9 C 71/2025-24 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalobce je na základě usnesení o příklepu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , vydaného soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, , podílovým spoluvlastníkem ve výši id. ½ pozemku st. p. č. , hodnota, , jehož součástí je dům čp. 3 v k.ú. , adresa, (dále jen „Nemovitost“). Druhým podílovým spoluvlastníkem Nemovitosti ve výši id. ½ je žalovaný, který Nemovitost užívá celou, přestože jej žalobce dopisem ze dne , datum, vyzval k vyklizení a předání části Nemovitosti, která odpovídá spoluvlastnickému podílu žalobce. Žalovaný zprvu nikterak nereagoval, avšak následně vyhověl výzvám žalobce k hrazení bezdůvodného obohacení vyplývajícího z nadužívání Nemovitosti i v části odpovídající spoluvlastnickému podílu žalobce, tedy až do července 2023 hradil žalobcem požadovanou náhradu za bezdůvodné obohacení. Výše bezdůvodného obohacení byla stanovena na základě znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, bez dne , datum, , jímž byla zjištěna výše obvyklého měsíčního nájemného , částka, za celou Nemovitost. Žalobce tak nyní po žalovaném nárokuje vydání bezdůvodného obohacení za užívání Nemovitosti za období od , datum, do , datum, , příslušenství ve formě úroku z prodlení pak požaduje ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k plnění, resp. po podání žaloby. Žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení dopisem ze dne , datum, , jímž určil lhůtu do , datum, . Žalovaný na výzvu, ani na žalobu nereagoval, k věci se nevyjádřil.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu mlčky vyjádřili svůj souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Z žalobcem označených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:4. Náhledem do katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce a žalovaný jsou každý spoluvlastníkem jedné ideální ½ pozemku p. č. st. 29, jehož součástí je dům č.p. 3 v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsaného na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, .5. Ze spisu vedeného Okresním soudem v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, vzal soud za prokázané, že žalobce nabyl své vlastnické právo na základě usnesení o příklepu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , vydaného soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, .6. Z odborného posudku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, vypracovaného ke dni , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, , znalcem z oboru ekonomika – odv. ceny a odhady nemovitostí a z oboru stavebnictví – odv. stavby obytné a průmyslové, se podává, že obvyklý nájem Nemovitosti by činil , částka, měsíčně. Znalec při stanovení obvyklého nájmu vycházel z nabídky pronájmů bytů v rodinných domech z nabídky na www.sreality.cz a jelikož mu nebyla umožněna prohlídka interiéru domu, přiklonil se k výši nájemného u dolní hranice možného rozpětí. Výše obvyklého měsíčního nájemného za užívání poloviny Nemovitosti by činila , částka, .7. Dopisem ze dne , datum, vyzval zástupce žalobce žalovaného k úhradě částky , částka, z titulu náhrady za užívání Nemovitosti.8. Dopisem ze dne , datum, vyzval zástupce žalobce žalovaného k úhradě částky , částka, z titulu náhrady za užívání Nemovitosti v období od , datum, do , datum, , a to nejpozději do , datum, .9. Soud dospěl k tomuto skutkovému závěru: Účastníci řízení jsou spoluvlastníky Nemovitosti, každý id. ½, přičemž žalovaný užívá Nemovitost celou. Za užívání celé Nemovitosti, resp. za nadužívání podílu žalobce, nehradil žalobci nájemné, přičemž obvyklé nájemné za užívání celé Nemovitosti bylo stanoveno odborným posudkem na částku , částka, měsíčně, za užívání poloviny Nemovitosti tak náleží , částka, měsíčně. Za období od , datum, do , datum, tak žalovaný dluží žalobci částku , částka, (19 x , částka, ).10. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle § 2999 odst. 1 věty první o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný, výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Vzhledem k tomu, že žalovaný užívá celou Nemovitost i nadále po právní moci usnesení o příklepu, tj. po nabytí spoluvlastnického podílu žalobcem, došlo na straně žalovaného ke vzniku bezdůvodného obohacení na úkor žalobce. Výši tohoto obohacení je třeba odvozovat od prospěchu spočívajícího ve výkonu nájemního práva, jejž žalovaný získal, tj. v podobě nájemného v obvyklé výši za polovinu Nemovitosti. Žalobce prokázal tvrzení obsažená v žalobě, a soud proto jeho návrhu beze zbytku vyhověl, příslušenství v podobě úroku z prodlení bylo přiznáno v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za tři úkony právní služby uvedené v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení; předžalobní výzva; žaloba) včetně 2 paušálních náhrad výdajů po , částka, a jedné paušální náhrady výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.15. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.