ECLI: ECLI:CZ:OSLT:2025:8.C.318.2023.1 Datum: 2025-02-11 Předmět: o zaplacení 252 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 148 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2217 z. č. 89/2012 Sb."] ["vyklizení bytu""náhradní byt""dlužné nájemné""bezdůvodné obohacení""smlouva kupní"]
O co šlo: o zaplacení 252 000 Kč s příslušenstvím (["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 148 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963)
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že se stala na základě kupní smlouvy ze dne , datum, výlučnou vlastnicí bytové jednotky číslo , Anonymizováno, /32, nacházející se v domě č.p. , Anonymizováno, , postavený na pozemku č. , hodnota, a spoluvlastnického podílu o velikosti , Anonymizováno, /2500 na společných částech budovy a pozemku. Bytová jednotka je zapsána na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Ústecký kraj Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen byt či sporný byt). Žalovaný sporný byt dlouhodobě užívá, a to na základě rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , kterým bylo rozhodnuto, že právo společného nájmu bytu žalovaného a jeho bývalé manželky se zrušuje. Byt dle rozsudku měla užívat jako nájemkyně bývalá manželka žalovaného a právo nájmu žalovaného mělo skončit dnem, kdy mu bude zajištěn náhradní byt. Shora uvedený rozsudek byl změněn rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci , datum, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, . Tímto rozsudkem bylo určeno, že povinnost žalovaného vyklidit byt není dále vázána na zajištění náhradního bytu. Žalovaný za užívání bytu žalobkyni, ničeho nehradí, od března , částka, žalovaný začal hradit na účet SVJ částku , částka, měsíčně. Tato částka nepokrývá ani měsíční úhrady za užívání bytu, které činí , částka, měsíčně. Žalobkyně je přesvědčena, že žalovaný by měl hradit za užívání bytu obdobu obvyklého nájemného v místě a čase. Žalobkyně k tomu odkazuje na nález Ústavního soudu IV. US 611/05. Jelikož žalovaný za užívání bytu žalobkyni nehradí ničeho žalobkyně se domáhá nároků na vydání úplaty za užívání bytu za období posledních tří let, tedy v období od , datum, do , datum, ve výši , částka, měsíčně (tj. , částka, ) a v období od , datum, do , datum, ve výši , částka, měsíčně (tj. , částka, ), celkem tedy , částka, , žalobkyně dále požaduje úrok z prodlení.2. Žalobkyně doplnila, že povinnost hradit za užívání bytu nevyplývá z výzvy k úhradě, jak namítá žalovaný, ale samotným faktem, že žalovaný dlouhodobě užívá byt, který je ve vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně zdůrazňuje, že žalovaného v minulosti několikrát důrazně vyzývala k úhradě za užívání bytu, ale vždy reagoval tím, že jí rozhodně nic platit nehodlá naposledy tak učinil u soudního jednání ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. , spisová značka, . Žalobkyně uvádí, že po žalovaném v této žalobě nežádá platby do fondu oprav, ale pouze náhradu za přímé užívání jejího bytu.3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, uvedl, že platby, které po něm požaduje žalovaná jsou podle žalovaného neadekvátní a neopodstatněné. Žalovaný nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že by měl hradit za užívání bytu obdobu obvyklého nájemného, a to z toho důvodu, že nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že předžalobní výzvy zaslané žalovanému zakládají povinnost hradit žalobkyni obdobu nájmu, kdy žalovaný nepovažuje tyto výzvy učiněné ze strany žalobkyně za kvalifikované. Dále žalovaný uvádí, že platby SVJ, které byly vyčísleny jsou platby ve formě záloh a s tímto souvisí povinnost každoročního vyúčtování, které bylo pravděpodobně doručováno žalobkyni jako vlastnici. Žalobkyně po celou dobu užívání předmětného bytu žalovanému nepředložila řádné vyúčtování spotřeby služeb. Žalovaný hradil výše uvedené zálohy v celkové výši , částka, , ač to není jeho povinnost. Pokud by vznikl nedoplatek, žalobkyně by žalovaného neprodleně o tomto nedoplatku informovala, což se nestalo. Žalobkyně naopak žalovanému dluží částku v řádech desetitisíců představující pokutu ve výši , částka, za každý den prodlení s doručením vyúčtování, kdy žalobkyně žalovanému řádné vyúčtování služeb za rok 2022 doposud neposkytla, i když tak byla povinna učinit vždy nejpozději do , datum, . Od , datum, tak došlo k prodlení s ročním vyúčtováním a žalovaný tak účtuje žalobkyni pokutu ve výši , částka, za každý den prodlení. Navíc je třeba dodat, že platby do fondu oprav jsou povinné pro majitele bytu. Žalovaný je přesvědčen, že hradí zálohy