ECLI: ECLI:CZ:OSMB:2025:9.C.181.2025.1 Datum: 2025-07-04 Předmět: o 15 300 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 175/2000 Sb.", "§ 46b z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", " ["jízdné"]
O co šlo: o 15 300 Kč s příslušenstvím (["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 175/2000 Sb.", "§ 46b z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99)
Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi (dále jen soud) dne 16. 3. 2025 se žalobkyně domáhala zaplacení celkové částky 15 300 Kč s úrokem z prodlením specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku, s poukazem zejména na následující skutečnosti: Žalobkyně má vůči žalovanému několik dílčích pohledávek, neboť žalovaný se opakovaně nemohl při své přepravě v hromadné dopravě provozované žalobkyní prokázat přepravním kontrolorům platnými jízdními doklady. Žalovaný tak ve všech níže uvedených případech naplnil podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala jízdné vždy ve výši 30 Kč za každou cestu a přirážku k jízdnému ve výši vždy 1 500 Kč za každé porušení. Žalovaný, a to i přes výzvy žalobkyně, dlužné částky nezaplatil, je tak povinen zaplatit žalobkyni nejen částku 15 300 Kč, ale i úroky z prodlení specifikované v žalobním návrhu. Žalovaný porušil své povinnosti cestujícího v níže uvedených dne a na těchto linkách: dne 22. 8. 2022 na lince č. 215; dne 29. 10. 2022 v 10:35 hodin ve voze linky metra B na zastávce Můstek v Praze; dne 19. 2. 2023 v autobuse č. 215 na zastávce Tempo v Praze; dne 5. 3. 2023 ve voze tramvajové linky 22 na zastávce Štěpánská v Praze; dne 30. 3. 2023 v autobuse linka č. 215 na zastávce Tempo v Praze; dne 18. 2. 2024 v autobuse linka č. 215 na zastávce Kačerov v Praze; dne 26. 2. 2024 v autobuse linka č. 196 na zastávce Novodvorská v Praze; dne 23. 3. 2024 v autobuse linka č. 197 na zastávce Přístaviště v Praze; dne 2. 7. 2024 v autobuse linka č. 175 na zastávce Horčičkova v Praze; dne 6. 9. 2024 v autobuse linka č. 125 zastávka Gercenova v Praze.Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.Soud z „Hlášení o přepravní kontrole“ ve výše uvedených dnech zjistil důvodnost žalobního návrhu, zejména, že žalovaný se přepravoval prostředky veřejné dopravy provozovanými žalobkyní, a to v těchto dnech a na těchto linkách: dne 22. 8. 2022 v 07:20 hodin na lince č. 215; dne 29. 10. 2022 v 10:35 hodin ve voze linky metra B na zastávce Můstek v Praze; dne 19. 2. 2023 v 07:51 hodin, v autobuse č. 215 na zastávce Tempo v Praze; dne 5. 3. 2023 v 7:06 hodin ve voze tramvajové linky 22 na zastávce Štěpánská v Praze; dne 30. 3. 2023 ve 14:47 hodin v autobuse linka č. 215 na zastávce Tempo v Praze; dne 18. 2. 2024 ve 13:58 hodin v autobuse linka č. 215 na zastávce Kačerov v Praze; dne 26. 2. 2024 ve 13:21 hodin v autobuse linka č. 196 na zastávce Novodvorská v Praze; dne 23. 3. 2024 v 15:30 hodin v autobuse linka č. 197 na zastávce Přístaviště v Praze; dne 2. 7. 2024 v 15:39 hodin v autobuse linka č. 175 na zastávce Horčičkova v Praze; dne 6. 9. 2024 v 10:55 hodin v autobuse linka č. 125 zastávka Gercenova v Praze. Žalovaný se ve všech uvedených časech na výzvu kontrolorů neprokázal platnými jízdenkami, jízdné za každou cestu 30 Kč a přirážku k jízdnému za každé porušení 1 500 Kč, nezaplatil. Výše jízdného a přirážky k jízdnému jsou soudu známy z jeho úřední činnosti.Podle § 18a odst. 1 zák. č. 111/1994 Sb. řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy a jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen pověřená osoba) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti a plynulosti dopravy a bezpečnosti ostatních cestujících. Pověřená osoba je, mimo jiné, oprávněna mimo jiné uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobními údaji.Podle § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb. cestující je povinen, mimo jiné, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování.Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.Podle § 1970 obč. zák. ve spojení s prováděcím nařízením vlády žalobkyni svědčí právo i na úrok z prodlení ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k zaplacení.Protože se žalovaný neprokázal platnými jízdenkami na výzvu pověřené osoby, a protože nezaplatil jízdné a přirážky k jízdnému, je nárok žalobkyně důvodný.Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku ani do rozhodnutí soudu, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 obč. zák. s přihlédnutím k výši úroků, stanovené prováděcím nařízením vlády, a to až do úplného zaplacení dluhu.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 300 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 400 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 300 Kč ve výši 273 Kč.Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni přiznanou částku s úroky z prodlení i s náhradou nákladů řízení v zákonné lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).