21 C 87/2023-250 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobce se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi domáhal uložení povinnosti žalované vydat žalobci každé pondělí v sudém týdnu měsíce v kalendářním roce psa jménem , jméno FO, , plemene , jméno FO, , jméno FO, , nar. dne 3. 5. 2020, číslo zápisu , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , tetovací číslo , Anonymizováno, , a to vždy v 18:00 hodin v místě bydliště žalované a uložení povinnosti žalobci vydat žalované každé pondělí v lichém týdnu měsíce v kalendářním roce psa jménem , jméno FO, , plemene , jméno FO, , jméno FO, , nar. dne 3. 5. 2020, číslo zápisu , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , tetovací číslo , Anonymizováno, , a to vždy v 18:00 hodin v místě bydliště žalobce. Pes je dle názoru žalobce společnou věcí účastníků, přičemž účastníci uzavřeli dohodu o péči o živou věc, od které se žalovaná bez relevantního důvodu jednostranně odklonila. Závěrem pak žalobce po provedeném dokazování, z nějž se může jevit střídavá péče pro psa jako nežádoucí, navrhl soudu určit, že žaloba byla podána po právu, nicméně o ní nelze rozhodnout z důvodů vhodných zvláštního zřetele na straně psa. V případě zamítnutí žaloby je pak třeba přihlédnout k tomu, že podání žaloby zavinila žalovaná, která se odmítla dohodnout, ač se o to žalobce celou dobu snažil, a která znalkyni neposkytla potřebnou součinnost. K výsledku řízení přispělo i to, že žalobce psa nemohl téměř dva roky vidět. Jsou zde proto důvody, aby soud v případě zamítnutí žaloby nikomu nepřiznal náhradu nákladů řízení.2. Návrh byl odůvodněn tím, že účastníci jsou bývalí partneři, kteří si během společného soužití pořídili psa jménem , jméno FO, , plemene , jméno FO, , jméno FO, , nar. dne 3. 5. 2020, číslo zápisu , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , tetovací číslo , Anonymizováno, (dále jen „pes“). Kupní smlouvu uzavřela dne 26. 6. 2020 formálně žalovaná, která rovněž zaplatila kupní cenu, ale účastníci byli dohodnutí, že žalobce zase uhradí náklady rekonstrukce společného bydlení ve výši 50 000 Kč a bude na něj formálně vedeno vlastnictví jejich dalšího psa, k čemuž pro rozchod účastníků již nedošlo. Žalobce byl uzavření kupní smlouvy přítomen. Praxe kupních smluv na zvíře pak ani neumožňuje, jinou variantu než jednoho majitele, i kdyby šlo o manžele, těm však bez ohledu na obsah smlouvu ke zvířeti vznikne společné jmění, a takto i uvažovali účastníci. Také při evidování psa v systémech je jedinou možností uvést jako majitele psa jen jednu osobu. Všechny tyto údaje jsou proto pouze formální a pro posouzení faktického vlastnictví psa nerozhodné. Žalovaná až do zaslání předžalobní výzvy nerozporovala, že pes je obou účastníků. Účastníci se rozešli v prosinci 2020, a protože byli oba silně na psa fixováni, uzavřeli na základě návrhu žalované ze dne 15. 12. 2020 dohodu o správě psa jako společné věci, dle které se v péči o psa střídali po týdnu. Dohodu navrhla sama žalovaná, která nebyla ze strany žalobce k dohodě nijak tlačena. Dohoda takto byla plněna po dobu více něž dvou let, účastníci si mezi sebou dělili veškeré náklady se psem související. V lednu 2023 však žalovaná žalobci oznámila, že režim střídavé péče ukončuje z důvodu údajného zásahu žalobce do estetického vzhledu psa a zdravotním komplikacím (nadváha), kterou měl žalobce psovi způsobit, a psa mu odmítla vydat. Pes měl už delší dobu potíže s chůzí pro nepřiměřeně dlouhé chlupy, do dlouhých chlupů se mu zamotávaly větvičky apod., měl potíže se zarůstajícími drápky. V té době si i žalovaná stěžovala na náročnost péče o děti a zřejmě neměla tolik času věnovat se péči o psa. Žalovaná nikdy v průběhu péče o psa nevyslovila zájem o výstavu či bonitaci psa, takže její tvrzení o zapojení se do bonitace v okamžiku ostříhání psa, považuje žalobce za účelové. Kdyby žalobce věděl o úmyslu žalované psa vystavovat, tak by ho nikdy nenechal neodborně ostříhat. Pes není veden jako chovný pes a ani nemá zdravotní vyšetření. K zapsání žalované do seznamu plemeníků došlo až po zahájení sporu. Nadváha byla důsledkem dokrmování psa v jednom období, mírní nadváha však byla záhy vyrovnána. Žalobce psa krmil tak, jako bylo doporučeno veterinářem, navíc žalovaná nadváhu psa ani ničím nedoložila. Pes za celou dobu střídání takto přibral pouze dvakrát nebo třikrát. Žalobce proto nepovažuje ani jeden z těchto důvodů za způsobilý pro odstoupení od dohody účastníků. Spoluvlastnictví účastníků ke psovi je možné zrušit buď dohodou účastníků, nebo soudně. Jednání žalované pak považuje za svévolné a protiprávní. Neplněním dohody dochází ke zvyšování rizika, že psovi, který je na žalobce silně fixován, vznikne v důsledku odloučení psychická újma a hrozí zpřetrhání pozitivních vazeb mezi psem a žalobcem a ke vzniku psychické újmy na straně žalobce z důvodu jeho odloučení od psa. Jestliže mezi živým tvorem a osobou vznikne citová vazba, pak je třeba ji i podle judikaturu zachovat. Žalovaná nárok žalobce i po zaslané předžalobní výzvě odmítla. Pes nemohl být předmětem žalovanou tvrzené výpůjčky, když výpůjčka je na rozdíl od vztahu mezi účastníků pouze dočasného charakteru. Navíc sama žalovaná dne 24. 