na služby a tyto dostatečně pokrývají spotřebované služby (vodu a elektřinu), naopak je přesvědčen, že vzniká na těchto službách přeplatek. Žalovaný zároveň uplatňuje obranu, a to v tom smyslu, že hradil platby SVJ a jelikož je šetrný tak, tam vznikl přeplatek. Zároveň žalovaný jako obranu uplatňuje částku, jenž je pokutou v souvislosti s tím, že žalobkyně žalovanému řádně nedoručila vyúčtování za roky 2020 až 2023. Pokuta je ve výši , částka, denně, kdy k dnešnímu dni částka činí , částka, . Žalovaný dále doplnil, že mezi žalobkyní a žalovaným nikdy nevznikl nájemní vztah. Pokud by však žalobkyně částku požadovala z titulu bezdůvodného obohacení, tak tento nárok je vázán na výzvu a částky jsou pak splatné až následně nikoli předem. Žalobkyně nepředložila za období, jenž žaluje žádnou výzvu k placení. Žalovaný rovněž rozporuje výše nájmu, jelikož je byt ve špatném stavu.4. Z předložených důkazů bylo zjištěno:5. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobkyně je výlučným vlastníkem sporného bytu, jenž nabyla na základě kupní smlouvy ze dne , datum, .6. Z rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích sp. zn. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, sp.zn. , spisová značka, vyplývá, že bylo rozhodnuto o zrušení nájmu bytu mezi žalovaným a jeho bývalou manželkou , jméno FO, tak, že bylo zrušeno právo společného nájmu účastníků ke spornému bytu a dále bylo rozhodnuto, že bývalá manželka žalovaného bude nadále výlučně užívat byt jako členka družstva, dále z rozsudku vyplývá, že žalovaný je povinen byt vyklidit do 15 dnů od zajištění náhradního bytu.7. Ze spisu Okresního soudu v Litoměřicích sp.zn. , spisová značka, , zejména z rozsudku ze dne , datum, ve spojení s rozsudkem odvolacího soudu č.j. , spisová značka, , vyplývá, že Okresní soud určil, že povinnost žalovaného vyklidit sporný byt není nadále vázána na zajištění náhradního bytu, jak bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, sp.zn. , spisová značka, . Soud ve věci zjistil, že od vydání posledního rozsudku došlo ke změně poměrů a vyklizení předmětného bytu za náhradu by bylo v rozporu s dobrými mravy. Z uvedených rozhodnutí dále vyplývá, že nájemní poměr ke spornému bytu žalovanému zanikl k , datum, , od této doby pak žalovaný nepřetržitě užívá sporný byt na základě odvozeného práva bydlení, tedy byt užívá ze zákonných důvodů. Výlučnou vlastnicí bytu je v současné době žalobkyně, která se stala vlastnicí na základě kupní smlouvy ze dne , datum, , když tento byt prodal žalobkyni , jméno FO, , který jej nabyl na základě smlouvy o převodu vlastnického práva k jednotce ze dne , datum, , jež byla uzavřena mezi Stavebním bytovým družstvem se sídlem v Litoměřicích a , jméno FO, jako nabyvatelem. Žalobkyně nezpochybňovala fakt, že má žalovaný v bytě právo bydlení, ovšem poukazovala na změnu poměrů. Změny poměrů byly shledány především v chování žalovaného, kdy žalovaný žalobkyni za samotné užívání bytu neplatí jakoukoliv částku, což shledal soud jako dostatečný důvod k osvědčení změny poměrů, neboť přes snahy žalobkyně žalovaný setrval na svém stanovisku, že žalobkyni nebude za užívání bytu cokoliv platit. Tuto situaci vyhodnotil soud prvního stupně jako nepřípustné omezování žalobkyně ve vztahu k jejímu vlastnickému právu k předmětnému bytu, když toto jednání nemůže požívat právní ochrany, proto v této situaci poskytnutí nadále žalovanému bytové náhrady v podobě náhradního bytu shledal jako rozporné s dobrými mravy. Částku ve výši , částka, , kterou žalovaný nepřetržitě platí po prodeji bytu stavebnímu bytovému družstvu jako zálohu na služby, shledal soud za nedostačující k situaci, kdy sám žalovaný nezpochybnil, že tato částka kryje zálohy za služby, přičemž tuto částku poukazuje na účet SVJ, nikoliv žalobkyni. Žalobkyni žalovaný nehradil jakoukoliv částku přes její výhrady. Z rozsudku dále vyplývá, že užívání bytu v době mezi zrušením práva na užívání bytu a zajištěním příslušné náhrady „tedy práva na bydlení“, neznamená, že uživatel bytu bude platit pouze zálohy za služby spojené s užíváním bytu, ale naopak uživatel bytu musí platit z důvodu bezdůvodného obohacení prakticky tutéž částku, kterou by měl platit na nájemném. Z důvodu, že nájemní vztah zanikl pak žalovaný je dokonce povinen platit obvyklé tržní nájemné, to je částku odpovídající v místě a čase obvyklé nabídce a poptávce. Žalovanému svědčilo právo na bydlení v předmětném bytě, které je obdobou práva nájemního. Tím, že žalovaný hradí pouze zálohy na služby a nájemné nehradí, dochází k poškození práva vlastníka nemovitosti jako pronajímatele. Žalovaný