ECLI: ECLI:CZ:OSME:2024:15.C.232.2023.1 Datum: 2024-06-27 Předmět: o povinnosti strpět oplocení, zdržení se vstupu a vydání povolenky Ustanovení: ["§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 197/2004 Sb.", "§ 14 vyhl. č. 197/2004 Sb.", "§ 15a vyhl. č. 503/2006 Sb.", "§ 80 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb." ["věcná břemena""odbory""peněžité plnění"]
O co šlo: o povinnosti strpět oplocení, zdržení se vstupu a vydání povolenky (["§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 197/2004 Sb.", "§ 14 vyhl. č. 197/2004 Sb.", "§ 15a vyhl. č. 503/2006 Sb.", "§ 80 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č.)
1. Žalobci se žalobou doručenou soudu dne , datum, , ve znění jejího doplnění ze dne , datum, domáhali určení žalovanému povinnosti strpět oplocení na pozemcích žalobců, zdržení se vstupu na části pozemků ve vlastnictví žalobců a na vydání povolenky k lovu ryb. K odůvodnění svého návrhu uvedli, že jsou vlastníci pozemků parc. č. , Anonymizováno, /1 a , Anonymizováno, /2 v k. ú. , adresa, (dále také jako „předmětné pozemky“, pozemky budou dále uváděny bez uvedení katastrálního území, přičemž se má za to, že se jedná o k. ú. , adresa, ) a žalobce a) je členem žalované organizace, jejímž účelem je mimo jiné výkon rybářství. Žalobci na základě územního souhlasu vydaného Městským úřadem , adresa, zčásti oplotili lesnickým pletivem předmětné pozemky, a to při zachování práva žalované ve smyslu § 11 odst. 8 zákona o rybářství, kdy byl plně zachován vstup na předmětné pozemky. Pozemky byly oploceny ze tří stran tak, že od slepého ramene je pozemek volně přístupný. Stavba byla povolena jako stavba dočasná na dobu šesti let od , datum, , tj. do , datum, . K umístění plotu žalobci přistoupili s ohledem na skutečnost, že na předmětných pozemcích rybáři bivakovali, rozdělávali oheň, zanechávali odpad a zejména na předmětné pozemky vjížděli motorovými vozidly a pohybovali se po celé ploše předmětných pozemků, tedy nad rámec oprávnění dle § 11 odst. 8 zákona o rybářství. V reakci na předžalobní výzvu doručenou žalovanému, žalovaný dopisem ze dne , datum, uvedl, že požaduje odstranění oplocení a přístup na pozemky vrátit do stavu, který zde tradičně platil minimálně sto let. Žalovaný však žádnou žalobu, kterou by se odstranění plotu domáhal, nepodal, přičemž žalovaný plot přímo fyzicky neodstraňuje, ale činí psychický nátlak na žalobce, aby tento úkon provedli sami. Žalobci mají obavu, aby žalovaný plot vlastními silami neodstranil. Žalobci tak mají právní zájem na určení dle výroku I. bod 1) tohoto rozsudku, neboť byl vznesen požadavek na odstranění plotu a „vrácení pozemku do původního stavu“. Rozhodnutím soudu tak bude dáno jasně najevo, na jaké straně je právo a pokud by žalovaný podal žalobu na plnění, tak nebude úspěšný. Žalobci dále uvedli, že nátlak žalovaného spatřují v tom, že vytýká žalobcům komplikovaný přístup k vodě, žalovaným byl dále vznesen přímý požadavek na odstranění plotu, požaduje navrácení do původního stavu, nepravdivě žalobce osočuje z údajného podnikatelského záměru a v nevydání povolenky k lovu, což žalobci považují za šikanozní jednání. Ve vztahu k navrženému petitu ve znění výroku I. bod 2a) a 2b) tohoto rozsudku žalobci uvedli, že žalovaný vykládá své právo dle § 11 odst. 8 zákona o rybářství extenzivním způsobem tak, že je oprávněn vstupovat při výkonu rybářského práva na plochu pozemků ve vlastnictví žalobců přesahující šířku pobřežního pozemku nutnou k výkonu rybářského práva. Ačkoliv šíře pobřežního pozemku k výkonu rybářského práva není zákonem definována, podle žalobců je šíře 2,5 metrů postačující k výkonu rybářského práva. Hospodář žalovaného , jméno FO, propůjčuje své právo ke vstupu na pozemky jiným osobám v rozsahu větším, než je nutné k výkonu rybářského práva a tyto osoby se pak pohybují po předmětných pozemcích v celém rozsahu. Žalobci dne , datum, viděli osobu mužského pohlaví, která se pohybovala po celé ploše předmětných pozemků, přes které muž tahal svůj člun, aniž by to bylo nutné. Muž se odkazoval právě na hospodáře , jméno FO, . Tento muž také přiznal, že v roce 2021 na předmětných pozemcích s odkazem na hospodáře , jméno FO, , vykácel část rákosu. Žalobci proto navrhují uložit žalovanému zdržet se vstupu na předmětné pozemky v rozsahu 2,5 metrů od břehu dále, eventuálně, aby soud určil, že žalovaný není oprávněn na předmětné pozemky v rozsahu 2,5 metrů od břehu dále, vstupovat. Zásah, případně hrozící zásah do vlastnického práva žalobců, je u oplocené i neoplocené části pozemků stejný, neboť předmětné pozemky jsou přístupné v celém rozsahu a ve vstupu není oplocením nijak bráněno. S uvedeným jednáním žalovaného souvisí nevydání povolenky k lovu ryb v daném revíru žalobci a), kdy jednání žalovaného má jasně diskriminační charakter, neboť žalobci