11 C 53/2023-61 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Manželka se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala rozvodu manželství s manželem s odůvodněním, že ve zpočátku spokojeném manželství uzavřeném hluboké citové náklonnosti se vztahy účastníků začaly zhoršovat a objevovat se hádky. Postupem času se manželé citově odcizili a přestali si rozumět úplně. Manžel s návrhem nesouhlasil z důvodu citové náklonnosti k manželce. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastníci uzavřeli sňatek dne [datum] před výkonným výborem [anonymizováno] obecní rady [anonymizována dvě slova] oblasti na Ukrajině (oddacího list s jeho překladem opatřeným tlumočnickou doložkou, výpis z ISZR). Z manželství se narodil dne [datum] nezletilý syn [jméno] a dne [datum] nezletilá drera [anonymizováno], o jichž péči a výživě bylo pro dobu po rozvodu rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým nabyl právní moci dne [datum] a kterým soud schválil dohodu manželů. Manželé spolu netvoří manželské společenství minimálně od srpna 2022, kdy žijí odděleně, manžel manželce na domácnost a ani výživu nezletilých dětí ničeho nepřispívá. Příčinou rozvratu manželství soud jsou vzájemné neshody, kdy manžel by sice rád obnovil manželské soužití, manželka však tuto možnost již vyloučila. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Soud se nejprve zabýval otázkou své pravomoci (mezinárodní příslušnosti), neboť se jedná o věc s cizím prvkem – manželé jsou státními příslušníky Ukrajiny. Soud proto postupoval při zjišťování rozhodného práva a posouzení své mezinárodní příslušnosti podle smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech publikovanou po [číslo] Sb.m.s. Podle čl. 30 odst. 1 této smlouvy se rozvod manželství řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době zahájení řízení. Podle odst. 3 tohoto článku při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě zmíněném v odstavci 1 je pravomoc dána justičním orgánům té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou v době podání návrhu na zahájení řízení o rozvod manželství. Jestliže v době podání návrhu na rozvod oba manželé mají státní občanství jedné smluvní strany a bydliště na území druhé smluvní strany, je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran, které při rozhodování použijí hmotné právo té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou. Jelikož mají oba manželé bydliště na území České republiky v obvodu zdejšího soudu, je tento soud mezinárodně příslušným k rozhodování rozvodu manželství účastníků. S ohledem na jejich občanství však musí použít hmotné právo Ukrajiny, konkrétně zákon o rodině [číslo] III ze dne [datum] (dále jen ZOR). Podle čl. 104 odst. 2 ZOR manželství zaniká rozvodem. Podle čl. 110 odst. 1 návrh na rozvod může podat jeden z manželů. Podle č.l. 112 odst. 1 ZOR soud zjišťuje skutečné vztahy manželů, příčinu podání návrhu, bere přitom v úvahu, mají-li manželé nezletilé děti nebo invalidní dítě a jiné okolnosti manželského soužití. Podle odst. 2 cit. článku soud může manželství rozvést, pokud zjistí, že obnovení manželského soužití nelze očekávat a zachování manželství by bylo v rozporu se zájmy některého z manželů, zájmy dětí a tyto okolnosti mají podstatný význam. Na základě výše uvedeného je patrné, že účastníci splnili podmínky ustanovení § 104 a násl. ZOR, neboť bylo prokázáno, že manželství již neplní svoji funkci, náprava již není možná - účastníci žijí odděleně, manželka již nemá zájem na obnovení jejich manželského soužití. Za příčinu rozvratu manželství soud považuje vzájemné neshody manželů. Současně nebyly v řízení zjištěny skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by rozvod manželství byl v rozporu se zájmy některého z manželů nebo dětí. Soud proto manželství účastníků rozvedl. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 23 z. ř. s., podle něhož ve statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení, ledaže by tu byly okolnosti odůvodňující jejich přiznání, které však v daném případě soud neshledal. Co se týká náhrady nákladů státu spojených s tím, že manžel jednal před soudem ve své mateřštině, tak tuto náhradu nákladů nelze účastníkům řízení uložit, proto je nese stát.