16 C 76/2024-16 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Manželka se návrhem na zahájení řízení, podaným ke zdejšímu soudu, domáhala rozvodu manželství. Uvedla, že oba manželé jsou státními příslušníky Ukrajiny, manželství uzavřeli v roce 1995 na Ukrajině, poslední společné bydliště měli v Benátkách nad Jizerou a oba stále bydlí v České republice. V manželství se postupem času začaly objevovat situace, které vedly k jejich odcizení. Nyní spolu již více než šest měsíců nevedou společnou domácnost. Příčiny rozpadu manželství spatřuje manželka v neshodě povah a zájmů. Manželství již neplní svou funkci a je pouze formálním svazkem.Manžel při jednání uvedl, že se rozvést nechce, že se bude snažit napravit. Potvrdil ale, že je pravda, co uvedla manželka, že příčinou rozpadu manželství je jeho agresivita.Oba manželé uvedli, že dobře ovládají český jazyk a vzdali se práva na tlumočení a překlad listin a soudních rozhodnutí. U jednání komunikovali česky bez problémů.Soud se nejprve zabýval otázkou své pravomoci (mezinárodní příslušnosti), neboť se jedná o věc s cizím prvkem – manželé jsou státními příslušníky Ukrajiny. Soud proto postupoval při zjišťování rozhodného práva a posouzení své mezinárodní příslušnosti podle smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech publikovanou po číslem 123/2002 Sb. m. s. Podle čl. 30 odst. 1 této smlouvy se rozvod manželství řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době zahájení řízení. Podle odst. 3 tohoto článku při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě zmíněném v odstavci 1 je pravomoc dána justičním orgánům té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou v době podání návrhu na zahájení řízení o rozvod manželství. Jestliže v době podání návrhu na rozvod oba manželé mají státní občanství jedné smluvní strany a bydliště na území druhé smluvní strany, je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran, které při rozhodování použijí hmotné právo té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou. Jelikož mají oba manželé bydliště na území České republiky, poslední společné bydliště manželů bylo v obvodu zdejšího soudu a manžel v obvodu tohoto soudu stále bydlí, je zdejší soud mezinárodně příslušným k rozhodování rozvodu manželství účastníků. S ohledem na občanství manželů však musí použít hmotné právo Ukrajiny, konkrétně zákon o rodině č. 2947- III ze dne 10. 1. 2002 (dále jen „ZOR“).Po provedeném dokazování má soud za prokázané následující skutková zjištění a skutkový stav:Manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, před , Anonymizováno, obecním úřadem , Anonymizováno, okresu, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (oddací list).Manželé mají dva syny, kteří už jsou dospělí a zletilí, z manželství se nenarodily žádné dosud nezletilé děti (prokázáno výslechem manželů).Manželka se asi týden před jednáním soudu odstěhovala ze společného bydliště, ale účastníci spolu už od jara 2024 nežili jako manželé, i když spolu stále bydleli. Manželství již neplní svoji funkci, nefunguje. Za příčinu rozvratu manželství soud považuje zejména agresivitu manžela, kterou za příčinu rozpadu manželství označili oba manželé; manželka uvedla, že ji manžel někdy fyzicky napadal. Dále odcizení manželů a odlišné názory na život a budoucnost. (Prokázáno výslechem manželů.)Po právní stránce soud věc posoudil následovně:Podle čl. 104 odst. 2 ZOR manželství zaniká rozvodem. Podle čl. 110 odst. 1 ZOR návrh na rozvod může podat jeden z manželů. Podle č. l. 112 odst. 1 ZOR soud zjišťuje skutečné vztahy manželů, příčinu podání návrhu, bere přitom v úvahu, mají-li manželé nezletilé děti nebo invalidní dítě a jiné okolnosti manželského soužití. Podle odst. 2 cit. článku soud může manželství rozvést, pokud zjistí, že obnovení manželského soužití nelze očekávat a zachování manželství by bylo v rozporu se zájmy některého z manželů, zájmy dětí a tyto okolnosti mají podstatný význam.Na základě výše uvedeného je patrné, že účastníci splnili podmínky ustanovení § 104 a násl. ZOR, neboť bylo prokázáno, že manželství již neplní svoji funkci, náprava již není možná - účastníci žijí odděleně, minimálně jeden z manželů nemá zájem o obnovení funkce manželství. Za příčinu rozvratu manželství soud považuje agresivitu manžela vůči manželce, odcizení a odlišné názory na život a budoucnost. Manželství účastníků je již čistě formální a neplní svou společenskou funkci. V případě, že manželé nedokáží překonat manželský rozvrat, nelze nadále nikoho z nich nutit setrvávat v nefunkčním manželství. S ohledem na shora uvedené soud proto manželství účastníků rozvedl.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), podle něhož ve statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení, ledaže by tu byly okolnosti odůvodňující jejich přiznání - ty však v daném případě soud neshledal.