ECLI: ECLI:CZ:OSLT:2025:8.C.171.2024.1 Datum: 2025-02-11 Předmět: O zaplacení 10 650 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 562 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb."] ["elektronický podpis""smlouva o úvěru""neplatnost právního jednání"]
O co šlo: O zaplacení 10 650 Kč s příslušenstvím (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 562 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o podnikatelském úvěru číslo L876829. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek www.podnikacek.cz. Na základě smlouvy o úvěru poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši , částka, na účet žalovaného sjednaných ve smlouvě, a to dne , datum, , žalovaný se zavázal úvěr splatit jednorázově do data splatnosti úvěru, tedy do , datum, žalovaný porušil svůj závazek zaplatit žalobkyni úvěr s poplatkem a dostal se tak do prodlení. V důsledku jeho prodlení dle smlouvy vznikla žalovanému povinnost nahradit smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5% procent denně ze součtu dlužné jistiny a poplatků po dobu prvních 90 dnů od data prodlení se splatnosti úvěru a dále smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně ze součtu dlužné jistiny a poplatku za sjednání čerpání úvěru od 91. dne do zaplacení. Dále paušální poplatek ve výši , částka, za každou písemnou upomínku zaslanou k 5., 10., 15., a 20.dni trvání prodlení, tedy celkem , částka, . Žalovaný z úvěru neuhradil ničeho žalobkyně, tedy po žalovaném požaduje kromě jistiny ve výši , částka, a poplatku ve výši , částka, úrok ve výši , částka, . paušální poplatky za písemné upomínky v celkové výši , částka, , smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky , částka, od , datum, do , datum, , smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky , částka, od 26. ledna , částka, do zaplacení.2. Žalobkyně se z na řízeného jednání omluvila.3. Žalovaný se k věci nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil.4. Soud ve věci provedl listinné důkazy přiložené k žalobě, a to smlouvou označenou jako smlouva o podnikatelském úvěru č. L876829 bez podpisu žalovaného, upomínkami, výpisem z banky, podacím lístkem, výzvou k úhradě dluhu, kopií občanského průkazu žalovaného, z něhož byla ověřena totožnost žalovaného.5. Dále soud provedl důkaz výpisem z živnostenského rejstříku a zjistil, že žalovaný byl zapsán v živnostenském rejstříku od , datum, do , datum, , kdy byla jeho živnostenská činnost ukončena. Předmět činnosti žalovaného byl obchod a služby - obor činnosti zpracování dřeva.6. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že na základě této smlouvy měl žalobce žalovanému poskytnout částku , částka, s dohodnutým poplatkem ve výši , částka, , datum splatnosti byl sjednán , datum, , úroková roční úroková sazba byla sjednána 50% p.a., celková částka splatná žalovaným byla sjednána na , částka, , po slevě , částka, , přičemž není ze smlouvy jasné, kterou z těchto částek měl žalovaný hradit.7. Soudem bylo zjištěno, že předmětná smlouva je prakticky záznamem elektronické komunikace mezi poskytovatelem a žalovaným bez toho, že by tyto smlouvy obsahovaly podpis žalovaného. Dále bylo zjištěno, že částku , částka, žalobce žalovanému zaslal na číslo účtu označené ve smlouvě.8. Soud nejprve především posuzoval, zda došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím prostředků elektronické komunikace, jak tvrdil žalobce. Soud tedy posuzoval, zda byla smlouva podle ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále je o.z.) uzavřena distančně.9. Podle § 562 občanského zákoníku účinného v době poskytnutí peněžních prostředků je písemná forma zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem, nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila.10. Podle § 433 o.z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.11. Má se za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním.12. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. § 4 odst. 4 o.z. stanovuje, že se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.14. Žalobce tvrdil, že půjčky poskytuje přes své webové stránky www.podnikacek.cz, na které si žalovaný mohl nejprve přečíst nabídku na uzavření smlouvy, nastavil dle vlastní volby dostupné parametry, tedy splatnost a výši úvěru. Žalovaný v klientské sekci následně požádal o úvěr. V žádosti zadal podstatné náležitosti úvěru. Po odsouhlasení žádosti žalobcem byl vygenerován návrh Smlouvy o úvěru a žalovanému zaslán na verifikované číslo mobilního telefonu jedinečný autorizační SMS kód. Žalovaný tento SMS kód zadal v aplikaci žalobce, čímž odsouhlasil a uzavřel Smlouvu o úvěru. SMS kód připojený na Smlouvu o úvěru nahrazuje fyzický podpis žalovaného. Tím byla Smlouva o úvěru mezi žalobcem a žalovaným uzavřena. Žalobce žalovanému zaslal smluvní dokumentaci na verifikovaný email ve formátu PDF, na které byl systémem vygenerován automaticky čas připojení SMS kódu a samotný SMS kód. Mezi žalobcem a žalovaným se má takto podepsaná smlouva za smlouvu postavenou na roveň písemné smlouvě. Na základě Smlouvy o úvěru poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši , částka, na učet žalovaného č. , č. účtu, .15. Soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy mezi účastníky. Je sice možné, že žalovaný sdělil své uživatelské jméno a bližší identifikační údaje, emailové kontakty, číslo svého účtu, dále předložil občanský průkaz, ale nebylo prokázáno, že by žalovaný podepsal elektronicky nezaměnitelným způsobem smlouvu se všemi důsledky, stanovenými pro elektronický podpis a že se se smlouvou řádně seznámil. Žalobce nedoložil, že by žalovaný tímto kvalifikovaným způsobem nebo alespoň prostým elektronickým podpisem smlouvu podepsal, že by učinil právní jednání, z něhož vyplývají důsledky spočívající v uzavření smlouvy o úvěru. V daném případě nebyla prokázána základní autentizační a identifikační funkce podpisu žalovaného projevující uzavření smlouvy o úvěru tvrzené žalobcem.16. V daném případě nelze posoudit platné uzavření smlouvy a to ani v části, týkající se dalších smluvních ujednání o poplatcích a smluvní pokutě. Žalobce neprokázal, že by byla úvěrová smlouva opatřena zaručeným elektronickým podpisem, tedy nebylo prokázáno, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru, z těchto důvodů soud danou věc posuzoval jako bezdůvodné obohacení, neboť žalobce prokázal, že zaslal žalovanému na jeho účet částku , částka, . Poskytnutou částku žalobcem žalovanému soud tedy posoudil jako plnění bez právního důvodu podle § 2991 odst. 1, 2 o.z., která byla vyplacena na označený účet17. Soud k tomu navíc podotýká, že při posouzení předložené smlouvy není jasné, jaké konkrétní částky měl žalovaný žalobkyni uhradit, zda částku bez slevy ve výši , částka, či se slevou ve výši , částka, , a i z tohoto důvodu je možno tuto část smlouvy považovat za neplatné ujednání z důvodů jeho neurčitosti nepřehlednosti, a tudíž v rozporu s veřejným pořádkem a dobrými mravy. Soud k tomu podotýká, že optikou průměrného člověka je ustanovení týkající se sankcí při porušení smlouvy velmi nepřehledné, smlouva je napsaná takovým způsobem, že zakládá nerovnovážný vztah mezi účastníky úvěrové smlouvy. Přesto, že byla smlouva uzavřena mezi podnikateli, tak žalovaný byl ve smluvním vztahu slabší stranou, neboť vystupoval mimo obor svého podnikání a vzhledem k výši půjčené částky je patrno, že žalovaný byl zřejmě ve finančních problémech.18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl v dané věci převážně neúspěšný, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.19. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.