9 C 109/2025-21 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , jako původním věřitelem (dále též jen „právní předchůdce žalobkyně“). Právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne , datum, se žalovaným smlouvu o půjčce č. , hodnota, . Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky v částce , částka, , které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Spolu s jistinou se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobkyně splatit i souhrnný poplatek , částka, , a to v 40 týdenních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla sjednána na den , datum, . Žalovaný však závazek nesplatil řádně a včas. Žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně uhradil částku , částka, , ode dne , datum, se žalovaný dostal do prodlení (po uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným). Po postoupení pohledávky byl žalovaný písemně informován o změně věřitele. Žalobkyně tedy požaduje úhradu celkové dlužné částky , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, (zákonný úrok z prodlení počítaný z celkové dlužné částky , částka, od , datum, , tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední žalovaným do , datum, ) a zákonných úroků z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 14 %, zákonných úroků z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 13,75 % a zákonných úroků z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Žalovaný dluh nezaplatil ani po výzvě zástupce žalobkyně., právnická osoba, výzvě soudu žalobkyně ve věci ověření úvěruschopnosti žalovaného sdělila, že s ohledem na datum uzavření smlouvy dne , datum, nebylo ještě povinností věřitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, když tato povinnost byla do českého právního řádu zavedena až zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinným od , datum, . Dle žalobkyně je proto skutečnost, zda původní věřitel před uzavřením smlouvy jakýmkoli způsobem schopnost žalovaného splácet půjčku posuzoval či nikoli, zcela irelevantní.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tvrzení žalobkyně tak nerozporoval.4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně, ani žalovaný se k této výzvě, která jim byla řádně doručena, nevyjádřili, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.5. Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný jakožto zákazník uzavřel dne , datum, s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , smlouvu, dle níž právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, v hotovosti a žalovaný měl podle smlouvy právnímu předchůdci žalobkyně vrátit tuto částku spolu s poplatkem , částka, , a to v 40 týdenních splátkách po , částka, , přičemž první splátka byla splatná 7. den po uzavření smlouvy.6. Ze zákaznické karty ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný žádal právního předchůdce žalobkyně o půjčku v částce , částka, . Uvedl, že žije s rodiči a je již zákazníkem , právnická osoba, O finanční prostředky žádal pro účely neočekávaných výdajů. Žalovaný dále uvedl, že je zaměstnán na plný úvazek u společnosti , právnická osoba, . na pozici operátor logistiky, což doložil pracovní smlouvou. Jeho čistý měsíční příjem měl činit , částka, , a to dle výplatních pásek. Své měsíční výdaje odhadl částkou , částka, . Sdělil, že nesplácí žádné závazky.7. Z přehledu plateb a ze sdělení žalobkyně vzal soud za prokázané, že žalovaný z titulu smlouvy č. , hodnota, právnímu předchůdci žalobkyně splatil celkem , částka, .8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni.9. Z dopisu právního předchůdce žalobkyně ze dne , datum, spolu s podacím lístkem ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému oznámil postoupení pohledávky na žalobkyni.10. Z výzvy k plnění ze dne , datum, spolu s podacím lístkem z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby.11. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný uzavřel dne , datum, s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , smlouvu o půjčce. Právní předchůdce žalobkyně předal žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, v hotovosti a žalovaný měl podle textu smlouvy právnímu předchůdci žalobkyně vrátit tuto částku spolu s poplatkem , částka, v týdenních splátkách. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky řádně nesplatil, když zaplatil pouze , částka, . Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupil právní předchůdce žalobkyně svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovanému tuto skutečnost písemně oznámil. K zaplacení dluhu byl žalovaný naposledy vyzván zástupcem žalobkyně ve výzvě před podáním žaloby ze dne , datum, . Žalovaný na výzvu nijak nereagoval a ničeho již nezaplatil.12. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle právních předpisů účinných do , datum, . Sjednání úvěru je třeba posoudit podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (v platném a účinném znění do , datum, ) (dále jen „o. z.“), neboť smlouva o půjče byla uzavřena dne , datum, , v době účinnosti tohoto zákona.13. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., o. z. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.14. Podle § 658 odst. 1 o.z. lze při peněžité půjčce dohodnout úroky.15. Podle § 39 o.z., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.16. Podle § 451 o.z., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.17. Podle § 451 odst. 2 o.z., bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.18. Podle § 517 odst. 2 o. z., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.19. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou vznikl právní vztah založený smlouvou o půjčce podle § 657 a násl. o. z.20. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.21. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná.22. S ohledem na výsledky dokazování dospěl soud k závěru, že nároku uplatněnému žalobkyní vůči žalovanému z titulu smlouvy o půjčce není možno vyhovět, neboť i bez návrhu je s odkazem na citované ust. § 39 o. z. nutno přihlédnout k neplatnosti části smlouvy týkající se stanovení souhrnného poplatku v souvislosti s půjčkou ve výši , částka, . Je možno konstatovat, že soud nemá v daném případě pochybností ohledně uzavření smluvního závazkového vztahu mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Je prokázáno, že žalovanému byla na základě smlouvy fakticky poskytnuta půjčka ve výši , částka, na dobu 40 týdnů. Soud není ochoten akceptovat smluvní ujednání ohledně stanovení souhrnného poplatku v souvislosti s uzavřením smlouvy ve výši , částka, jistiny půjčky (RPSN 294,1 %), neboť je přesvědčen, že hodnota plnění, k němuž se v souhrnu zavázal žalovaný, je zcela neadekvátní a v hrubém nepoměru k hodnotě protiplnění poskytovaného na základě smlouvy právní předchůdkyní žalobkyně. Takové smluvní ujednání nemůže poží