ECLI: ECLI:CZ:OSMB:2024:20.C.233.2024.1 Datum: 2024-11-29 Předmět: o zaplacení 33 277,34 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2 ["neplatnost právního jednání""prodlení věřitele""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o zaplacení 33 277,34 Kč s příslušenstvím (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/196)
1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky uvedené ve výroku I. z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, kterou se žalovanou uzavřela dne 7. 6. 2023 za pomoci prostředků komunikace na dálku prostřednictvím své internetové stránky www.flexifin.cz, jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky, sazebník. Výše úvěru byla sjednána do výše 30 000 Kč s postupným čerpáním. Žalovaná na internetové stránce žalobkyně vyplnila žádost o úvěr a souhlasila s podmínkami úvěru. Žalobkyně poté provedla identifikaci žalované a prověřila úvěruschopnost žalované na základě jí poskytnutých informací ohledně počtu členů hospodařící v jedné domácnosti, na základě příjmů a výdajů žalované a její lustrací v dostupných registrech. Poté žalovaná potvrdila souhlas s uzavřením smlouvy prostřednictvím svého klientského profilu a žalobkyně jí postupně poskytla dne 7. 6. 2023 částku ve výši 15 000 Kč, dne 19. 6. 2023 částku ve výši 10 800 Kč, dne 21. 6. 2023 částku ve výši 4 200 Kč, a to bankovní na účet číslo , č. účtu, . Poskytnutý úvěr měl být splacený do 7. 7. 2023. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit žalobkyni částku úvěru ve výši 30 000 Kč společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 592,95 Kč. Žalovaná neuhradil ničeho a s plněním peněžitého závazku se dostala tak do prodlení. V důsledku prodlení žalované se splácením úvěru měla žalobkyně dle čl. 6. 4. všeobecných obchodních podmínek nárok na úhradu úroků z prodlení v zákonné výši a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Žalovaná částka sestává z jistiny úvěru 30 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 2 592,95 Kč, úroku z prodlení v zákonné výši ve výši 15 % z částky 32 592,95 Kč od 8. 7. 2023 do zaplacení a smluvní pokuty za prodlení s úhradou úvěru ve výši 684,39 Kč, kterou žalobkyně požaduje pouze za prvních 90 dní prodlení od 8. 7. 2023 do 6. 10. 2023. K uhrazení byla žalovaná vyzvána žalobkyní předžalobní výzvou, odeslanou jí 7. 6. 2024.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. S ohledem na splnění podmínek ustanovení § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“) bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.4. Z žalobkyní předložených listin, a to smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne 7. 6. 2023, sazebníku, všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, souhlasu se zpracováním osobních údajů, autorizací ověření totožnosti, údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru, obecnými principy posuzování a filozofie Společnosti, identifikovanými příjmy, přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, výpisu o posouzení uvěruschopnosti má soud za to, že účastníci uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnou žalované na její bankovní účet bezúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr spolu s poplatkem za sjednání úvěru ve výši 7 500 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a sazebník. Pro případ prodlení bylo sjednáno v čl. 6.4. Všeobecných obchodních podmínek oprávnění žalobkyně účtovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky do zaplacení a povinnost žalované hradit v případě prodlení i účelně vynaložené náklady. Žalobkyně vyplatila žalované na její účet č. , č. účtu, dne 7. 6. 2023 částku 15 000 Kč, dne 19. 6. 2023 částku 10 800 Kč, dne 21. 6. 2023 částku 4 200 Kč. Žalobkyně využívá obecně nastavenou metodiku pro posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. V době poskytování úvěru vycházela z toho, že výše ověřeného čistého měsíčního příjmu žalované činí 51 551 Kč s tím, že žalovaná uvedla výši měsíčního příjmu 31 000 Kč a celkovou výši měsíčních výdajů 9 000 Kč. Žalovaná žalobkyni uvedla, že ve společné domácnosti hospodaří dva členové. Žalobkyně počítala s vypočítanými minimálními výdaji žalované ve výši 3 205 Kč. K zaplacení dluhu byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne 7. 6. 2024, zaslanou jí téhož dne. Žalovaná tvrzení žalobkyně nerozporovala, na dluh neuhradila ničeho.5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn skutkový stav, jak výše uvedeno, tedy že mezi žalobkyní a žalovanou byl uzavřen dne 7. 6. 2023 závazkový vztah, kdy žalobkyně postupně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit společně s poplatkem za sjednání úvěru ve výši 7 500 Kč. Žalovaná však svým smluvním povinnostem nedostála, když čerpané peněžní prostředky včetně poplatku včas a řádně nevrátila. Žalobkyně neprověřila řádně možnosti žalované splácet poskytnutý úvěr, žalovaná na dlužnou částku neuhradila ničeho.6. Závazkový právní vztah uzavřely žalovaná a žalobkyně dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.9. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.11. Dle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.13. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda svým nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.15. Při nedostatečném posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného úvěrujícím přihlíží soud k neplatnosti takové smlouvy i bez návrhu (viz rozsudek sp. zn. , spisová značka, ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky).16. Jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla břemeno důkazní co do prokázání dostatečného posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Soud proto v souladu s § 588 o. z. shledal smlouvu o úvěru za neplatnou. Převzala-li žalovaná peněžní prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Výši bezdůvodného obohacení představuje zbývající dosud nevrácená jistina úvěru ve výši 30 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky v souladu s § 1970 o. z. počítaným ode dne následujícího po splatnosti jistiny úvěru.17. Co do žalované částky 2 592,95 Kč představující poplatek za poskytnutí úvěru se úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % od 8. 7. 2023 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 684,39 Kč (výrok II. rozsudku) byla žaloba pro neplatnost smlouvy o úvěru zamítnuta, neboť neplatné ujednání nemohlo žalovanou zavázat.18. Výrok III. rozsudku je dán ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně ve věci uspěla co do částky 36 299,90 Kč, tj. 90 % z celku (počítáno včetně přiznaného úroku z prodlení vypočteného ke dni vyhlášení rozsudku) a neuspěla co do částky 3 821,84 Kč, tj. 10 % z celku (počítáno včetně nepřiznaného úroku z prodlení vypočteného ke dni vyhlášení rozsudku). Žalobkyně má tak právo na náhradu nákladů řízení ve výši rozdílu úspěchu a neúspěchu ve věci, tj. ve výši 80 % z celkových účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady říze