15 C 252/2025-20 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne , datum, domáhá po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Návrh odůvodňuje tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) uzavřela se žalovanou dne , datum, s pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, , které měly být splaceny nejpozději dne , datum, . Žalovaná úvěr čerpala, avšak do dnešního dne právní předchůdkyni žalobkyně, ani žalobkyni ničeho neuhradila. Součástí žalobního nároku je rovněž smluvní úrok v celkové výši , částka, , k jehož úhradě se žalovaná předmětnou smlouvou též zavázala. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaná byla před podáním žaloby bezvýsledně upomínána o úhradu svého dluhu a následně jí byla dne , datum, zaslána upomínka právním zástupcem žalobkyně. V případě, že by soud neshledal nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru důvodným, domáhá se žalobkyně zaplacení částky , částka, jako vydání bezdůvodného obohacení spolu s příslušenstvím.2. Přípisem zdejšího soudu ze dne , datum, byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu doplnila svá tvrzení ohledně skutečnosti, jakým způsobem posuzovala její právní předchůdkyně při poskytování úvěru žalované její schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a označila důkazy k prokázání doplněných tvrzení. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, nijak nedoplnila a důkazy k tomu nepředložila.3. Žalovaná se ve věci vyjádřila podáním ze dne , datum, tak, že uznává, že dne , datum, uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru, avšak namítá její absolutní neplatnost z důvodu, že poskytovatel úvěru neposoudil její úvěruschopnost v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Tvrdí, že její měsíční příjmy činily v rozhodné době do , částka, a byly výrazně nižší než souhrn měsíčních splátek všech jejích závazků, které v rozhodné době činily částku , částka, . Dále uvedla, že měla další závazky mimo registry, přičemž její úvěrová historie vykazovala opakované prodlení a zesplatnění úvěrů. Žalovaná tvrdí, že poskytovatel měl povinnost prověřit její schopnost úvěr splácet, což neučinil, a proto je smlouva neplatná dle § 87 ZoSú. Pokud by soud neplatnost uznal, žalovaná je ochotna hradit pouze jistinu úvěru dle svých možností, tedy částkou , částka, měsíčně, bez úroků z prodlení, jak vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, která stanoví, že v případě neplatnosti smlouvy má věřitel nárok pouze na vrácení jistiny podle sociálních a majetkových poměrů spotřebitele. V podání žalovaná cituje množství judikatury Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR.4. Z listinných důkazů předložených účastníky řízení byl zjištěn následující skutkový stav:5. Z úvěrové smlouvy číslo , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o jednorázovém bezúčelovém spotřebitelském úvěru ve výši , částka, , se smluvní úrokovou sazbou ve výši 112% p.a. a RPSN 191,80%. Celková částka, kterou měla žalovaná uhradit právní předchůdkyni žalobkyně činila , částka, . Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně bez fyzické přítomnosti stran, přičemž podpis žalované byl nahrazen verifikačním SMS kódem. Úvěr byl poskytnut na bankovní účet žalované číslo , č. účtu, a žalovaná se jej zavázala uhradit spolu se smluvním úrokem v 8 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž 1. splátka byla splatná , datum, a poslední splátka měla být splatná dne , datum, . Žalovaná se zavázala splácet úvěr řádně a včas, přičemž v případě prodlení byla povinna hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny, za každý den prodlení (až do limitů stanovených právními předpisy), přičemž smluvní pokuta byla splatná den následující po dni takového prodlení, dále úrok z prodlení v zákonem stanovené výši, a dále poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku , částka, (nejvýše tři zpoplatněné upomínky).6. Z potvrzení o platbě , právnická osoba, ., ze dne 12. 9. bylo zjištěno, že na účet žalované číslo , č. účtu, byly od právní předchůdkyně žalobkyně zaslány finanční prostředky ve výši , částka, .7. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, bylo zjištěno, že úvěr byl zesplatněn a žalovaná byla vyzvána k okamžité úhradě částky , částka, , přičemž částka obsahuje jistinu úvěru, smluvní úrok, smluvní pokutu a částku za upomínkování.