8 C 447/2024-30 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně po žalovaném požaduje bezdůvodné obohacení spolu se zákonným úrokem z prodlení. V žalobě uvedla, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , a společností , Jméno žalobkyně, ., IČ , IČO žalobkyně, . Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitel poskytl žalovanému celkem , částka, v platbách , částka, dne , datum, a , částka, dne , datum, , a to bankovním převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se tak na úkor původního věřitele bez spravedlivého důvodu obohatil a musí tudíž žalobkyni vydat, oč se obohatil. Žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když mezi původním věřitelem a žalovaným nebyla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru týkající se poskytnutí předmětných finančních prostředků. Příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení požaduje žalobkyně od dne , datum, ode dne doručení žalovanému výzvy k plnění. Žalovaný ke dni podání žaloby uhradil žalobkyni , částka, .2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z důkazů předložených žalobkyní. Z předložených listin soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, jednala s žalovaným o uzavření smlouvy a na základě těchto jednání poskytla žalovanému ve dvou platbách celkem částku , částka, na účet žalovaného č.ú. , č. účtu, , což vyplývá z předložených výpisů z účtů a sdělení banky. Pohledávku za žalovaným nabyla žalobkyně od původního věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávky. Žalovaný z částky , částka, neuhradil ničeho, ani po zaslání předžalobní výzvy, proto po něm žalobkyně požaduje úhradu zákonného úroku z prodlení.4. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.5. Soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru: Z předložených listin bylo prokázáno, že žalovaný obdržel na svůj účet od právního předchůdce žalobkyně částku ve výši , částka, , přičemž do dne postoupení žalované pohledávky neuhradil ničeho. Z toho důvodu soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když žalobkyně po žalovaném požadovala pouze úhradu jistiny jakožto bezdůvodného obohacení. V dané věci se jedná o plnění bez právního důvodu ve výši , částka, podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., které je žalovaný povinen vrátit spolu s úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .7. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.