13 C 29/2025-19 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne , datum, zaslala na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , částku , částka, . Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným probíhala jednání ohledně uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, avšak tuto smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, od právní předchůdkyně žalobkyně. K úhradě dlužné částky byl žalovaný žalobkyní vyzván předžalobní výzvou ze dne , datum, . Žalovaný však poskytnutou částku nevrátil, čímž se bezdůvodně obohatil na úrok žalobkyně.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila již v žalobě a souhlas žalovaného soud předpokládal postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř.4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , žalovanému dne , datum, zaslala částku ve výši , částka, na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, . (prokázáno sdělením , právnická osoba, . ze dne , datum, ). Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně ve výši , částka, byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, a seznamem postupovaných pohledávek). O postoupení pohledávky na žalobkyni byl žalovaný informován dopisem ze dne , datum, odeslaným téhož dne společně s předžalobní výzvou k zaplacení žalované částky (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky a výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, a podacím lístkem z téhož dne).5. Po právní stránce soud posuzoval vztah mezi účastníky podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“.6. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.9. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.12. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému částku , částka, , kterou si žalovaný bez právního důvodu ponechal, čímž se bezdůvodně obohatil na úkor právní předchůdkyně žalobkyně a vznikla mu povinnost vydat, oč se obohatil. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Soud stran splatnosti jistiny vycházel z první výzvy k peněžitému plnění, která byla prokazatelně odeslána do sféry žalovaného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve lhůtě do tří dnů od doručení výzvy k plnění odeslané dne , datum, , která byla žalovanému v souladu s § 573 o. z. doručena dne , datum, . Splatnost jistiny proto nastala marným uplynutím lhůty k plnění dne , datum, a dnem následujícím se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením dlužné částky, tj. dne , datum, . Žalobkyně má proto nárok na úrok z prodlení, který však požadovala až od data , datum, , z částky , částka, do zaplacení a v tomto rozsahu jí ho proto soud podle § 1968 a § 1970 o. z. přiznal, přičemž jeho výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném do , datum, , (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Soud při určení výše nákladů aplikoval § 14b a. t., neboť mu je z úřední činnosti známo, že žaloby podávané žalobkyní v obdobných případech se liší pouze údaji o žalovaném, právním předchůdci, výši dlužné částky a popř. výši příslušenství. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b a. t.14. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.