na stravování, léky, hygienické potřeby, oblečení apod.). Nadto, pracovní poměr žalované byl uzavřen na dobu určitou toliko do , datum, , byť úvěr byl poskytnut dne , datum, , kdy žalované bylo pouhých 21 let a již tehdy