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně dodatku č. , hodnota, k této smlouvě a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni a ta je tedy ve věci aktivně legitimována.9. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, včetně poštovního podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že postoupení pohledávky bylo žalované řádně oznámeno.10. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, včetně poštovního podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby znovu upomenuta o úhradu částky dluhu , částka, spolu s úhradou částky , částka, za právní zastoupení žalobkyně, a to do 3 dnů.11. Z komplexního výpisu z registrů ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná má v registrech BRKI a NRKI evidováno celkem , hodnota, úvěrových kontraktů, přičemž celková měsíční splátka úvěrů činila u žalované částku , částka, , zatímco celková částka k doplacení činila , částka, a nesplacená částka po splatnosti dosahovala částku , částka, . Výpis ukazuje, že žalovaná je (byla) rizikovým dlužníkem, což potvrzuje i CRIF hodnocení. V době uzavření úvěrové smlouvy dne , datum, měla žalovaná již značné závazky, včetně několika zesplatněných úvěrů, a její úvěrová historie vykazovala opakované prodlení. Konkrétní úvěr od právní předchůdkyně žalobkyně ve výši , částka, byl zesplatněn a následně postoupen třetí osobě. Výpis tak podporuje tvrzení žalované, že poskytovatel úvěru neposoudil její úvěruschopnost řádně.12. Z listin předložených účastníky řízení dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:13. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě úvěrové smlouvy ze dne , datum, číslo , hodnota, finanční prostředky ve výši , částka, , se smluvní úrokovou sazbou ve výši 112% p.a. a RPSN 191,80 %. Celková částka, kterou měla žalovaná uhradit právní předchůdkyni žalobkyně činila , částka, . Úvěr byl sjednán online a vyplacen byl na bankovní účet žalované číslo , č. účtu, a žalovaná se jej zavázala uhradit spolu se smluvním úrokem v 8 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž 1. splátka byla splatná , datum, a poslední splátka měla být splatná dne , datum, . Pro nesplácení byl úvěr zesplatněn a žalovaná vyzvána k úhradě částky , částka, . Pohledávka byla dne , datum, postoupena žalobkyni. Výpis z registrů ze dne , datum, prokazuje, že žalovaná měla v době uzavření smlouvy 65 úvěrových kontraktů, vysoké měsíční splátky a značné závazky po splatnosti, což potvrzuje její rizikovost. Tyto skutečnosti podporují tvrzení žalované, že poskytovatel úvěru neprovedl řádné posouzení úvěruschopnosti žalované.14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.15. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětná smlouva byla mezi žalobkyní, resp. její právní předchůdkyní a žalovanou uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením této smlouvy zkoumána schopnost žalované sjednávaný úvěr splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 odst. 1 a § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen „ZoSÚ“, neboť soud nepochyboval o tom, že citovaná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ZoSÚ, kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně coby věřitel a na straně druhé žalovaná coby spotřebitel.16. V posuzované věci žalobkyně nijak tvrdila a nedoložila, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalované, a to jak porovnáním jejích příjmů a výdajů, tak lustrací v dostupných registrech. Naopak žalovaná tvrdila a prokázala, že žalovaná měla v registrech BRKI a NRKI evidováno celkem , hodnota, úvěrových kontraktů, přičemž celková měsíční splátka úvěrů činila u žalované částku , částka, , zatímco celková částka k doplacení činila , částka, a nesplacená částka po splatnosti dosahovala částku , částka, . Výpis ukazuje, že žalovaná je (byla) rizikovým dlužníkem, což potvrzuje i CRIF hodnocení. V době uzavření úvěrové smlouvy dne , datum, měla žalovaná již značné závazky, včetně několika zesplatněných úvěrů, a její úvěrová historie vykazovala opakované prodlení. Nezbývá než konstatovat, že právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala s odbornou péčí a poskytla úvěr osobě, které jej vůbec neměla poskytnout. Právní předchůd