5. 2022 žalobci sdělila, že při střídavé péči se hlídání nepočítá, když si přece nelze hlídat vlastního psa. Žalobce je na psa silně fixován, ke psům tohoto plemene tíhne už od dětství, na rozdíl od žalované, která toto plemeno ani nechtěla (nadto si před tím pořídila z útulku psa plemene bígl, kterého po mírném kousnutí do útulku vrátila). Při výběru psa žalobce žalované pomáhal, do toho zařizoval jejich bytovou jednotku. Do společného bydlení žalobce investoval 115 400 Kč, žalovaná mu však vrátila pouze 43 825 Kč, do vypořádání nebyla zahrnuta cena za psa ani náklad na vůz, který nechal žalobce žalované k bezplatnému užívání. Účastníci měli společný účet, který byl zřízen až po zakoupení psa. Žalobce péči o psa přizpůsoboval svou práci (možnost práce z domova), aby minimalizoval jeho pobyt o samotě, se psem navštěvoval veterináře, cvičiště, jezdil s ním pravidelně na výlety a chodil na procházky. Žalobcova současná partnerka má dva psy plemene stafordširský bulteriér, s kterými pes velmi době vychází, o čemž žalovaná věděla prostřednictvím, fotografií a videí, na které reagovala vždy pozitivně, navíc má žalobcova partnerka zkušenosti s výcvikem psů. K seznamování všech psů došlo v průběhu léta 2022, psi nejprve chodili na procházky, aby se pes začlenil do smečky, během podzimu 2022 pobývali v bytě u žalobce nebo jeho partnerky na období jednoho týdne a v prosinci 2022 se žalobce s partnerkou sestěhoval do domu, který je navržen i tak, aby se dal oddělit a zajistil tak dostatek prostoru pro všechny psy. Kvůli psům byl pořízen dům se zahradou na okraji města a v blízkosti přírody. Znalecký posudek předložený žalovanou nebyl zpracován objektivně, psa znalec viděl pouze hodinu a půl, k zpracování došlo po pěti měsících od ukončení střídavé péče, posudek obsahuje překlepy, odlišná jména, znalec pracuje s jinými plemeny, která povahově neodpovídají plemeni psa, své názory zakládá na obecné problematice, že pes není schopen střídavé péče, což vylučuje faktická střídavá péče probíhající po dobu dvou let, znalci také nepřísluší vyjadřovat se k právním otázkám, jako je vlastnictví psa. Znalecký posudek zpracovaný znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, rovněž není objektivní, když pouze posuzuje chování psa v péči žalované. Znalkyně tak v posudku uvádí pouze své domněnky či zjištění z vyplněného dotazníku, nemůže tedy odpovědět na otázku, jak pes reaguje v domácnosti žalobce, když pes v domácnosti žalobce během zkoumání nebyl a znalkyně ho ani v přítomnosti žalobce neviděla, neboť žalovaná odmítla psa na znalecké zkoumání předat. Rovněž tvrzení o kolísání hmotnosti psa a vlivu na jeho zdraví je pouhá fabulace, přičemž znalkyně ani nemá veterinární vzdělání k podávání takovýchto kvalifikovaných závěrů. Znalkyně odkazuje na obecné teze bez ohledu na konkrétní okolnosti případu a znalecký posudek postrádá logickou návaznost. Znalkyně rovněž nedoporučuje střídavou péči s ohledem na další psy v domácnosti žalobce, ačkoli těmto psům udělila nejvyšší možné ohodnocení a navzdory tomu, že jejich soužití se psem bylo bezproblémové. Znalecký posudek tak není možné při dokazování použít. Navíc názor znalkyně ohledně střídavé péče je z odborného hlediska překonaný, když dle chovatelského klubu při střídání po týdnu k zpřetrhání vazeb ve smečce nedochází. Dále je třeba upozornit i na to, že žalobce psa od ledna 2023 neviděl. Žalovaná uplatňuje zdržovací taktiku, což jí vyhovuje.3. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, navrhla její zamítnutí s tím, aby jí byla přiznána náhrada nákladů řízení a náklady na znalecké dokazování žádala rozdělit mezi strany spory, když obě strany i provedení znaleckého posudku navrhly. Pes je ve vlastnictví žalované, která nezodpovědně po rozchodu účastníků umožnila střídavou péči o psa, neboť žalobce jejich rozchod nesl velmi špatně. Střídání se rozhodla ukončit, když žalobce psa př