a) nebyla bez jakéhokoliv racionálního důvodu povolenka vydána, ale ostatním povolenky žalovaný vydává, resp. žalovaný podmiňuje vydání povolenky neoprávněnými požadavky, které jsou v rozporu s podmínkami pro vydání povolenky stanovené Jednacím řádem , právnická osoba, . Žalobci uvedli, že žalovanému ve výkonu rybářského práva nijak nebrání a pokud měl žalobce a) nějaký konflikt s rybáři, tak se jednalo o případy, kdy bylo jednáno v rozporu s předpisy. Pokud měl někdo zájem o výkon práva nad rámec předpisů a služně žalobce požádal, bylo mu vyhověno, pokud tím nemohlo dojít ke škodám na majetku žalobců. Obracení žalovaného na různé úřady po vydání územního souhlasu žalobci považují za šikanozní jednání žalovaného. Je totiž evidentní, že odstranění plotu se žalovaný měl domáhat občanskoprávní cestou. Podle žalobců není pro vydání rozhodnutí překážkou, že břeh bude případně proměnlivý na základě případného kolísání vodní hladiny. Ve vztahu k povolence k lovu ryb je žalobce přesvědčen, že splnil podmínky pro její vydání a zákaz rybolovu může být uložen pouze v rámci kárného řízení, které ale vůči žalobci a) není, ani nebylo vedeno.2. Žalovaný k věci samé uvedl, že předmětné pozemky lemují břehovou partii původního koryta řeky , adresa, řečiště , adresa, ), kde je vyhlášen rybářský revír č. , hodnota, , který je obhospodařovaný žalovaným. Zákonné břemeno vstupu na pobřežní pozemky a umístění v zátopovém pásmu činí předmětné pozemky zcela bezcennými pro běžné užívání, ale pro rybolov jsou velmi ceněné. Po nabytí vlastnického práva žalobců k předmětným pozemkům se začaly šířit stížnosti rybářů, že jim nebylo umožněno vykonávat rybářské právo, ať už z důvodu vybudování oplocení, tak z důvodu konfliktu s jedním z žalobců, který je z pozemků vyháněl či jim různými způsoby znepříjemňoval lov. Žalovaný se proto obrátil na žalobce s výzvou, aby od svého chování upustili, neboť jím porušují § 14 odst. 4 vyhlášky č. 197/2004 Sb. Žalobce a) od svého chování neupustil, proto mu nebyla povolenka k lovu vydána s tím, že na vydání povolenky nemá nikdo právní nárok a je zcela v gesci uživatele revíru, komu povolenku vydá. Ve vztahu k tvrzené obavě žalobců o odstranění plotu žalovaný na svou obranu uvedl, že provádí pouze kroky v oblasti veřejného práva a to tím, že se obrátil na příslušné úřady s podněty k přezkoumání rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, , který souhlas s umístěním plotu vydal. Také se obrátil na Ministerstvo zemědělství. Žalovaný nehodlá bránit snaze žalobců uplatňovat jejich vlastnická práva, ale brání se legálními prostředky jejich zneužívání na úkor oprávněných práv členů rybářské organizace. Žalovaný žádným způsobem oplocení nepoškozuje a ani se nesnaží oplocení fyzicky odstranit. Žalobci se pohybují pouze v hypotéze, že tak žalovaný učiní, neboť žalovaný ani nikdy žádným způsobem nedeklaroval, že v případě, že oplocení neodstraní žalobci, že tak učiní žalovaný. Požadavek na zdržení se vstupu na předmětné pozemky v rozsahu 2,5 metrů od břehu dále žalovaný považuje za odporující zákonu. To jaký rozsah potřebuje ten, který rybář, závisí na různých způsobech lovu, od délky prutu až po vybavení. Pro někoho může být tento rozsah dostačující, pro jiného nikoliv, proto také není rozsah striktně definován. Nad to, žalovaný není schopen, ani nemůže, zodpovídat za všechny rybáře, že pomyslnou hranici nepřekročí a pokud rybář způsobí nějakou škodu, je povinen škodu nahradit. V průběhu řízení pak žalovaný namítl, že ve věci není pasivně věcně legitimován.3. Soud na základě provedených důkazů učinil následující skutková zjištění: Žalobci jsou podílovými spoluvlastníky, každý o velikosti ½, pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1 a parc. č. , Anonymizováno, /2 v k. ú. a obci , adresa, , zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, /viz informace o pozemku na č. l. 34 a 34 p.v. spisu/. Žalovaný je právnickou osobou, pobočným spolkem, jehož účelem je mimo jiné výkon rybářství ve smyslu zákona o rybářství. Současně je uživatelem, organizací pověřenou hospodařením, revíru č. , hodnota, , adresa, jezero – , adresa, M, jehož předsedou výboru je , jméno FO, a hospodářem a osobou určenou k vydávání povolenek , jméno FO, /viz informace o revíru na č. l. 23 spisu, výpis ze spolkového rejstříku na č. l. 63 spisu, kontakty „rybáři , adresa, “ na č. l. 98-100 spisu/. , právnická osoba, , adresa, , Odbor výstavby, vydal dne , datum, č. j. Výst. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -21S ve smyslu § 96 odst. 4 stavebního zákona a § 15a vyhlášky č. 503/2006 Sb. územní souhlas s umístěním stavby ve věci záměru „částečné oplocení p.č. 1383/1 a 1383/2 v k.ú. , adresa, , stavba dočasná 6 let“ a pro provedení záměru stanovil podmínky, kdy se mělo jednat o oplocení z lesního pletiva k zabránění vje