7 C 358/2024-53 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 25 888 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že předchůdce žalobkyně, , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , uzavřel dne , datum, s žalovanou Smlouvu o úvěru č. , hodnota, dále jen "Smlouva", na jejímž základě poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč., Anonymizováno, Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 27 888 Kč (půjčka ve výši 15 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 7 350 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 2 077 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště 2 700 Kč) Kč, a to formou 14ti měsíčních splátek á 1 992 Kč, úrok byl sjednán ve výši 8 % ročně Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas, poslední splátku ve výši 1 000 Kč uhradila dne 26. 10. 2022, uplynutím lhůty došlo k zesplatnění pohledávky. Předchůdci žalobkyně tak vznikla pohledávka ve výši 25 888 Kč, z toho 10 189,93 Kč, Anonymizováno, na dlužné jistině, 402,01 Kč na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, 4 725 Kč na poplatku za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, 1 335,35 Kč na poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu, 1 735,71 Kč na poplatku za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště, a 7 500 Kč na smluvní pokutě, Vedle tohoto žalobkyně na žalované požaduje kapitalizovaný úrok vyčíslený od 27. 3. 2023 do postoupení pohledávky z dlužné jistiny ve výši 1 197,11 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení vyčíslený od prodlení do postoupení pohledávky ve výši 2 300,56 Kč, a úrok 8 % ročně z částky 10 189,93 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 10 591,94 Kč ve výši 15 % ročně za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení. Předchůdci žalobkyně tak vznikla pohledávka, kterou převedl na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024. Žalovaná na svůj dluh ani přes výzvu žalobkyni neuhradila ničeho.2. K jednání, které se ve věci konalo dne 5. 2. 2025, se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla předvolána na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neomluvila se a nepožádala o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřila. Žalobkyně se rovněž nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO , Anonymizováno, spolu s žalovanou uzavřeli dne 26. 1. 2022 smlouvu, na jejímž základě předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok v celkové výši 761 Kč za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, zaplatit náklady na vyhodnocení úvěrového případu 2 077 Kč, zaplatit za inkaso plateb v hotovosti ve svém bydlišti poplatek 2 700 Kč, celkově se zavázala částku 27 888 Kč (když celkové náklady spotřebitelského úvěru činily 12 888 Kč), splatit ve 14. splátkách po 1 992 Kč, když první splátka byla splatná do měsíce od podpisu této smlouvy. Mezi účastníky byla sjednána zápůjční úroková sazba 8 % ročně a RPSN 272,44 %. Z přílohy č. , hodnota, ke smlouvě předpisu splátek se podává, jakým způsobem měla žalovaná poskytnutý úvěr splácet.4. Z přehledu transakcí dotčené úvěrové smlouvy bylo zjištěno, že na dotčený úvěr žalovaná uhradila celkem částku 9 500 Kč a to dne , datum, částku , částka, , dne 28. 2. 2022 částku 500 Kč, dne 15. 3. 2022 částku 2 000 Kč, dne 15. 4. 2022 částku 1 000 Kč, dne 30. 6. 2022 částku 500 Kč, dne 13. 7. 2022 částku 1 500 Kč, dne 21. 9. 2022 částku 1 000 Kč a dne 26. 10. 2022 částku 1 000 Kč.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně příloh - seznamu postupovaných pohledávek a potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , pohledávku za žalovanou z dotčené smlouvy o úvěru č. , hodnota, postoupila na žalobkyni.6. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně soud ověřil existenci a aktivní legitimaci žalobkyně.7. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, právní předchůdce žalobkyně oznamoval žalované postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni.8. Výzvou k plnění ze dne , datum, vyzýval právní zástupce žalobkyně jménem žalobkyně žalovanou k zaplacení žalované částky ve lhůtě do , datum, . Z podacího lístku ze dne , datum, se podává, že tohoto dne zasílal právní zástupce žalobkyně žalované zásilku.9. Podle § 1841 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové a platební nebo pojistné smlouvy, smlouva týkající se penzijního připojištění, směn měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními zdroji.10. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.13. Podle § 1 odst. 2 in fine o. z. jsou zakázaná ujednání porušující dobré mravy. Podle § 6 odst. 1 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a podle § 8 zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Podle § 547 o.z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.14. Podle § 1812 odst. 2 o. z. se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona k ochraně spotřebitele nepřihlíží. Podle § 1813 o. z. se má za to, že jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, což neplatí pro ujednání o předmětu plnění a o ceně, jsou-li spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o .z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží.15. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.19. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle ustanovení § 132 o.s.ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav, dospěl k nás