15 C 232/2024-59 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný a obchodní společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti jistinu ve výši , částka, a žalovaný se zavázal poskytnutou jistinu vrátit spolu s příslušenstvím úvěru za dobu trvání ve výši , částka, představující kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek, a to v 14 měsíčních splátkách po , částka, . Splatnost poslední splátky připadla na , datum, . Žalovaný tak měl právní předchůdkyni žalobkyně celkem vrátit , částka, . Žalovaný uhradil toliko částku , částka, . Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena s účinností k témuž dni na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši , částka, a z částky , částka, představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky od , datum, do , datum, . Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou.2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní.3. Soud věc projednal podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) v nepřítomnosti účastníků, neboť k nařízenému jednání soudu se řádně předvolaný žalovaný bez omluvy nedostavil a žalobkyně se z jednání omluvila. Soud tak mohl vycházet jen z obsahu spisu a označených a předložených důkazů.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Právní předchůdkyně žalobkyně, jako poskytovatel nebankovních úvěrů, uzavřela dne , datum, na základě žádosti žalovaného, s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , podle níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a žalovaný se tyto zavázal splatit spolu s úrokem v celkové výši , částka, , poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatkem za vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a poplatkem za hotovostní inkaso ve výši , částka, ve 14 měsíčních splátkách po , částka, . Celková dlužná částka splatná žalovaným tak činila , částka, , RPSN 272,44 %. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že od právní předchůdkyně žalobkyně v hotovosti převzal celkovou výši úvěru /viz smlouva o úvěru vč. předpisu splátek na č. l. 18-21 spisu, žádost o úvěr na č. l. 15-16 spisu, formulář pro standardní informace na č. l. 11-14 spisu/. Z žádosti o úvěr podané žalovaným ze dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně k osobě žalovaného zjistila, že žalovaný je svobodný, nemá vyživovací povinnost, má střední vzdělání, bydlí u rodičů, je zaměstnaný u aktuálního zaměstnavatele od , datum, , a to na dobu určitou do , datum, , což ověřila pracovní smlouvou a tvrzené příjmy ve výši , částka, ověřila výpisem z bankovního účtu. Dále zjistila, že měsíční výdaje žalovaného jsou ve výši , částka, , kdy výdaje na bydlení jsou ve výši , částka, , ostatní výdaje na dopravu, jídlo ve výši , částka, a měsíční splátky stávajících půjček ve výši , částka, /viz žádost o úvěr na č. l. 15-16 spisu, pracovní smlouva na č. l. 51-52 spisu/. Žalovaný jednotlivé splátky nehradil řádně a včas, kdy na úvěr uhradil celkem , částka, /viz tvrzení žalobkyně/. Na základě smlouvy o postupování pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní došlo k postoupení pohledávek za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno a žalovaný byl současně vyzván k uhrazení dluhu dopisem ze dne , datum, , odeslaným dne , datum, . Podle výzvy měl žalovaný pohledávku uhradit do 10 dnů od doručení výzvy/viz informace o pohledávce na č. l. 10 spisu, smlouva o postoupení pohledávek vč. příloh na č. l. 21-33 spisu, potvrzení o úhradě na č. l. 35 spisu, oznámení o postoupení na č. l. 36 spisu + podací arch na č. l. 37 spisu/. Žalobkyně opakovaně žalovaného upomínala k uhrazení dluhu, naposledy předžalobní výzvou ze dne , datum, /viz předžalobní výzvu na č. l. 38 spisu a podací arch na č. l. 39 spisu, výpis úkonů mimosoudního vymáhání na č. l. 40 spisu/. Žalovaný netvrdil, že by dluh žalobkyni uhradil. Tato skutečnost nevyšla najevo ani z provedených důkazů.5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.9. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.10. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.11. Podle § 2 odst. 1 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li s