19 C 107/2024-53 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel po posouzení úvěruschopnosti žalovaného prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ) dne , datum, smlouvu o úvěru č. , adresa, na dobu neurčitou, na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše , částka, , a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr kdykoliv splatit a dále splácet alespoň sjednaný úrok ve výši , částka, (40 % z poskytnuté jistiny měsíčně) v pravidelných měsíčních splátkách. Totožnost žalovaného byla ověřena ověřovacím poplatkem z bankovního účtu žalovaného a z předložené kopie občanského průkazu. Žalovaný úvěr čerpal ve výši , částka, , nedodržel však řádně podmínky pro splácení. Žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Žalovanou částku , částka, tvoří dlužná jistina ve výši , částka, , kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně splatný nejpozději do , datum, v kapitalizované výši , částka, a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně v kapitalizované výši , částka, , příslušenství se skládá z úroku z prodlení z částky , částka, (součtu jistiny a úroku) od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný uvedl, že smlouvu uzavřel, peníze si půjčil, chtěl by nyní svůj dluh splácet ve splátkách. Není schopen nyní zaplatit celou žalovanou částku, jeho hrubý příjem ze zaměstnání činí asi , částka, hrubého, čistého to činí cca , částka, měsíčně. Z toho mu jsou sráženy exekuce, je mu vypláceno přibližně 21-, částka, měsíčně, v prosinci navíc dostal bonus, který dostávají jednou do roka. Výdaje žalovaného na nájemné bytu včetně záloh na služby a elektřiny činí cca 15-, částka, měsíčně, zbývá mu přibližně , částka, měsíčně na obživu a další věci. Neví, kolik a kde celkem dluží, má asi 3-4 exekuce, chtěl by si sehnat nějakou brigádu, aby případně mohl splácet více, snaží se svou situaci dále řešit. Pakliže by měl splácet splátku v této věci tak, aby jeho celý dluh vč. náhrady nákladů byl uhrazen nejpozději do 1 roku, tj. cca ve výši cca , částka, měsíčně, tak by tuto takto splácet zvládal, zajistí si brigádu.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:4. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, po posouzení úvěruschopnosti žalovaného prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o úvěru č. , adresa, včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše , částka, a žalovaný se zavázal splácet sjednaný úrok ve výši 40 % měsíčně z poskytnuté jistiny v pravidelných měsíčních splátkách. RPSN činila , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, %. Pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Žalobkyně ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím ověřovacího poplatku z bankovního účtu žalovaného a z předložené kopie občanského průkazu /viz smlouvu o úvěru vč. všeobecných obchodních podmínek, údaje z žádosti o poskytnutí úvěru, kopii OP žalovaného, výpis o provedení kontrolní , částka, platby/. Žalovaný úvěr čerpal ve výši , částka, , se splácením se však dostal do prodlení, když nehradil sjednaný úrok /viz potvrzení o odeslání jistiny na bankovní účet žalovaného/, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni , datum, splatným /viz oznámení o zesplatnění/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.6. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).9. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.13. Dle ust. § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než , částka, a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše , částka, . Dle odst. 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však , částka, .14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.15. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného uzavřena smlouva o (spotřebitelském) úvěru, žalobkyně jakožto úvěrující osoba poskytla žalovanému jako úvěrovanému úvěrový rámec až do výše , částka, s tím, že žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky se smluveným úrokem vrátit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný úvěr čerpal ve výši , částka, , nehradil však sjednaný úrok splátky řádně a včas, neboť se dostal se splácením do prodlení. Žalobkyně následně celý úvěr zesplatnila. Soud proto přiznal žalobkyni částku požadované dlužné jistiny ve výši , částka, a dále i uplatněnou smluvní pokutu v kapitalizované výši , částka, za období od , datum, do , datum, , když sjednaná smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně byla sjednána v souladu s limity danými zákonem o spotřebitelském úvěru.1