ECLI: ECLI:CZ:OSME:2024:17.C.4.2024.1 Datum: 2024-03-15 Předmět: o 24 507,22 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 101 z. č. null/null Sb.", "§ 118a z. č. null/null Sb.", "§ 114c z. č. null/null Sb.", "§ 551 z. č. null/null Sb.", "§ 2390 z. č. null/null Sb.", "§ 2392 z. č. null/null Sb.", "§ 2991 z. č. null/nu ["smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o 24 507,22 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 101 (null/null Sb.), § 118a (null/null Sb.), § 114c (null/null Sb.), § 551 (null/null Sb.).
1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 24 507,22 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 507,22 Kč od , datum, do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne , datum, pomocí prostředků komunikace na dálku (internetových stránek www.creditportal.cz) smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, se společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému na bankovní účet č. , č. účtu, úvěr ve výši 15 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do , datum, . Žalovaný se zavázal uhradit společně s jistinou i poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 9 507,22 Kč. Smlouva byla uzavřena na základě žádosti o úvěr, ve které žalovaný uvedl základní údaje o své osobě a o jeho finanční situaci, z nichž právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splatit. Podpis byl ve smlouvě nahrazen unikátním SMS , Anonymizováno, , který byl žalovanému zaslán na telefonní číslo v době registrace na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný čerpal úvěr ve výši 15 000 Kč, nedodržel však řádně podmínky pro splácení. Pohledávka za žalovaným byla dne , datum, postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni na základě smlouvy o postupování pohledávek. Žalovaný byl před podáním žaloby dne , datum, vyzván k úhradě dluhu, ničeho však neuhradil.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř., v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:Právní předchůdkyně žalobkyně převedla na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, dne , datum, částku ve výši 15 000 Kč /viz potvrzení o platbě na č. l. 14 spisu, sdělení banky na č. l. 28 spisu/. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na základě dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni, přičemž žalovanému bylo toto postoupení oznámeno dopisem ze dne , datum, /viz dílčí smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 15 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 16 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 17 spisu/. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 30. 6. , adresa, /viz předžalobní výzva na č. l. 17 p.v. spisu, podací lístek na č. l. 18 spisu/.5. Z obsahu dalších ve věci provedených důkazů, a sice z listin označených jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, s vyplněnými osobními údaji žalovaného ani z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru nelze uzavřít, že by byl prokázán jednoznačný projev vůle žalovaného k uzavření tvrzené smlouvy předkládaného obsahu, když její listinná verze je opatřena za žalovaným toliko kódem SMS , Anonymizováno, . Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně jakýmkoliv hodnověrným způsobem ověřovala, že veškeré na dálku poskytnuté údaje vyplňovala právě osoba žalovaného, a že to byl právě žalovaný, který přistoupil na konkrétní podmínky smlouvy. Žalobkyně prokázala pouze to, že právní předchůdkyně žalobkyně odeslala na účet žalovaného dne , datum, platbu ve výši 15 000 Kč.6. Podle § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání (ve znění před novelou č. 7/2009 Sb., nyní při přípravném jednání nařízeném ve smyslu § 114c o. s. ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinností důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle § 118a odst. 3 o. s. ř.7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.8. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.9. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky.10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).13. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V prvé řadě nebylo v daném případě prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření tvrzené smlouvy. Smlouva o spotřebitelském úvěru ke své platnosti nevyžaduje písemnou formu právního jednání, lze ji tedy uzavřít v libovolné formě (§ 559 o. z.). Proto se soud nezabýval tím, zda smlouva byla uzavřena elektronicky v písemné formě alespoň v souladu s § 562 o. z. Zjevně však nebyla, neboť ani podle tvrzení žalobkyně nebyly využity žádné elektronické služby důvěryhodné identifikace a autentizace žalovaného (v úrovni vysoké či alespoň značné) v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (Nařízení eIDAS). Z předložených dokumentů také nevyplývá, že by k danému právnímu jednání došlo v elektronickém systému, v němž jsou záznamy prováděny systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám. Z hlediska § 561 o. z. je také zřejmé, že smlouva nebyla žalovaným elektronicky podepsána, a to nejen kvalifikovaným elektronickým podpisem (podle čl. 25 Nařízení eIDAS), ale ani některou z nižších úrovní elektronického podpisu (uznávaným či jen zaručeným elektronickým podpisem). Soud v tomto směru odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, , podle něhož: „Při písemném právním jednání podle § 561 odst. 1 o.z. nelze (vlastnoruční) podpis jednající osoby nahradit v elektronické podobě jakýmkoli elektronickým podpisem, ale jen takovým elektronickým podpisem jednající osoby, který je alespoň zaručený a navíc je založen na kvalifikovaném certifikátu, zejména uznávaným nebo kvalifikovaným elektronickým podpisem. Písemná forma právního jednání učiněného elektronickými prostředky v elektronickém systému není ve smyslu § 562 odst. 1 a 2 o.z. zachována, jestliže byly místo dostatečně důvěryhodného elektronickéh
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.